Obnovu státního hradu Kunětická slavnostně zahájili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Antonín Staněk a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva by měl mimo jiné hradu vrátit podobu z 20. let 20. století. Obnova si vyžádá téměř 79 milionů korun a z 85 procent bude hrazena z prostředků EU.
Pokračování textu Hrad Kunětická Hora se přiblíží své prvorepublikové podobě
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Ilja Šmíd a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes na státním hradě Karlštejn symbolicky zahájili obnovu této ikonické památky. Rozpočet projektu Hrad Karlštejn – klenot české země činí necelých 95 mil. Kč a z 85 % bude hrazen z prostředků EU. Kromě stavební obnovy části objektu a zřízení nových expozic je do roku 2022 počítáno i s moderním návštěvnickým centrem.
Pokračování textu Začíná obnova Karlštejna za téměř 100 milionů
21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.
Po dvou letech stavebních prací byla dokončena vzorová památková obnova historického domu v Liliové ulici 5 v Praze, který bude od letošního podzimu sloužit jako pracoviště Národního památkového ústavu. V pátek 28. července si jej bude moci prohlédnout i veřejnost, pro kterou jsou připraveny komentované prohlídky.
Pokračování textu V centru Prahy se otevírá dům v Liliové ulici 5 (28. 7. 2017)
Ministr kultury Daniel Herman a ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes svým podpisem stvrdili zahájení obnovy vimperského zámku. Hradozámecký komplex ukrývající ve svém nitru mimo jiné gotickou věž, renesanční záklopové stropy, ale i sérii secesních výmaleb, se po obnově právem zařadí mezi ostatní vyhledávané turistické cíle na Šumavě i v Pošumaví.
V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.
Historická budova Národního muzea od jara roku 2015 prochází náročnou generální rekonstrukcí. Pracovníci muzea však nezahálí a pilně připravují pro návštěvníky nové expozice. Po ukončení rekonstrukce se veřejnosti otevře zcela nové muzeum, které bude v deseti velkolepých příbězích prezentovat to nejpodstatnější z dějin i přírody, a představí jim desítky světově unikátních exponátů. Národní muzeum bude své návštěvníky vítat nejen v Historické, ale i v Nové budově, které budou propojeny podzemní chodbou a vytvoří tak jedinečný muzejní komplex o rozloze více než 16 tis. m². Pro nejmenší návštěvníky bude připraveno zábavné a poučné Dětské muzeum. Na jaře roku 2016 bude vyhlášen vítěz mezinárodní architektonické soutěže, který má novému muzeu dát i nový design.
Národní muzeum zveřejnilo na svém YouTube kanálu video z návštěvy ministra kultury Daniela Hermana v historické budově Národního muzea. Můžete tak nahlédnout pod pokličku probíhající rekonstrukce.
Zdroj: http://muzeum3000.nm.cz/rekonstrukce/video-ministr-kultury-navstivil-narodni-muzeum
Díky vědě a moderním technologiím můžeme pohlédnout do obličeje ženy, která žila před sedmi tisíci lety. Student archeologie Mahsa Vahabi na archeologickém nalezišti v Íránu objevil kromě starého nádobí také kostru ženy.
Vědec Mohammad Reza Rokni se pak pustil do 3D rekonstrukce obličeje této ženy. Použil k tomu kosterní pozůstatky a pravidla symetrie lidského těla, jelikož neměl k dispozici kompletní kostru. Podoba ženy se prý podařila vystihnout asi z 95 %. Parametry obličeje byly sestaveny na základě naměřených dat a tkáně domodelovány, stejně tak jako vlasy, které se nedochovaly a vědci tak použili svojí fantazii.
Zdroj: http://en.mehrnews.com/news/107975/Face-of-Tehran-s-7-millennia-old-woman-reconstructed