Archiv štítku: Paměť a dějiny

Paměť a dějiny 1/2021: Sourozenci nalezení po 75 letech, historičky holokaustu před soudem

První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2021: Sourozenci nalezení po 75 letech, historičky holokaustu před soudem

Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.

Paměť a dějiny 4/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války

Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.

Paměť a dějiny 3/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války

Paměť a dějiny 2/2020: Sousoší Sbratření, Velehradská pouť 1985 a Štěpán Černoušek

Všimnul jsem si toho až teď, ale vězte, že v online archivu revue Paměť a dějiny jsou k dispozici pdf verze článků už od aktuálního čísla. Texty z letošní “dvojky” si tedy můžete už teď přečíst elektronicky a zdarma! Dříve byl online archiv také dostupný, ovšem jen pro čísla starší. Tahle změna je super, ale nic nemění na tom, že papír je prostě papír a v online archivu si neužijete skvělé obálky a kvalitní zpracování časopisu jako celku. V textu níže tedy najdete odkazy na zmiňované články.

Paměť a dějiny 2/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2020: Sousoší Sbratření, Velehradská pouť 1985 a Štěpán Černoušek

Paměť a dějiny 1/2020: Popravení v Drážďanech, podvodník Harry Jelínek a Pražské povstání

První letošní číslo revue Paměť a dějiny se kromě jiného vzhledem k půlkulatému výročí pochopitelně věnuje Pražskému povstání. Jan Vajskebr mluvil s historikem Stanislavem Kokoškou, který se tomuto tématu systémově věnuje. Proč si ho tak oblíbil?

Paměť a dějiny 1/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2020: Popravení v Drážďanech, podvodník Harry Jelínek a Pražské povstání

Paměť a dějiny 4/2019: Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci

Poslední letošní číslo revue Paměť a dějiny je velmi úzce a přesto zajímavě zaměřeno. Tentokrát na poválečné období a dění ve specializovaných odděleních věznic, kde byli shromažďováni odborníci (například architekti nebo překladatelé), pracující na zakázkách pro vnější svět. Velmi často šlo o politické vězně, kteří se po vedením neumětelů podíleli na velmi zajímavých projektech.

Paměť a dějiny 4/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2019: Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci

Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.

Paměť a dějiny 3/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Paměť a dějiny 2/2019: Věra Sosnarová, Herbert Lom a emigrace přes Jugoslávii

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny čtenářům překládá prázdninové téma o Jugoslávii jako tranzitní zemi pro československé emigranty, a to hned ve dvou textech. Ondřej Vojtěchovský a Jan Pelikán se ve svém článku zabývají normalizací a vztahy Československa a Jugoslávie, ze kterých plynuly možnosti pro emigraci československých turistů z Jugoslávie do Itálie. Autoři pečlivě vysvětlují pojmy a reálie, které společně se statistikami pomohou čtenářům utvořit ucelený obrázek o problematice. Igor Tchoukarine potom ve svém textu píše o turistice v Jugoslávii a o tom, za jakých podmínek se tam našinec mohl dostat.

Paměť a dějiny 2/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2019: Věra Sosnarová, Herbert Lom a emigrace přes Jugoslávii

Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Letošní první číslo revue Paměť a dějiny přináší zajímavý mix témat a dokumentů, příznivci historie si opět přijdou na své. I když na obálce je motorizovaný pluk SS projíždějící po Václavském náměstí (datovaný na 4. října 1939), texty většinou nejsou věnované březnové okupaci, ale častěji tomu, co jí následovalo.

Paměť a dějiny 1/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj