Archiv štítku: 1968

Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Národní muzeum dne 9. října 2019 slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Od 10. října se tak mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Památník Jana Palacha

Pokračování textu Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Beseda: 50 let let od protestu Eliahu Ripse (11.4. 2019 od 19 hod)

Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008

Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Pozvánka Eliahu Rips

Zdroj: TZ ÚSTR

Vzpomínka na 21. srpen 1968 v Rumburku

Poté, co jsem se během připomínání výročí “21. srpna 1968” snažil na Twitteru upozorňovat média, že v noci z 20. srpna na 21. srpna na naše území nevkročily 2 divize východoněmeckých vojáků (ale zůstaly za hranicí a naše území se dostalo možná pár průzkumníků), ozval se mi pan Vladimír Janáček kvůli dobové vzpomínce své maminky na tyto události v Rumburku. Mezi místními se povídá, že první dva dny okupace za hranicemi (Rumburk je od nich doslova pár metrů) operovaly němečtí vojáci v uniformách, připomínajících tehdy ještě dobře známé uniformy Werhrmachtu. Poté prý Němce nahradili Rusové.

Dobrý den, jmenuji se Janáčková a dějinami 20. století se zabývám od svých třinácti let.Ten důvod je jednoduchý, dobře jsem znala pana dr. Sprigera z Rumburku, to byl primář terezínského ghetta, vynikající chirurg. To on se sešel s Janem Masarykem nedlouho před jeho smrtí. Hodně vyprávěl, původně jsem chtěla dělat archeologii, ale na gymplu mi nešla matika :-). A tak to nějak začalo. Rumburk v roce 1968 byl pouze průjezdem. Z těch nejvyšších pater domů při hlavní trase lidi házeli, co jim přišlo pod ruce. Ale proč zmínka o panu Springerovi – jeho malá dcera stála s maminkou ráno u chodníku a tank vypustil olej či co a ty šaty měla schované, leč pokud možno vyprané. Můj tatínek mi ještě ukazoval vyježděné pásy, skutečně byly mnoho dlouhých let vidět, říkal, že jely přes zelenou hranici, ale znám mnoho pamětníků z té doby, sama jsem zpracovávala odsun Němců z okresu Varnsdorf. Mějte se moc hezky, s pozdravem Blanka  Janáčková, Varnsdorf.

Pokud máte nějaké další informace či dokonce fotografie k působení německých vojáků v srpnových dnech roku 1968 na našem území, ozvěte se prosím.

Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.

Detail sloupu před zahájením čištění
Detail sloupu před zahájením čištění, foto: NPÚ

Pokračování textu Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Kniha: 1968 Kořeny tragédie

Vladimír Čermák ve své knize 1968 Kořeny tragédie shrnul dění okolo Pražského jara a pouze krátce a chronologicky v jedné z kapitol. Mnohem zajímavější částí jsou jeho analýzy situace prostřednictvím pamětí důležitých osobností historie a celosvětových politických událostí. Název Kořeny tragédie byl vybrán perfektně, autor skutečně jde ke kořenům, sleduje souvislosti a hlavně se věnuje tomu, jak byly události tehdy a i později oficiálně vysvětlovány lidem. Popisuje takzvané “psychologické operace”, tedy ovlivňování lidí a jejich mínění.

Vladimír Čermák: 1968 Kořeny tragédie

Pokračování textu Kniha: 1968 Kořeny tragédie

Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.

Paměť a dějiny 2/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Seminář: Přelomový rok 1968 na Západě i na Východě (15. 5. 2018 v 17:00)

V úterý 15. května v 17 hodin pokračuje série seminářů pro veřejnost přednáškou Martina Valenty 1968. Přelomový rok na Západě i na Východě. Prezentace nabídne srovnání roku 1968 na Západě a v Československu. Rozvedena budou témata jako: Existoval společný jmenovatel tehdejších událostí na Západě a v Československu? Jaké kulturní a celospolečenské změny přineslo hnutí 1968 na Západě? Reflektovalo tehdejší západní levicové hnutí reformní snahy KSČ? Jaké typy paměti a identity se váží k roku 1968 na Západě a u nás? Mají relevanci i dnes? Příběh roku 1968 bude sledován v mezinárodních souvislostech a z perspektivy jeho mnohavrstevné dynamiky.

Přednáška proběhne v úterý 15. května v 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1.

Seminář Přelomový rok 1968

Zdroj: TZ ÚSTR

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž

Pokračování textu Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR