Spisovatel Dalibor Vácha načasoval vydání svého nového románu Smrt na kůru právě včas k 80. výročí operace Antropoid, tedy likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve své nové knize beletristicky zpracoval zejména osudy členů výsadku Out Distance, tedy velitele Adolfa Opálky, Karla Čurdy a Ivana Kolaříka.
Co by se stalo, kdyby nacisté v roce 1945 vyhráli válku? Leoš Šedo ve svém románu Germania prokazuje velkou představivost při vytváření příběhu ve světě, kde poválečné rozložení sil neodpovídá skutečné realitě, ale Sovětský svaz ve studené válce s USA nahrazuje Německo.
Poslední loňské číslo revue Paměť a dějiny seznamuje čtenáře s fenoménem gastarbeitrů v Československu. V ústředním textu píše Tomáš Dvořák o podílu desítek tisíc zahraničních pracovníků z Rumunska, Polska, Bulharska a také Itálie na poválečné obnově Československa v letech 1945-1950.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2021: Gastarbeitři v Československu
Jméno Pravomil Raichl je mnohým příznivcům historie dobře známo, a to nejen díky filmu Staříci. Protinacistický a protikomunistický odbojář prošel gulagem, proslul hrdinstvím během druhé světové války a velmi výrazně vystoupil i proti rudému režimu. Svou životní pouť ukončil v roce 2002, těsně před tím, než se pokusil zabít komunistického prokurátora Karla Vaše. Spisovatel Petr Stančík v románu Pravomil předkládá čtenářům hlavně Raichlův fiktivní deník, psaný od dětství až po chvilku těsně před “atentátem” na Vaše.
Historik Richard Dargie v nové knize Poslední Hitlerův den shrnuje více či méně známe poznatky o tom, jak probíhaly poslední hodiny života Adolfa Hitlera. Detailní popis dění v bunkru pod Říšským kancléřstvím v Berlíně ale není jedinou linkou vyprávění. Čtenář se seznámí se situací v Německu koncem války, pozná lidi z Hitlerova okolí, stručně si projde Hitlerovu politickou kariéru a v neposlední řadě ocení také autorovu snahu o vytvoření Hitlerova osobnostního profilu.
Petr Čornej je respektovaný historik, spisovatel a pedagog. Jeho kniha Husitská revoluce je velmi čtivým dílem uvádějícím čtenáře v tematicky samostatných kapitolách do období husitských válek. Podtitul “Stručná historie” naznačuje, že jde o knihu rozsahem střídmou, ale o to výmluvnější a jednodušší ke čtení.
Profesor historie z Cambridge Tom Wilde se v roce 1941 vydává do nacistického Německa pro balíček s tajnými informacemi, které mohou zvrátit válku. Záhy zjistí, že nejde o balíček, ale o osobu, jejíž existence má opravdu potenciál zdiskreditovat Hitlera a přispět k pádu Třetí říše. To je základní zápletka románu Hitlerovo tajemství od Roryho Clementse. Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA opět předvedlo dobrý čich na zahraniční titulky a českému čtenáři předložilo dílo, které stojí za to stát se prázdninovým společníkem příznivcům alternativní historie.
Pokud jste viděli film Šarlatán a osobnost Jana Mikoláška vás zaujala natolik, že o něm chcete zjistit víc, řešením je skvělá biografie Životní příběh Jana Mikoláška. Autorská dvojice Martin a Ivana Šulcovi bez sebemenší snahy o bulvarizaci připravili skvěle napsaný životopis zajímavého muže, který desítky let léčil doslova miliony pacientů pomocí bylin. Jejich potíže diagnostikoval pouhým pohledem na lahvičku a močí a většinou se nemýlil.
Pokračování textu Kniha: Životní příběh Jana Mikoláška
Odbojáře Mašína, Balabána a Morávka, alias Tři krále, (skoro) všichni znají. Dalibor Vácha je ve svém novém románu M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek představil nejenom jako neohrožené hrdiny, kteří pro Republiku neváhali položit život, protože se nesmířili s tím, že na našem území vzniklo něco, čemu se říkalo protektorát.
Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě, v řadách Rudé armády.
