
Zdroj: https://twitter.com/statistickyurad/status/731080573117173760
Výstava představí různé pohledy na husitské hnutí v průběhu minulosti. Jen nemálo míst v České republice mělo takový vliv na utváření historického vědomí jako Národní památník na Vítkově. Z mnoha dějinných obrazů, které jsou s tímto nejednoznačným monumentem spojeny, je asi husitství tím nejvýznamnějším. Národní muzeum se proto rozhodlo seznámit návštěvníky právě v těchto historických prostorách s reflexí husitství v moderních dějinách.

Pokračování textu Výstava: Druhý život husitství (13. 5. 2016 – 26. 3. 2017)
Přednáškový cyklus představí osudy žen z blízkosti Otce vlasti.
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Pokračování textu Přednášky: Karel IV. a ženy v jeho přízni (duben 2016, Národní muzeum Praha)
Jistě víte, že v dávných dobách bývaly přídě lodí ozdobeny dřevěnými sochami různých netvorů. Nedávno se podařilo jeden úžasný kousek vyzvednout z Baltského moře nedaleko švédského města Ronneby. Netvor ležel na dně moře asi 500 let.

Jde o zuřivě vypadající stvoření s lvíma ušima a krokodýlí tlamou. Toto umělecké dílo bylo jako obvykle umístěno na přídi lodi a vážilo asi 660 liber (tedy cca 300 kg) a bylo vyrobeno ze skoro čtyřmetrového kusu dřeva. Podle odborníků z muzea v Blekinge netvor zdobil válečnou loď dánského krále Hanse v 15. století.
Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity. (Wikipedia)

Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český

Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka otevřel v sobotu 30. května 2015 společně s ministrem kultury Danielem Hermanem nově zrekonstruovaný dům Mistra Jana Husa v Husinci. Vláda na projekt uvolnila 20 milionů korun.
Na zahradě Husova domu premiér spolu s patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou slavnostně odhalil plastiky projektu Mistr Jan Hus – cesta ke smíření. Plastikám také udělil záštitu.
Projekt obnovy Husova rodného domu byl vypracován již v roce 2006, jeho realizaci ale žádná z předchozích vlád nepodpořila. Potřebné peníze a podporu poskytla až vláda Bohuslava Sobotky, která vnímala projekt od začátku za jednu z důležitých priorit v kulturní oblasti a uvolnila na projekt 20 milionů korun.
Otevření nové expozice v Husově rodném domě je součástí důstojného připomenutí významného historického výročí 600 let od upálení tohoto církevního reformátora.