Nejstarší známý předek chobotnic objevený v americké Montaně žil na Zemi před 330 miliony let. Nově prozkoumaná fosilie dokazuje, že chobotnice tu byly o skoro 100 milionů let dříve než dinosauři.
Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli. Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.
Pokračování textu Zkameněliny z Národního muzea změnily pohled na počátek evoluce zubů
Ve sbírkách Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven zcela unikátní fonografický váleček s autentickým záznamem hlasu Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o jeho nadčasový projev o potřebách národa a státu, který přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě. Fonografický váleček byl v roce 1966 darován Českým rozhlasem v rámci velkého souboru dalších nahrávek. V současnosti v rámci projektu „Nový fonograf“ a zařízení Endpoint, které Národní muzeum zakoupilo v loňském roce, probíhá rozsáhlá digitalizace těchto fonografických válečků a jiných historických nahrávek. Díky tomu je možné po 90 letech opět slyšet hlas prvního československého prezidenta. Symbolicky v době těsně před 170. výročím jeho narození.
Pokračování textu Výjimečný objev v Národním muzeu, autentický záznam hlasu T.G. Masaryka
Nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta překvapilo novým vydáním dvou próz Stefana Zweiga nazvaným Amerigo a Magalhães. Židovský intelektuál pocházející z Rakouska mě dlouho lákal. S jeho myšlenkami, reagujícími na světové dění v prvních desetiletích 20. století, jsem s setkával pravidelně v knihách, článcích a dokumentech. Když jsem dostal nabídku napsat recenzi, neváhal jsem ani chvíli. A to přesto, že jde o pro mě ne až tak klíčové téma zámořských objevů ze začátku 16.století. Udělal jsem dobře, jelikož Zweig kombinuje fakta z kronik se svojí představivostí tak přirozeně, že z textu jeho obdivuhodný intelekt a vědomostní zázemí přímo prýští.
O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.
Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář
Britská vláda se od 29. 8. 1939 snažila zprostředkovat přímá jednání německo–polská, které Poláci již několik měsíců odmítali. Hitler s touto aktivitou Velké Británie souhlasil, požadoval však vyslání polského zplnomocněnce do Berlína k jednání, které se mělo konat 30. 8. Otázkou je, nakolik se Velká Británie o dohodu obou zemí snažila a nakolik to bylo britské alibi pro případ vzniku války. Polsko Německu neodpovědělo, zmocněnce nevyslalo a polský ministr zahraničí Józef Beck zakázal Józefu Lipskému, polskému vyslanci v Berlíně převzít jakýkoliv dokument s německými návrhy a o nich jednat. Němci se o tom dověděli, Beckovu depeši s tímto sdělením zachytili a rozšifrovali.
Pokračování textu Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy
Vědci zkoumali zajímavé pozůstatky chrupu neandrtálce, který žil před 130 000 lety. Jeho zuby vykazovaly zákrok “prehistorického stomatologa”.
Zuby, které byly nalezeny v chorvatské Krapině už na začátku dvacátého století, mají řadu žlábků a škrábanců. Je za tím buď zásah člověka, který se snažil zuby ošetřit, nebo i činnost samotného pacienta, který se párátkem pokoušel zbavit nečistot na zubech. Ať už je pravda jakákoli, vědci prohlašují, že tyto poznatky ukazují, že neandrtálci byli chytřejší, než jsme si donedávna mysleli.
Zdroje: http://www.ablogabouthistory.com/2017/07/28/neanderthal-teeth-show-evidence-of-dentistry/#sthash.zg3cnjzL.dpbs a https://www.independent.co.uk/news/neanderthals-dentistry-attempt-prehistory-attempt-homo-sapiens-humans-habilis-krapina-a7813206.html
Většina archeologických nalezišť po celém světě z doby před 1,8 miliony let až po ta stará 70 000 let má jedno společné. Byly na nich objeveny kulaté nebo téměř kulaté kameny, s největší pravděpodobností používané jako vrhací zbraně. Výzkumníci v čele s Dr. Andrew Wilsonem z Leeds Beckett University se rozhodli analyzovat 55 kamenů nalezených v jihoafrickém údolí Makapan. Chtěli zjistit, jak nebezpečný mohl takový projektil být. Účinek kamene testovali na simulaci středně velké antilopy impala.
Pokračování textu Čím lovili lidé před oštěpy a šípy? Ano, vrhali kameny…
Pod obrovským obeliskem v Římě byla nalezena zpráva od italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Jde o esej (1 200 slov) psanou v latině a uloženou v kovové krabici společně s několika zlatými mincemi.
Pokračování textu Pod obeliskem v Římě našli vzkaz od Mussoliniho