Archiv štítku: památka

Začíná obnova Karlštejna za téměř 100 milionů

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Ilja Šmíd a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes na státním hradě Karlštejn symbolicky zahájili obnovu této ikonické památky. Rozpočet projektu Hrad Karlštejn – klenot české země činí necelých 95 mil. Kč a z 85 % bude hrazen z prostředků EU. Kromě stavební obnovy části objektu a zřízení nových expozic je do roku 2022 počítáno i s moderním návštěvnickým centrem.

Karlštejn
Foto: NPÚ

Pokračování textu Začíná obnova Karlštejna za téměř 100 milionů

Zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí zahajuje sezónu

Koncertem přední české sopranistky Jany Šrejmy Kačírkové, dvojnásobné držitelky ceny Thálie, zahájí kulturní program letošní sezóny Nový zámek v Kostelci nad Orlicí. Jedinečný recitál sólistky Národního divadla se uskuteční v Zrcadlovém sále zámku Kinských 1. dubna. Zahajovacím koncertem o velikonoční neděli se milovníkům umění otevře jedno z významných kulturních center regionu, které slibuje řadu zajímavých koncertů, multižánrových akcí i výstav.

Pokračování textu Zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí zahajuje sezónu

V Izraeli odkryli 1800 let starý římský sarkofág

Izraelské úřady oznámily objev impozantního sarkofágu z éry Římanů. Stavební dělníci se snažili nález znovu rychle ukrýt, aby na staveništi nedošlo ke zdržení, ale naštěstí se celé věci chopil izraelský památkový úřad (IAA).

Římský sarkofág
1800 let straý římský sarkofág nalezený v Izraeli, foto Yoli Shwartz/IAA / Discovery

1800 let stará kamenná rakev je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších archeologických objevů na území Izraele za poslední dobu. Je ozdobena ze všech stran, váží dvě tuny a je 2,5 metru dlouhá. Ústředním prvkem výzdoby je lidská postava v životní velikosti vytesaná na víku.

Sarkofág byl objeven ve městě Aškelon na jižním pobřeží Izraele a památkáři si ihned všimli, že byla tato zdobená rakev těžce poškozena neodborným zásahem, respektive při vykopávání a vyndávání ze země.

Zdroj: http://news.discovery.com/history/archaeology/rare-1800-year-old-sarcophagus-recovered-in-israel-150903.htm

Bečov nad Teplou trochu jinak

V Bečově nad Teplou bylo jistě mnoho čtenářů Historieblog.cz. Všichni, co jsme tam byli, jsme si během prohlídky vyslechli povídání průvodců o historii hradu, osudech jeho posledních majitelů z rodu Beaufort-Spontin a určitě jsme všichni vyrazili na prohlídku Relikviáře svatého Maura. Na první pohled je to zámek úplně obyčejný. Ale asi tak 150 lidem ročně umí Bečov ukázat i něco docela jiného.

becov
Bečov jak jej znáte.

Pokračování textu Bečov nad Teplou trochu jinak

Ostravští památkáři se stěhují do obnovené funkcionalistické stavby

Od 21. září 2015 bude územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě sídlit na nové adrese – v budově bývalého Okresního sociálně–zdravotního ústavu v ulici Odboje. Funkcionalistický objekt sloužil během 80 let své existence různým zdravotnickým institucím, ale také gestapu. Po desetiletích chátrání prošel v uplynulých letech pod dohledem odborníků z NPÚ celkovou obnovou, která zachovala, respektive rehabilitovala památkové hodnoty stavby, a přitom umožnila například kvalitní zateplení. Může tak být vzorem pro úpravy dalších staveb z tohoto období. Budova se veřejnosti poprvé představí ve čtvrtek 10. září při slavnostním otevření.

Sidlo NPU, uop v Ostrave, ul. Odboje c. 1 cp. 1941, hlavni pruceli ustredniho kridla budovy, vpravo socha Smernik, foto Roman Polasek, srpen 2015. 800x400

Pokračování textu Ostravští památkáři se stěhují do obnovené funkcionalistické stavby

Léto vyvrcholí hradozámeckou nocí, aneb co se bude dít na hradech a zámcích v srpnu

Přestože to školáci neradi slyší, prázdniny se přehouply do druhé půlky; jeden celý letní měsíc je ale ještě před námi a hrady a zámky připravují pro své návštěvníky tolik zábavy, že na budoucí povinnosti nemají čas ani pomyslet. Kromě obvyklých návratů v čase je letošní srpen věnovaný večerním a nočním dobrodružstvím a tajemnu, které vyvrcholí o Hradozámecké noci 29. srpna.

