Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Paměť a dějiny 2/2021

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Třicetiletá válka 1914-1945 (8.)

BRITSKÁ PODPORA POLSKA PROTI NĚMECKU

Po zřízení Protektoratu Böhmen und Mähren si britští politici a vládní úředníci uvědomili, že příštím Hitlerovým záměrem bude asi snaha připojit Danzig k Německu a poté by mohl začít usilovat o zpětné získání kolonií a zajištění si těžby ropy v oblasti Mosulu jako před první světovou válkou. Britský ministr zahraničí lord Edward Halifax v den obsazení zbytku českých zemí 15. 3. 1939 sdělil německému vyslanci v Londýně Herbertu von Dirksen: „Mám porozumění pro Hitlerovu zálibu v nekrvavých vítězstvích. Napříště bude Hitler donucen krev prolít.“ Italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano okamžitě rozpoznal ve vzniku protektorátu a Slovenského štátu nebezpečí pro Evropu a poznamenal si: „Věc je vážná, zvláště když Hitler všechny ujišťoval, že nemá v úmyslu anektovat jediného Čecha. Tento německý akt nezničil Československo z Versailles, ale to, které bylo stvořeno v Mnichově a ve Vídni. Jakou váhu lze v budoucnu přikládat těm prohlášením a slibům, které se nás týkají bezprostředněji?“

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (8.)

Třicetiletá válka 1914-1945 (7.)

NĚMECKÁ VYJEDNÁVÁNÍ S POLSKEM 1938–1939

Německo muselo mezi válkami překonávat potíže s dopravním tranzitem do Východního Pruska přes polský koridor, což byl několik desítek kilometrů široký přístup Polska k Baltskému moři na úkor Německa z jihu na sever, který odděloval Východní Prusko od zbytku německého státu. Tranzitní železniční tratě přes polský koridor nebyly v dobrém stavu a Poláci začali v druhé polovině 30. let navíc vyžadovat tranzitní poplatky pouze v polských złotých, jinou měnu neakceptovali. Němci neměli dost deviz, a už vůbec ne złoté. Polsko následkem toho postupně uzavíralo tranzitní železniční tratě a silnice, až Německu v roce 1939 zbyla do Východního Pruska jen cesta po moři. Vyvstaly velké obtíže s nedostatečnou vykládací kapacitou přístavů ve Východním Prusku, kterému začalo v důsledku toho vbrzku hrozit hospodářské zhroucení. Podle svědectví dvou pracovníků britského ministerstva zahraničí, kteří se zúčastnili v květnu a červnu 1939 zvláštních jednání v polském generálním štábu, šlo Polákům evidentně o rozvrat Východního Pruska a jeho následnou anexi. Ze setkání s vedoucím oddělení polského generálního štábu a dalšími důstojníky pořídil Hubert Gladwyn Jebb pamětní spis, ve kterém stálo: „Částečně od něj, částečně od dalších pánů jsem se dověděl, že se zamýšlí začátkem války napadnout Východní Prusko, protože pro Němce bude obtížné provincii posílit dostatečně a včas… V každém případě je všeobecným názorem, že Východní Prusko musí být Polskem anektováno.“

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (7.)

Kniha: Hitlerovo tajemství

Profesor historie z Cambridge Tom Wilde se v roce 1941 vydává do nacistického Německa pro balíček s tajnými informacemi, které mohou zvrátit válku. Záhy zjistí, že nejde o balíček, ale o osobu, jejíž existence má opravdu potenciál zdiskreditovat Hitlera a přispět k pádu Třetí říše. To je základní zápletka románu Hitlerovo tajemství od Roryho Clementse. Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA opět předvedlo dobrý čich na zahraniční titulky a českému čtenáři předložilo dílo, které stojí za to stát se prázdninovým společníkem příznivcům alternativní historie.

Hitlerovo tajemství

Pokračování textu Kniha: Hitlerovo tajemství

Třicetiletá válka 1914-1945 (6.)

