Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ
Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.
Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.
České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.
Zdroj: TZ ÚSTR