Hlavním tématem debaty bude podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku?
Hosté: architekt Tomáš Hradečný (ČVÚT) a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (Academia)
Moderátor: historik Petr Blažek (ÚSTR)
Termín: Od 30. 10. 2019, 20:00 do 30. 10. 2019, 22:00
Místo konání: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1
Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008
Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
V souvislosti s blížícím se výročím okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zve Ústav pro studium totalitních režimů na tematické akce.
Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.
Seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků, pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla ve čtvrtek 25. května od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
Historici Jan Horník a Jan Dvořák představí projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož cílem je zmapovat vzpomínky posledních žijících účastníků protikomunistického odboje a odporu. S využitím metody oral history i archivních pramenů se daří zachytit častokrát již zapomenuté protikomunistické skupiny i činnost jednotlivců.
Hostem večera bude politický vězeň Jaroslav Machovský (1932), který se v roce 1952 zapojil do odboje na Bernarticku. Coby údajný velitel skupiny byl v červnu 1954 odsouzen na 24 let. Během věznění prošel několika uranovými lágry na Jáchymovsku. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Jeho otec byl v roce 1952 odsouzen jako tzv. vesnický boháč na 4 roky, rodině byl zkonfiskován majetek. Během komentované projekce s ukázkami rozhovorů bude rovněž představen chystaný digitální archiv nahrávek.
V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.
Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.
ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se v Praze představili například Ilja Rips, Aldis Cilinskis nebo Michas Kukobaka.
Nedožité osmdesátiny Václava Havla připomíná výstava, která bude od 3. srpna do 18. září přístupná v brněnském krytu 10-Z v centru města. Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů ČR ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.
Na šestadvaceti panelech najde návštěvník výstavy slavné i méně známé myšlenky z Havlových textů či veřejných projevů. Citáty doprovázejí fotografie: čistě havlovské i aktualizační, které mají podtrhnout naléhavost výzev.
Výstavu Václav Havel. Politika a svědomí připravily společně Česká centra, Ústav pro studium totalitních režimů, Knihovna Václava Havla a Ministerstvo zahraničních věcí.
Václav Havel, foto: ÚSTR
Václav Havel bývá nejčastěji charakterizován jako dramatik, autor absurdních her. Svět jej díky jeho disidentské a prezidentské minulosti pojímá jako globální celebritu. Jeho jménem se mnozí zdobí, někteří z něj citují. Roli myslitele, který promlouvá k dnešku, mu přiznává málokdo. Jeho výroky k tématu svobody, respektive nesvobody, stejně jako jeho výzvy, kudy se ubírat dál, ovšem nastavují nemilosrdné zrcadlo dnešnímu světu.
Výstava k nedožitým osmdesátinám Václava Havla bude v Českém centru Praha pro veřejnost otevřena až do 7. května 2016 v pondělí až pátek od 11 do 18 hodin, v sobotu od 11 do 17 hodin.
Ústav pro studium totalitních režimů v rámci dlouhodobé spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci připravil reprízu výstavy Židé v gulagu.
Vernisáží za velkého zájmu studentů historických věd byla v úterý 9. března 2016 v prostorách Technické univerzity v Liberci zahájena výstava Židé v gulagu.
Součástí vernisáže byla krátká přednáška jednoho z autorů Jana Dvořáka o historických souvislostech týkajících se tématu výstavy, o zkušenostech s výzkumem v ruských a ukrajinských archivech a také o osobních setkáních s pamětníky a s jejich svědectvími.
