Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny má velmi zajímavé ústřední téma, zabývá se sovětskými gulagy. Hned v úvodním textu se Adam Hradilek zabývá československými vězni gulagu v Republice Komi. Jeho výzkum například odhalil, že 15 % těchto vězňů gulag v severní evropské části SSSR nepřežilo. Jde například o známou Vorkutu, město, které je s gulagem neodmyslitelně spjato. Tento článek doprovázejí fotografie Čechoslováků, kteří v gulagu skončili. Utrápené tváře vypovídají o jejich osudu mnohdy víc než mnoho stran textu.
Profesor historie z Cambridge Tom Wilde se v roce 1941 vydává do nacistického Německa pro balíček s tajnými informacemi, které mohou zvrátit válku. Záhy zjistí, že nejde o balíček, ale o osobu, jejíž existence má opravdu potenciál zdiskreditovat Hitlera a přispět k pádu Třetí říše. To je základní zápletka románu Hitlerovo tajemství od Roryho Clementse. Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA opět předvedlo dobrý čich na zahraniční titulky a českému čtenáři předložilo dílo, které stojí za to stát se prázdninovým společníkem příznivcům alternativní historie.
pokud jste viděli ilm Šarlatán a osobnost Jana Mikoláška vás zaujala natolik, že o něm chcete zjistit víc, řešením je skvělá biografie Životní příběh Jana Mikoláška. Autorská dvojice Martin a Ivana Šulcovi bez sebemenší snahy o bulvarizaci připravili skvěle napsaný životopis zajímavého muže, který desítky let léčil doslova miliony pacientů pomocí bylin. Jejich potíže diagnostikoval pouhým pohledem na lahvičku a močí a většinou se nemýlil.
První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.
Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.
Odbojáře Mašína, Balabána a Morávka, alias Tři krále, (skoro) všichni znají. Dalibor Vácha je ve svém novém románu M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek představil nejenom jako neohrožené hrdiny, kteří pro Republiku neváhali položit život, protože se nesmířili s tím, že na našem území vzniklo něco, čemu se říkalo protektorát.
Světová výstava Sluneční králové bude k zhlédnutí až do začátku června. Národnímu muzeu se podařilo vyjednat její prodloužení a jakmile to epidemická situace dovolí, budou v Historické budově artefakty nevyčíslitelné hodnoty opět k vidění.
Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě, v řadách Rudé armády.
Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče.
