Petr Čornej je respektovaný historik, spisovatel a pedagog. Jeho kniha Husitská revoluce je velmi čtivým dílem uvádějícím čtenáře v tematicky samostatných kapitolách do období husitských válek. Podtitul “Stručná historie” naznačuje, že jde o knihu rozsahem střídmou, ale o to výmluvnější a jednodušší ke čtení.
Výstava představí různé pohledy na husitské hnutí v průběhu minulosti. Jen nemálo míst v České republice mělo takový vliv na utváření historického vědomí jako Národní památník na Vítkově. Z mnoha dějinných obrazů, které jsou s tímto nejednoznačným monumentem spojeny, je asi husitství tím nejvýznamnějším. Národní muzeum se proto rozhodlo seznámit návštěvníky právě v těchto historických prostorách s reflexí husitství v moderních dějinách.
Pokračování textu Výstava: Druhý život husitství (13. 5. 2016 – 26. 3. 2017)
Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity. (Wikipedia)
Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český
Pokračování textu Dokument: Dekret kutnohorský
Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.