Hradozámecká noc na hradě Rožmberk
Hradozámecká noc na hradě Rožmberk

Pokračování textu Léto vyvrcholí hradozámeckou nocí, aneb co se bude dít na hradech a zámcích v srpnu

Výlet: Stadice – Pomník Přemysla Oráče

Máte rádi staré české pověsti? I kdyby ne, tak určitě znáte tu o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi. Na místo, kam podle pověsti nechala Libuše poslat pro Přemysla (zástupce později vládnoucího rodu Přemyslovců) svojí delegaci, se můžete zajet podívat. V polích kousek od vesnice Stadice (v severních Čechách kousek od Ústí nad Labem) je k vidění krásný památník, připomínající počátky dějin Čechů (více o Přemyslovi najdete na Wikipedii).

Stadice

Právě na tomto místě podle pověstí Přemysl oral pole (nebo podle některých dohadů pluhem označoval hranici svého území) a byl zastižen poselstvím kněžny Libuše, která ho zvala k sobě do Prahy, jelikož byl vyvolen vládnout Čechům.

Stadice

Místo, kde byl v roce 1841 postaven pomník této události (jak to bylo ve skutečnosti se už nikdy nedozvíme, ale i pověsti jsou koneckonců pro historiky zdrojem informací) je nyní poměrně těsně obtesáno dálnicí. Stromy, které místo chrání od okolního, dnes rušného světa, poskytují stín a protihlukovou zábranu. I když je z jedné strany pole a z druhé silnice a ještě za ní dálnice, jde o mimořádně klidné a důstojné místo. Návštěník se dozví základní informace z tabule a pak může nerušeně kráčet k pomníku, který je tvořen železným pluhem na podstavci s reliéfy, zobrazující bájnou událost.

Stadice

Natuším, jak moc je památník Přemysla Oráče navštěvován turisty o prázdninách a školními výpravami během školního roku. Když jsme se na památník byli podívat my, nikoho jiného jsme nezahlédli. Možná to byla náhoda, možná pravidlo. Když se budete nacházet v okolí, určitě si tohle krásné a klidné místo nenechte ujít. Já osobně mám pověsti rád a těch pár minut u památníku Přemysla Oráče znamenalo, že jim věřím zase o trochu víc.

Stadice na mapě:


Tip: Máte-li rádi místa spojená s rannými českými dějinami a s pověstmi, mohl by vás zajímat Lechův kámen u Kouřimi.


Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí je opět otevřena pro veřejnost

Úřad vlády ČR otevírá brány budov, které má ve správě, pro veřejnost i v roce 2015. Od 30. května do konce října letošního roku budou mít lidé možnost prohlédnout si každý poslední víkend v měsíci letní sídlo Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Prohlídky probíhají od 10 do 16 hodin v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Délka prohlídky je 50 minut.

Benešova vila

Pro velký zájem vám doporučujeme si čas prohlídky rezervovat na telefonním čísle 224 002 189 (po-pá: 9.00 – 15.00).

Dny otevřených dveří v roce 2015:

30. – 31. května
27. – 28. června
25. – 26. července
29. – 30. srpna
26. – 27. září
24. – 25. října

Vila, jenž je od roku 1975 ve správě Úřadu vlády ČR a je jedinou mimopražskou rezidencí premiéra České republiky, prošla v posledních letech rozsáhlou obnovou. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře získala původní podobu z let, kdy ji obývali manželé Benešovi. Od roku 2009, kdy byla poprvé zpřístupněna veřejnosti, ji navštívilo více než dvacet tisíc zájemců.

Benešova vila, interiér - kredenc

Návštěvníci si mohou prohlédnout exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi. Příchozí se mohou těšit na oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále na jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře. Interiér je vybaven starožitnostmi a dobovým nábytkem, kterým svůj dům vybavili manželé Benešovi.

Součástí komentované prohlídky je též procházka přilehlým parkem, jenž je jednou z mála zachovaných zahrad z 30. let 20. století na našem území. Trasa je zakončena u hrobky manželů Benešových. Osobní i politický život Edvarda Beneše je přehledně zdokumentován v expozici Husitského muzea v Táboře, která se nachází v Památníku Edvarda Beneše v dolní části zahrady.

