Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli. Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.
Radotina vyplouvající ze schránky hlavonožce, foto NM
Vědci zkoumali zajímavé pozůstatky chrupu neandrtálce, který žil před 130 000 lety. Jeho zuby vykazovaly zákrok “prehistorického stomatologa”.
Zuby neandrtálce, foto: ablogabouthistory.com
Zuby, které byly nalezeny v chorvatské Krapině už na začátku dvacátého století, mají řadu žlábků a škrábanců. Je za tím buď zásah člověka, který se snažil zuby ošetřit, nebo i činnost samotného pacienta, který se párátkem pokoušel zbavit nečistot na zubech. Ať už je pravda jakákoli, vědci prohlašují, že tyto poznatky ukazují, že neandrtálci byli chytřejší, než jsme si donedávna mysleli.
Znečištění vzduchu způsobené člověkem je možné dokázat až neuvěřitelných 400 000 let zpět. Vědci objevili stopy zplodin v zubním kameni našich velmi vzdálených předků. Šlo prý o následek pobytu v uzavřených prostorách s rozdělaným ohněm, který sloužil k pečení masa. Jelikož tehdejší lidé měli oheň rozdělaný prakticky neustále a vdechovali zplodiny, projevilo se to na jejich zdraví, a to nejenom na zubech, ale i na dýchacím ústrojí.
Vědci z Tel Avivské univerzity měli šanci zkoumat 400 000 let staré lidské zuby v takto zachované podobě vůbec poprvé. Jeskyně Quesem byla 200 000 let nedostupná, takže pozůstatky po tehdejších obyvatelích našli archeologové v dobrém stavu.
