Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče.
Miloš Doležal se ve své nové knize Do posledních sil držel osvědčeného konceptu dokumentárních povídek, tak jak je známe z jedné z jeho předchozích knih Čurda z Hlíny. Tentokrát zpracoval pobyt Josefa Čapka v koncentrácích, příběh parašutisty Vladimíra Hauptvogela a životní osudy Josefiny Napravilové, která se kromě jiného proslavila hledáním lidických dětí po válce.
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.
Památky ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce navštívilo 3,6 milionu lidí. V meziročním srovnání tak poklesla návštěvnost o milion. Z důvodu koronavirové pandemie byla návštěvnická sezona zahájena s téměř dvouměsíčním zpožděním a ukončena byla o tři týdny dříve před plánovaným termínem. Vzhledem ke koronavirové pandemii se v letošním roce neuskuteční ani tradiční Hradozámecký advent.
Walter Isaacson je znám hlavně jako autor životopisů výjimečných osobností různých oblastí historie a současnosti, skvěle zpracoval osudy Leonarda da Vinciho, Steva Jobse nebo Alberta Einsteina. Jeho poslední u nás vydaná kniha, soubor esejů nazvaný Vůdcové, myslitelé, hrdinové, obsahuje texty z různých období jeho novinářské kariéry. Věnoval se v nich lidem, které lze bez nadsázky označit za génie svých oborů.
Richard Sklář je mistr vyprávění paralelních příběhů z různých dob, které se v jednom okamžiku protnou. Na tuto chvíli čtenář dost netrpělivě čeká i v románu Morgenland. Podtitul “Za největším tajemstvím Třetí říše” zní slibně a dost napoví o tom, kam děj směřuje.
Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem. Národní muzeum ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyšší radou pro památky Egypta otevírají v Historické budově Národního muzea v pondělí 31. srpna 2020 jedinečnou výstavu nazvanou Sluneční králové, která návštěvníky zavede do nejstaršího období egyptské říše, do doby dávných stavitelů pyramid. Prostřednictvím ještě nikdy ve světě nevystaveného souboru téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, starých takřka 5 tisíc let, za pomoci moderních multimediálních technologií a nevšední architektury přenese své návštěvníky do nejstarších časů staroegyptské civilizace a umožní jim zažít atmosféru doby velkých egyptských králů.
Výstava s názvem ReporTvář Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově seznamuje návštěvníky nejen s touto osobností jako takovou, ale především s jeho Reportáží psanou na oprátce a jeho vizuální prezentací ve veřejném prostoru, na což odkazuje už samotný název výstavy.
Památky ve správě Národního památkového ústavu přilákaly v letošním červenci 1,3 milionu návštěvníků. Ve srovnání s loňským červencem tak na státní hrady a zámky zamířilo o 100 tisíc lidí více. Ztráty z jara, kdy byly památky téměř dva měsíce zavřené kvůli pandemii koronaviru, se navzdory úspěšnému červenci již dohnat nepodaří.
Všimnul jsem si toho až teď, ale vězte, že v online archivu revue Paměť a dějiny jsou k dispozici pdf verze článků už od aktuálního čísla. Texty z letošní “dvojky” si tedy můžete už teď přečíst elektronicky a zdarma! Dříve byl online archiv také dostupný, ovšem jen pro čísla starší. Tahle změna je super, ale nic nemění na tom, že papír je prostě papír a v online archivu si neužijete skvělé obálky a kvalitní zpracování časopisu jako celku. V textu níže tedy najdete odkazy na zmiňované články.
