Paměť a dějiny 1/2021: Sourozenci nalezení po 75 letech, historičky holokaustu před soudem

První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.

Pavla Plachá se dále v osáhlém textu “Lágrové Madony” zabývala různými podobami mateřství v koncentračním táboře Ravensbrück. Rozebírá pohnuté osudy matek, odebírání dětí, násilné sterilizace či potraty. Článek doplňují sugestivní kresby české vězeňkyně Niny Jirsíkové.

Jan Dvořák představuje čtenářům osudy židovského agenta Gestapa Ervína Frankenbusche, který se podílel na represím proti svým spoluobčanům, hlavně Židům. Nejdříve se bál vlastní perzekuce, pak ho poháněla opojná chuť moci nad lidskými osudy.

Jan Vajskebr a Jan Zubr se v dalším článku zaměřili na náboženské vyznání příslušníků nacistického bezpečnostního aparátu. Cílem jejich výzkumu byl vztah nacionálního socialismu ke křesťanským církvím a náboženství obecně. Jiří Plachý se v dalším textu zaměřil na konec československé Podkarpatské Rusi po jejím osvobození Rudou armádou. Martin Jindra Pak popisuje život a tragickou smrt odbojáře Františka Novotného, který se proslavil pumovým útokem na služebnu gestapa či atentátem na vlajkaře Krále. Petr Zídek mluvil s Richardem Seemannem, československým disidentem a předtím redaktorem Československého rozhlasu.

Filip Vojtásek, známý i díky své publikaci příběhů “hloubkařů” na Facebooku přispěl tímto tématem do opět skvělého čísla revue Paměť a dějiny. nechybí fotky z archivu i jeho současného bádání.