Adresa:

Dr. E. Beneše 201,
390 01 Sezimovo Ústí I.

Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/28–kvetna-2015-otevreni-vily-hany-a-edvarda-benesovych-v-sezimove-usti-130758/, fotky Wikipedia

Po bezmála půlmiliardové investici se znovu otevírá barokní perla, národní kulturní památka Hospitál Kuks

Po komplexní dvouleté obnově se slavnostně otevírá hospitál Kuks, dominanta barokního areálu hraběte Františka Antonína Šporka, proslaveného sochami Ctností a Neřestí od jednoho z nejvýznamnějších evropských barokních sochařů Matyáše Bernarda Brauna. Prvotřídní umělecká památka získala zpět svůj lesk a s ním i nové využití díky podpoře z Integrovaného operačního programu.

„Vzorová památková obnova areálu Hospitál Kuks byla jen jednou, i když stěžejní částí projektu s názvem Kuks – Granátové jablko. Po komplexní obnově areálu, jejíž součástí bylo i restaurování unikátních nástěnných maleb Tanců smrti, bude tento barokní klenot využíván pro kulturní programy a edukační aktivity vážící se k dějinám či původnímu využití hospitálu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Hospitál, tedy domov pro přestárlé veterány z okolí, založil významný mecenáš, hrabě František Antonín Špork, jako součást nového lázeňského komplexu v údolí Labe již na konci 17. století. Vojenští vysloužilci z okolí v něm však našli útočiště až po roce 1743, kdy do Kuksu přišli členové řádu milosrdných bratří a ujali se péče o ně. Ze znaku řádu vychází i název projektu; granátové jablko v křesťanské symbolice znamená znovuzrození.

Cílem projektu Kuks – Granátové jablko bylo vzorově opravit areál hospitálu, jehož význam a kvalitu dokládá prohlášení národní kulturní památkovou v roce 1995, oživit jeho dříve nevyužívané části a umožnit jejich další využití. Finanční podporu v celkové výši 440 082 059 Kč získal projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu ČR v květnu roku 2010 v rámci Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1b; spolu s částmi placenými z rozpočtu NPÚ ve výši 13 266 375 Kč stála obnova areálu celkem 453 348 434 Kč. Datem ukončení realizační fáze projektu je 31. květen 2015, od 1. června nastává fáze udržitelnosti. Pro Národní památkový ústav je to v letošním roce první ze série tří dokončovaných projektů realizovaných z programu IOP. „Vedle Kuksu bude letos dokončena obnova areálů zámků Veltrusy a Valtice. Již v loňském roce jsme návštěvníkům zpřístupnili zahrady kroměřížského zámku a brněnskou vilu Stiassni. V čerpání prostředků z evropských výzev je NPÚ velmi úspěšný a již téměř rok pracujeme na přípravě dalších žádostí,“ doplnila generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Návštěvníkům, kterým se brány hospitálu otevřou po obnově poprvé v sobotu 27. března, přináší projekt Kuks – Granátové jablko nové prohlídkové trasy v interiérech, jimž byl vrácen původní lesk, novou expozici farmacie plnou vůně bylinek, ale také funkční zahradu za hospitálem s bylinkami a zeleninou i sad s tradičními odrůdami ovoce, jako jsou kdouloň a mišpule. V průběhu sezony bude otevřeno bylinkářství s širokou nabídkou produktů nejen z vlastní produkce hospitálu. Pobyt na Kuksu návštěvníkům zpříjemní i nové zázemí pro turisty a cyklisty a restaurace v obnovené sýpce.

Vedle rekreačního vyžití nyní areál nabízí více: díky projektu vzniklo v bývalém hospodářském křídle multifunkční výchovně vzdělávací centrum, které nabídne kulturní, zážitkové i vzdělávací programy a akce určené laické i odborné veřejnosti. V návaznosti na historickou funkci hospitálu připravuje Národní památkový ústav spolu s partnery programy k výuce historie a umění (pro badatele budou zpřístupněny depozitáře a knihovna kukského konventu, zaměřené na výzkum dějin Kuksu a Šporkova panství Hradiště) i zážitkové akce využívající produkty bylinné a ovocné zahrady. Studenti farmacie budou v hospitálu absolvovat část výuky související s historickým vývojem jejich oborů a příbuzní pacientů s roztroušenou sklerózou sem mohou přijet na semináře zaměřené na schopnost vyrovnat se s těžkou nemocí v rodině. Nechybějí  ani aktivity zaměřené na ochranu přírody, například na netopýří kolonie ve sklepení. Velká pozornost bude patřit samozřejmě hospitálu jako prvotřídní architektonické památce i jeho obnově.

