Archiv štítku: StB

Na webu se objeví unikátní portrét komunistického ministerstva vnitra

Od 13. června 2017 může každý uživatel internetu vidět, co přesně měly v náplni práce hlavní útvary komunistického ministerstva vnitra, a to doslova den po dni. Unikátní webová aplikace Archivu bezpečnostních složek zpřehledňuje i konkrétní oblasti, za které odpovídali nejdůležitější estébáci. Je v ní dobře vidět struktura celého rezortu, a to od března 1969 až do zrušení útvarů StB 15. února 1990.

Internetové stránky, které takto zachycují vývoj obdobné organizace, jsou zatím v Evropě jediné. „Prověřit všechny údaje vůbec nebylo jednoduché,“ zdůrazňuje jeden z autorů Petr Zeman, zástupce ředitelky ABS. „Mnohdy i jediné datum znamenalo několikadenní pátrání, mimo jiné proto, že ministerstvo hojně používalo krycí názvy.“

Ukázka přístupu do archivu ABS

Pokračování textu Na webu se objeví unikátní portrét komunistického ministerstva vnitra

Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks

V souvislosti s výročím úmrtí kněze Josefa Toufara (+ 25. února 1950) vydává Ústav pro studium totalitních režimů netradiční vzdělávací materiál, který propojuje komiks a dobové prameny. Komiks Dějepisné sešity: Toufar je určen školám i širší veřejnosti. Testování na středních odborných školách ukazuje, že kombinace komiksu a dobových pramenů podnítí k přemýšlení a samostatné práci i takové žáky a žačky, které tradiční frontální výuka dějepisu nezaujala. Dějepisné sešity jsou dostupné také online: http://sesity.dejepis21.cz/

Dějepisný sešit

Pokračování textu Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks

Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.

Paměť a dějiny 1/2016

Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií

Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.

Pokračování textu Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií

Paměť a dějiny 4/2015: O spolupráci s StB, analýza personálního složení odboru pro boj s vnitřním nepřítelem

Poslední loňské číslo čtvrtletníku Paměť a dějiny se skoro monotematicky zabývá spoluprací s tajnou předlistopadovou policií, se Státní bezpečností. Prověření autoři se věnují dodnes palčivému tématu velmi pečlivě a přečtení klíčových materiálů z tohoto čísla zájemcům poskytne zajímavý přehled dějí a reálií z let 1945 – 1989.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2015: O spolupráci s StB, analýza personálního složení odboru pro boj s vnitřním nepřítelem

TIP: Nový web o StB. Poučme se o struktuře organizace i jejím působení ve světě

iBadatelna.cz - nový web o StB

Lidé, kteří se chtějí poučit o tom, jak fungovala komunistická Státní bezpečnost, mají možnost navštívit nový webový portál, který se tomuto tématu věnuje. Badatelnu dnes spouští Platforma evropské paměti a svědomí. Lidé na webu najdou například strukturu Státní bezpečnosti nebo mapu jejích poboček po světě. Cílem projektu je umožnit veřejnosti studovat, jak komunistická Státní bezpečnost fungovala. Portál by měl sloužit nejširší veřejnosti, ale i historikům a badatelům, píše se na webu Českého rozhlasu. Díky za tip.

Ladislav Mácha, klíčový estébák z případu Toufar, zřejmě stále žije

Při psaní recenze knihy Jako bychom dnes zemřít měli mě napadlo trošku zapátrat na internetu po osudech Ladislava Máchy, estébáka, který Josefa Toufara surově bil a jinak trýznil. Třeba mu podával takzvanou karlovarskou polévku (silně přesolenou) a pak mu nenechal přinást pití. Nicméně, jak plyne z knihy, respektive svědectví ostatních estébáků a bachařů ve Valdicích, Ladislav Mácha má velmi pravděpodobně nasvědomí vnitřní zranění, kterému kněz Josef Toufar podlehl.

