Archiv štítku: Ústav pro studium totalitních režimů

Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Paměť a dějiny 2/2021

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Paměť a dějiny 1/2021: Sourozenci nalezení po 75 letech, historičky holokaustu před soudem

První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2021: Sourozenci nalezení po 75 letech, historičky holokaustu před soudem

Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.

Paměť a dějiny 4/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války

Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.

Paměť a dějiny 3/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války

Debata: Vznik Památníku tří odbojů (30.10. 2019 od 20:00)

Hlavním tématem debaty bude podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku?

Hosté: architekt Tomáš Hradečný (ČVÚT) a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (Academia)

Moderátor: historik Petr Blažek (ÚSTR)

  • Termín: Od 30. 10. 2019, 20:00 do 30. 10. 2019, 22:00
  • Místo konání: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Blíže k projektu Památníku tří odbojů na stránce www.masinuvstatek.cz

Zdroj: TZ ÚSTR

Beseda: 50 let let od protestu Eliahu Ripse (11.4. 2019 od 19 hod)

Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008

Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Pozvánka Eliahu Rips

Zdroj: TZ ÚSTR

Diskuze: Jan Palach v kulturní paměti (05. 03. 2019, 18:30)

ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?

Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.

  • Termín: 05. 03. 2019, 18:30
  • Místo konání: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1

Zdroj: TZ ÚSTR

Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

V české společnosti je hluboce zakořeněné přesvědčení, že nejkrutější gestapáci byli sudetští Němci. Nicméně nová, ke konci roku 2018 ještě nedokončená studie historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o úřednících Gestapa v protektorátu to nijak nepotvrzuje, ba nepřímo ji vyvrací.

Pokračování textu Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

Výstava Případ Světlana v Praze (7. 12. 2018 – 1. 4. 2019)

Po uvedení ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se v Praze představí rozsáhlá výstava o protikomunistické odbojové skupině Světlana. Výstavu s názvem Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje můžete navštívit v Národním památníku na Vítkově, a to od 7. prosince 2018 do 1. dubna 2019. Pro více informací navštivte stránky http://pripadsvetlana.cz/

Výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje

Zdroj: TZ ÚSTR

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava (22. 11. 2018, 17:00)

Ve čtvrtek 22. listopadu 2018 v 17 hodin zve ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou do Informačního střediska Poslanecké sněmovny (Malostranské nám. 6/18) na přednášku historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Gestapo představovalo nejdůležitější nástroj nacistického Německa k potírání jeho politických protivníků. Kdo byli jeho nejvyšší představitelé na území protektorátu? Jakými znaky se tato skupina vyznačovala? Jaké byly kariéry těchto mužů? A jaké byly jejich poválečné osudy? Byli za své zločiny potrestáni, či nikoli?

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava

Zdroj: TZ ÚSTR