Archiv štítku: komunismus

Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Paměť a dějiny 2/2021

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ

Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.

Paměť a dějiny 4/2020

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu

Kniha: Babické vraždy 1951

Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.

Michal Stehlík: Babické vraždy 1951

Pokračování textu Kniha: Babické vraždy 1951

Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Exkurs: Rozdíly mezi fašismem, nacismem, komunismem a sociální demokracií

Vlivem komunistické sovětské ideologie se název fašismus prosadil v SSSR v 30. létech minulého století zcela nesprávně i pro německý nacionální (národní) socialismus jen kvůli tomu, aby se zamezilo vzniku paralely mezi internacionálním sovětským socialismem (komunismem, bolševismem) a německým nacismem (národním, nacionálním socialismem). Sovětští komunisté pak nemuseli vysvětlovat, proč je jejich systém v takovém rozporu s německým, když jsou oba socialismy, a později, proč mezi sebou válčí dvě socialistické země.

Pokračování textu Exkurs: Rozdíly mezi fašismem, nacismem, komunismem a sociální demokracií

Seminář: Kontinuity, diskontinuity a deformace českého družstevnictví 1945–1953 (12. 4. 2018 od 17:00)

ÚSTR zve na odborný seminář Kontinuity, diskontinuity a deformace českého družstevnictví 1945–1953, který ve spolupráci s Parlamentní knihovnou, Historickým ústavem AV ČR a nakladatelstvím Karolinum pořádá ve čtvrtek 12. dubna od 17 hodin v Riegerově dvoraně, Malostranské náměstí 7/19, Praha 1.

Historici Jan Slavíček a Jiří Urban během semináře představí klíčové aspekty a okamžiky transformace českého spotřebního a zemědělského družstevnictví na cestě od poválečného hledání kontinuit a diskontinuit k poúnorové deformaci, která popřela nejzákladnější principy tradičního družstevnictví. Seminář moderuje historik Jaroslav Rokoský.

Pro vstup do dvorany je třeba průkazu totožnosti.

Více informací naleznete na  webu.

Seminář: Kontinuity, diskontinuity a deformace českého družstevnictví 1945–1953

Zdroj: TZ ÚSTR

Seminář k výročí 50 let od založení K-231 (22. 3. 2018)

Seminář o sdružení bývalých politických vězňů K-231, který pořádá ÚSTR u příležitosti uplynutí 50 let od jeho založení, a to tento čtvrtek 22. března 2018 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1. Na semináři vystoupí historici Jaroslav Rokoský a Josef Halla, o své vzpomínky na sdružení K-231 se podělí místopředseda KPV ČR František Šedivý. Seminář bude moderovat historik Petr Blažek.

Pozvánka na semonář o K-231

Zdroj: TZ ÚSTR

Paměť a dějiny 4/2017: Helmut Kohl v předrevolučním Československu, Lidové milice v únoru 1948 a osud Gustava Bubníka

Poslední číslo roku 2017 revue Paměť a dějiny je z pochopitelných důvodů z velké části věnováno událostem roku 1948. Hned první text se tomuto vymezení výrazně vymyká, ale věnuje se dalšímu, asi mnohem méně sledovanému výročí.

Paměť a dějiny 4/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2017: Helmut Kohl v předrevolučním Československu, Lidové milice v únoru 1948 a osud Gustava Bubníka

Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.

Josef Bryks
foto: galerie-ne.cz

Pokračování textu Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

Paměť a dějiny 3/2017: Romové za komunismu, Praha v nulté hodině a rozhovor se Zorjanem Popaďjukem

Letošní předposlední číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny se věnuje hlavně menšinám v komunistickém Československu a nabízí nezvykle mnoho obrazového materiálu. Kromě obrazů malovaných Romy i fotografie moravských Chorvatů a reprodukce z knihy Budujeme pohraničí.

Paměť a dejiny 2017/3

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2017: Romové za komunismu, Praha v nulté hodině a rozhovor se Zorjanem Popaďjukem