Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.
V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM
Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.
Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.
