Historik Richard Dargie v nové knize Poslední Hitlerův den shrnuje více či méně známe poznatky o tom, jak probíhaly poslední hodiny života Adolfa Hitlera. Detailní popis dění v bunkru pod Říšským kancléřstvím v Berlíně ale není jedinou linkou vyprávění. Čtenář se seznámí se situací v Německu koncem války, pozná lidi z Hitlerova okolí, stručně si projde Hitlerovu politickou kariéru a v neposlední řadě ocení také autorovu snahu o vytvoření Hitlerova osobnostního profilu.

Poslední dny či hodiny života Adolfa Hitlera jsou námětem mnoha knih či dokumentárních filmů. Jejich autoři většinou vycházejí z přímých svědectví lidí z Hitlerova okolí, kteří válku na rozdíl od svého Vůdce přežili a později byli vyslechnuti spojenci. Sekretářka Jungeová a sluha Linge popsali do nejmenších detailů to, co se v otřesných podmínkách Hitlerova bunkru 30. dubna 1945 dělo. Zápach z dieselového agregátu, vydýchaný vzduch, Rudá armáda doslova za dveřmi, alkohol, ztráta posledních zábran. Hitler se se svojí čerstvou manželkou Evou Hitlerovou (rozenou Braunovou) odhodlá ke společné sebevraždě. Nechce padnout do rukou Rusů živý, nechce, aby skončil jako Mussolini, dopadený o dva dny dříve.

Richard Dargie předkládá čtenářům velmi čtivě a srozumitelně nejen dění v bunkru, ale i okolo v Německu. Představuje nejbližší Hitlerovy spolupracovníky, vrací se k počátkům jeho politické kariéry a nezapomíná ani na důležité souvislosti, které je nutné znát pro pochopení toho, jak bylo vůbec to všechno zlo možné.

Autor také rozebírá dva důležité dokumenty posledních dnů Hitlerova života, soukromou a politickou závěť. Co komu Vůdce vzkázal a odkázal, jestli si vůbec připouštěl vinu na tom, kam dovedl národ, který ho tolik obdivoval. Zajímavě popsané jsou i osudy Himmlera, Goebbelse, Bormanna a Göringa, tedy nacistů Hitlerovi více či méně blízkých.

Pokud se chcete o tom všem dozvědět víc a nechce se vám číst desítky různých knih a článků, sáhněte po Hitlerově posledním dnu. Je neuvěřitelné, jak se Dargiemu povedlo tolik událostí, lidí a faktografie nacpat do poměrně útlé knihy. Přesto se v ní neztratíte, nebudete se potřebovat vracet nebo hledat něco jinde. V tomhle ohledu jde o mimořádnou knihu, kterou doporučuji hlavně těm, co chtějí informace ve formě čtivého vyprávění. Závěrem snad dvě poznámky na okraj. Nevšiml jsem si žádných chyb či nesrovnalostí, což není dnes vůbec běžné. Překladatel a redaktoři prostě odvedli dobrou práci. A za druhé – v rejstříku jsou i psi, což jsem myslím ještě nikdy neviděl.

Knihu k recenzi poskytlo Knihcentrum, díky.