OSTUDA V ÉVIANU

Že z českých zemí, Německa a poté z okupované Evropy neemigroval větší počet židů a německých politických uprchlíků, mělo svou příčinu hlavně v neochotě cílových států přijímat uprchlíky, později i ve vypuknuvší válce. Od 6. 7. do 15. 7. 1938 se z popudu Franklina D. Roosevelta konala ve francouzském lázeňském městečku Évian-les-Bains na břehu Ženevského jezera konference 32 států o možnostech vystěhovávání se odpůrců německého nacionálního socialismu a židů z Německa. Židů se tehdy v Německu nacházelo 540 tisíc, a v přičleněném Rakousku dalších 190 tisíc. Konference se zúčastnily téměř všechny státy amerického kontinentu, Austrálie, Nový Zéland, z evropských nebyly pozvány SSSR, Itálie, státy na východ a jihovýchod od Německa, Japonsko. Polsko a Rumunsko obeslaly konferenci svými pozorovateli.

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (6.)

Třicetiletá válka 1914-1945 (5.)

SNAHY O ZLEPŠENÍ POSTAVENÍ NĚMECKA

16. dubna 1922 uzavřelo sovětské Rusko s Německem smlouvu v italském Rapallu, oba státy plně obnovily vzájemné diplomatické a konzulární styky. V tajném dodatku k této smlouvě se Rusko zavázalo k dodávkám zbraní pro německou armádu a k poskytování výcvikových prostor pro ni na svém území. Důsledkem smlouvy byla i velmi účinná úvěrová politika pro SSSR, například v únoru 1926 schválila německá vláda dlouhodobý úvěr pro SSSR ve výši 300 milionů marek, za který ručila do výše 60 %. V době, kdy světová hospodářská krize ničila národní ekonomiky, těžilo sovětské Rusko z faktu, že se na ně nevztahovaly zákony světového trhu; počátek světové hospodářské krize se shoduje se zahájením masivní industrializace SSSR. Sovětský trh se stal velmi atraktivním, pro investice v SSSR bylo možné získat výhodné úvěry nejen v Evropě, nýbrž i v USA, inženýři, specialisté a kvalifikované síly se do Ruska přímo hrnuli. Více než 75 % všech zařízení, které SSSR v roce 1932 instaloval, pocházely z dovozu; největší část z Německa. Hitler po svém nástupu k moci v lednu 1933 ukončil výcvik německých jednotek v SSSR a objem sovětsko–německého obchodu prudce poklesl. V dodávkách zařízení do SSSR nahradily Německo hlavně Spojené státy.

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (5.)

Třicetiletá válka 1914-1945 (4.)

NÁSLEDKY VÁLKY PRO NĚMECKO, NÁVRHY NA OMEZENÍ ZBROJENÍ

Posledních několik velkých německých ofenzív na západní frontě probíhajících od 21. 3. 1918 do začátku dubna, jejichž postup byl Dohodou zastaven, je znám pod názvem Německá jarní ofenzíva 1918 neboli Ludendorffova ofenzíva. Měly přinést rozhodující zvrat ve válce, ale mezi německými vojáky na frontě začala, což je známo málo, silně řádit tzv. španělská chřipka. Protože německý tisk nesměl o její epidemii na frontě ani špitnout, teprve od června 1918 směl psát o epidemii a jejích německých obětech ale jen pouze z řad civilního obyvatelstva. Nemoc dostala svůj název zcela nepřípadně jen kvůli tomu, že válčící státy zmínky o ní ve vlastních zemích a v armádě cenzurovaly, k čemuž neutrální, ale epidemií též postižené Španělsko nemělo důvod, takže podle agenturních zpráv a článků v tisku to zdánlivě vypadalo, jako kdyby Španělsko bylo epidemií více zasaženo než ostatní země. Tisíce (sic) německých vojáků na západní frontě tehdy týdně na španělskou chřipku umíraly. Hlavní německý stratég, generál Erich Ludendorff onu epidemii uvedl za hlavní důvod ztroskotání německé jarní ofenzívy 1918 a následně i prohry Německa v první světové válce, nota bene za stavu, kdy všechny fronty probíhaly mimo území Německa! Po ztroskotání této ofenzívy odmítlo 29. 10. 1918 německé válečné námořnictvo zaútočit na britskou flotilu pro beznadějnost, v zemi se ustavovaly dělníky a vojáky zvolené rady, které požadovaly konec války a monarchie, aby 9. 11. byla prohlášena republika.