Stavební práce byly zahájeny v listopadu 2011 záchranným archeologickým průzkumem, komplexní obnova budovy, „od střechy po sklepy“ začala v červnu 2013. Krovy z 19. století vyžadovaly pouze lokální opravy, stejně jako břidlicová krytina, kterou bylo možné z větší části zachovat a pouze částečně doplnit novými šablonami. Také okna byla v dobrém stavu, většinou je stačilo pouze opravit, respektive repasovat; pokud bylo potřeba vyměnit celé okenní výplně, byly nahrazeny replikami. Podobný postup byl dodržen i v případě dveří, takže kromě nových, vytvořených jako kopie původních, je v hospitálu možné spatřit i původní dveře z období baroka.

Kuks

Nejzajímavější částí stavební obnovy byly rozhodně restaurátorské práce na výzdobě stěn, které probíhaly hned na několika místech hospitálu. Největší událostí byl objev 52 nástěnných maleb Tanců smrti, vyplňujících v celé délce chodbu v přízemí hlavního křídla. Přestože odborníci věděli, že se pod silnou vrstvou vápenných nátěrů může skrývat malířská výzdoba, rozsah a kvalita děl byly velikým překvapením. Ojedinělý cyklus, znázorňující rovnost lidí v posledních okamžicích života, byl před zraky obyvatel i návštěvníků hospitálu ukryt od 18. století. V budově jsou přitom ještě další místa, která by mohla podobná překvapení skrývat; protože však bylo rozhodnuto další odkryvy neprovádět, zůstanou překvapením pro budoucí generace.

Restaurátorské práce neskončily objevem, odkrytím a obnovením Tanců smrti. Proběhla také obnova tří obrazů v kapli, navazující na hospitální chodbu s Tanci smrti, podařilo se restaurovat dlouhá léta jen provizorně zajištěný malovaný strop historické lékárny a oproti původním předpokladům došlo i na obnovu nástěnných maleb ve dvou schodišťových halách.

V závěru proběhla obnova podlah; původní z pískovcových desek, které se v plném rozsahu zachovaly, byly pouze kamenicky opraveny, novější cementová dlažba z období první republiky, která byla na některých místech poškozena, byla doplněna novými kusy a přeskládána tak, aby nové kusy mezi původními nepůsobily rušivě.

V interiérech se odborníci museli vypořádat s řadou technických i koncepčních problémů; například požadavky na požární a bezpečnostní zázemí znamenají nutnost osadit v historické stavbě požární dveře, vybavit jednotlivé místnosti požárními hlásiči, ale také hasicími přístroji, a dokonce hydranty. Najít řešení, které zajistí bezpečnost uživatelů budovy, a přitom nenaruší vzhled této jedinečné památky, byl pro všechny zúčastněné zajímavý úkol a staré původní otvory či dýmníky často získaly nečekané nové využití.

V roce 2014 započaly práce v exteriéru areálu. Hned v lednu se začalo s obnovou zahrady a budováním nového zahradnického zázemí. Na jaře mohly začít opravy fasád – omítaných na hospitálu i kamenných fasád kostela, vyzděných z pískovcových bloků. Kamenné prvky byly očištěny, opraveny a v případě, že se na nich našly stopy starých nátěrů, opět natřeny. Výzdoba fasád od Matyáše Bernarda Brauna byla očištěna a restaurována a okna kostela nově dostala nylonové sítě, které ochrání vzácné vitráže, ale přitom nenaruší jejich krásu. Na závěr proběhly úpravy cest a inundačního (tedy záplavového) mostu. Překvapení čekalo na odborníky na nádvoří hospitálu; právě v místě, kde měl vzniknout železobetonový vstup se skleněným pláštěm propojující nádvoří se suterénem, našli archeologové původní schody. Plánovaná moderní konstrukce tak byla nahrazena volnou replikou historického schodiště.

Většinu stavebních prací v areálu hospitálu provádělo sdružení firem Hochtief–Gemaart pod vedením společnosti HOCHTIEF CZ, a. s. Na obnově zahrady spolupracovala firma HOCHTIEF CZ, a.s., se společností H-rekultivace, a. s., a inundační most realizovala společnost EUROVIA CS, a.s.

