V aktuálním čísle revue Paměť a dějiny najdete hned na prvních stránkách text Romana Johna nazvaný „Tenhle zápas nemohl vyhrát“. Jde o připomenutí nedožitých stých narozenin hokejového brankáře Bohumila Modrého. Populární sportovec byl hvězdou třicátých a čtyřicátých let minulého století a v jeho životopise se autor samozřejmě zabýval hlavně pozdějším obdobím, kdy se Boža Modrý dostal do spárů komunistů a skončil ve vezení, které mu nakonec zničilo zdraví a zavinilo jeho předčasný odchod.
Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny má všeříkající motto – Válka skončila, násilí pokračuje. Většina článků se věnuje událostem odehrávajícím se během druhé světové války, některé z nich mají samozřejmě přesah téměř až do současnosti. Neznámé příběhy známých lidí, případně neznámé příběhy neznámých lidí, jsou hlavní náplní opět velmi zajímavého čísla.
Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.
Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech
Poslední loňské číslo čtvrtletníku Paměť a dějiny se skoro monotematicky zabývá spoluprací s tajnou předlistopadovou policií, se Státní bezpečností. Prověření autoři se věnují dodnes palčivému tématu velmi pečlivě a přečtení klíčových materiálů z tohoto čísla zájemcům poskytne zajímavý přehled dějí a reálií z let 1945 – 1989.
Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.
Na facebookovém profilu časopisu Paměť a dějiny je připomenuto 85. výročí narození Ctirada Mašína. Narodil se 11. srpna 1930 v Olomouci jako prvorozený syn Josefa a Zdeny Mašínových. O jednadvacet let později se společně se svým bratrem Josefem a dalšími přáteli postavil na odpor totalitnímu režimu. Zemřel v Clevelandu 13. srpna 2011.
Dospívání chlapců Mašínových a jejich motivaci pro vystoupení proti komunistickému režimu popsali Petr Blažek a Jaroslav Čvančara v článku, který vyšel v časopise Paměť a dějiny (č. 3/2013). Dostupný je také v elektronické formě (pdf) na webové stránce ÚSTR.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.