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (4.)

Třicetiletá válka 1914-1945 (3.)

ODVRÁCENÍ RUSKA OD DOBYTÍ ÚŽIN

Britové bezprostředně po vypuknutí války podali skvělý, ale málo známý zákulisní výkon implicitně potvrzující, o co Britům ve válce šlo, kvůli čemu vlastně vyvolali světovou válku tahajíce z pozadí jen za příslušné provázky – o zničení Německa. Začalo totiž reálně hrozit, že se Rusko vrhne přes slib daný Britům místo na Německo na Cařihrad (Konstantinopol, dnes Istanbul) ležící na Bosporu a na Dardanely, od něj jihozápadně ležící, aby si zajistilo vytoužený neomezený přístup z Černého do Středozemního moře. Ovládnutí těchto tureckých mořských úžin sice Británie již dříve Rusku přislíbila, ale nyní zahájit akci k tomu směřující by odporovalo britským plánům zničit za pomocí Ruska a Francie Německo. Ruský plán námořní invaze 127 500 vojáků proti Konstantinopoli, vypracovaný již v únoru 1914, byl uskutečnitelný jen za předpokladu, že Turecko nedostane dvě nové a moderní bitevní lodě, které pro ně stavěly britské loděnice a které měly být v červenci 1914 dokončeny a předány. Ty by dopomohly k turecké převaze v Černém moři a k odolání ruské invazní flotile. V květnu 1914 a v červnu opakovaně se Rusko obrátilo s prosbou k britskému ministru zahraničí Edwardu Greyovi, aby lodi nebyly Turecku předány. Bez úspěchu.

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (3.)

Kniha: Životní příběh Jana Mikoláška

pokud jste viděli ilm Šarlatán a osobnost Jana Mikoláška vás zaujala natolik, že o něm chcete zjistit víc, řešením je skvělá biografie Životní příběh Jana Mikoláška. Autorská dvojice Martin a Ivana Šulcovi bez sebemenší snahy o bulvarizaci připravili skvěle napsaný životopis zajímavého muže, který desítky let léčil doslova miliony pacientů pomocí bylin. Jejich potíže diagnostikoval pouhým pohledem na lahvičku a močí a většinou se nemýlil.

Životní příběh Jana Mikoláška

Pokračování textu Kniha: Životní příběh Jana Mikoláška

Třicetiletá válka 1914-1945 (2.)

PŘÍČINY SVĚTOVÉ VÁLKY

V roce 1905 první lord admirality John Fisher požadoval od krále Edwarda VII. sto tisíc vojáků, kteří se měli vylodit na pomořanském pobřeží, aby odtud táhli na Berlín. Tentýž Fisher v roce 1912 poznamenal, že „se připravuje velká válka, aniž to kdo tak vnímá“.
V memorandu z 1. 1. 1907 vysoký úředník britského ministerstva zahraničí Eyre Crowe mj. napsal: „Prvenství Německa na moři je neslučitelné s existencí britské říše. I kdyby však Velké Británie nebylo, přinutilo by sloučení největší pozemní a námořní moci v jedněch rukou celý svět, aby se spojil a zbavil se tohoto přízraku.“

Pokračování textu Třicetiletá válka 1914-1945 (2.)

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…