Kuks byl tradičně oblíbeným cílem návštěvníků památek a obnova hospitálu jistě přitáhne další obdivovatele, zvláště když proměnou prošlo i jeho okolí, ve kterém vzniklo informační centrum a naučná stezka Kuksem a Betlémem. Na skvost, kterému byl vrácen původní lesk, se mohou lidé přijít poprvé podívat o víkendu 28. a 29. března, kdy bude otevřeno od 9 do 17 hodin. Od 1. dubna bude hospitál otevřen každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin, o letních prázdninách bude otevřeno denně.

Základním prohlídkovým okruhem bude šedesátiminutový Hospitál obsahující mimo jiné restaurovaný soubor nástěnných maleb Tanec smrti; dalšími okruhy budou Šporkovská hrobka v délce 15 minut a půlhodinová expozice Historie lékáren. Na prohlídku bez průvodce bude možné vyrazit do expozice Historie výroby léčiv.

Zdroj: TZ NPÚ

Brněnská vila Stiassni se otevírá návštěvníkům

Po komplexní tříleté obnově se v Brně slavnostně otevírá vila Stiassni, významné dílo meziválečné moderní architektury, známé jako „vládní vila“. Slavnostním otevřením vily, které proběhne v neděli 14. prosince, zároveň zahájí činnost Metodické centrum moderní architektury v Brně, které v areálu vily Stiassni vzniká a jež umožní odborníkům, studentům i dalším zájemcům hlouběji poznávat architekturu 20. století a pečovat o ni.

vila Stiassni

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem.

Celý areál vily Stiassni byl jako prvotřídní příklad brněnské meziválečné architektury zapsán  v roce 1982 na seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit zde centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury. Na projekt Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) byla podána žádost o dotaci z integrovaného operačního programu a 30. června 2010 podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 203 478 korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu; Národní památkový ústav se podílel částkou více než dvanáct milionů korun ze svého rozpočtu. Projekt na obnovu vily Stiassni vypracovala společnost Project building, s. r. o., zatímco nový přednáškový objekt navrhla společnost Archteam, s. r. o. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Unistav, a. s. Specializované odborné práce na památkové obnově vily provedla stavební společnost Archatt, s. r. o.

„Vzorová obnova vily a jejího areálu byla zahájena v polovině roku 2012. Cílem projektu však byla nejen stavební obnova, ale také vytvoření centra památek moderní architektury, které by bylo místem setkávání odborníků s širokou veřejností a ověřování stavebních postupů specifických pro architekturu dvacátého století,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků NPÚ musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány, a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla například přičleněna k domu původně otevřená loggie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená loggie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická. Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén, nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit; proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie.

Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Důležité informace k těmto i řadě dalších úprav i dispozici vily přinesl podrobný a během celé stavby prováděný stavebně-historický průzkum a odkrývání původních stavebních detailů; zajímavým příkladem je nález dřevěných špalíků, které jasně vymezily osazení původního ribstolu v jedné z koupelen Stiassni. Určení barevnosti stěn se zase opřelo o důsledný stratigrafický průzkum. Důležitým zdrojem informací se staly také amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely o obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě, které proto byly obnoveny z písků lomu v Lomničce u Tišnova.

Manželé Alfred a Hermine Stiassných žili ve vile do roku 1938, kdy i se svou dcerou Susanne z obavy před blížící se okupací odjeli do USA. Za války ji zkonfiskovalo gestapo a sídlila v ní banka, na jaře 1945 ji částečně zdevastovali ruští vojáci, ale už v květnu 1945 v ní pobýval prezident Edvard Beneš, proto se jí začalo říkat „vládní vila“. Po válce připadla konfiskací československému státu, který ji využíval k reprezentačním účelům.

Celý areál prošel za dobu své existence několika rekonstrukcemi, z nichž nejzásadnější proběhla v 80. letech 20. století. Jejím zadáním bylo přizpůsobit objekt i areál pro pobyt prominentních hostů. V téže době rovněž přibyl ubytovací dům v horní části areálu, přestavěný na vzdělávací centrum. I současná etapa obnovy přinesla areálu nový objekt – moderní budovu s plně vybaveným přednáškovým sálem, který již Metodické centrum moderní architektury v Brně využilo k pořádání své první odborné konference s názvem Obnova vily Stiassni.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě NPÚ, tedy hradech, zámcích, klášterech atd. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.

Zdroj: TZ NPÚ