Ladislav Mácha
Ladislav Mácha, foto: ČT24, radio.cz/de

Pokračování textu Ladislav Mácha, klíčový estébák z případu Toufar, zřejmě stále žije

Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

K přečtení knihy Jako bychom dnes zemřít měli autora Miloše Doležala jsem se chystal velmi dlouho. Příběh faráře Josefa Toufara, muže, který byl v roce 1950 umlácen estébáky, i když vlastně nic neudělal, je myslím dostatečně znám všem příznivcům naší moderní historie. O Toufarovi jsem četl několik článků, viděl televizní reportáže a poslední zpráva o něm (návrat jeho ostatků do Číhoště) mi připomněla, že bych si měl přečíst hlavně knihu Miloše Doležala, oceňovanou laiky i odborníky.

Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli

Pokračování textu Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

Ostatky faráře Toufara se vrací do Číhošti

Podle informací ČTK budou ostatky faráře Josefa Toufara, umučeného komunistickým režimem, v uloženy v červenci pod kamennou desku uprostřed kostela v Číhošti.

Josef Toufar
Josef Toufar, foto: pastorace.cz

V listopadu loňského roku byly ostatky Josefa Toufara i přes protesty Sdružení bývalých politických vězňů vyzdviženy z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Forenzní genetici na základě analýzy DNA a genetických profilů považují za prokázané, že ostatky patří faráři Toufarovi.

Heslovitý životopis Josefa Toufara najdete zde.

Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/toufarovy-ostatky-budou-ulozeny-v-cihostskem-kostele/1231706

Kniha: Horší než doba války…

Kniha Horší než doba války… autora Jiřího Plachého ke se mně dostala jako vyžádaný vánoční dárek a bohužel na ní došlo až před týdnem. Docela jsem litoval, že jsem jí nechal čekat a přelouskal jsem jí během jednoho týdne při cestách do a z práce.

Horší než doba války

Tuto knihu se nesluší nazývat literaturou faktu, je to spíše perfektní faktografická a vyčerpávající studie na téma “jak se měli českoslovenští výsadkáří z Anglie po skončení druhé světové války”. Autor shrnul veškeré možnosti osudů našich zapomenutých hrdinů, kteří byli houfně propouštěni z armády, lustrování a zavíráni do vězení. Název knihy byl zvolen podle autentického citátu jednoho z vojáků, který po válce srovnal podmínky a uvedl, že komunistický režim byl horší než doba války.

Výsadkářů bylo několik desítek, ve knize se píše i o těch, kteří se nakonec do Protektorátu nedostali, jelikož je předběhl konec války. Dozvíte se opravdu o všech, i o těch, kteří nakonec zradili a donášeli Gestapu, případně později StB. Jejich osudy byly opravdu rozmanité a sympatické je, že neoficiální místa (tedy jejich příznivci) na ně ani dlouho po válce nezpomněly a pořádaly společně s nimi vzpomínkové pochody po stopách jejich protektorátních putování. Režim jako takový samozřejmě tyto hrdiny na dlouhá desetiletí vymazal z dějin. A autor knihy Jiří Plachý se zasloužil o to, že vznikla dokonalá studie o jejich poválečných osudech.

V tomto rozsahu bylo zajímavé téma z naší historie zpracováno poprvé a umím si představit, co to autorovi dalo práce. Knihu doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, mnoho citací a skvělá obrazová dokumentace. U většiny výsadkářů je k dispozici i portrét, případně několik momentek z výcviku nebo poválečného působení.

Je potřeba poznamenat, že četba to je těžká a náročná, ale to prostě vychází z podstaty problému. O mnohých výsadkářích se čtenáři dozvědí skutečně neuvěřitelné příběhy, které by jinak skončily v zapomnění. Autor by za přípravu této knihy zasloužil státní vyznamenání. Skvěle shrnul problematiku, která by jinak zůstala zapomenutá v archivech. Takhle má veřejnost šanci pátrat s minulosti společně s ním.