Vědci zkoumali zajímavé pozůstatky chrupu neandrtálce, který žil před 130 000 lety. Jeho zuby vykazovaly zákrok “prehistorického stomatologa”.
Zuby neandrtálce, foto: ablogabouthistory.com
Zuby, které byly nalezeny v chorvatské Krapině už na začátku dvacátého století, mají řadu žlábků a škrábanců. Je za tím buď zásah člověka, který se snažil zuby ošetřit, nebo i činnost samotného pacienta, který se párátkem pokoušel zbavit nečistot na zubech. Ať už je pravda jakákoli, vědci prohlašují, že tyto poznatky ukazují, že neandrtálci byli chytřejší, než jsme si donedávna mysleli.
Depozitář antropologického oddělení Národního muzea opustil jeden z nejvýznamnějších a nejvzácnějších sbírkových předmětů světového významu – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka. Za přísných bezpečnostních opatření byl tento světový unikát převezen do Brna. Výlitek, běžně uchovávaný v trezoru, je zcela mimořádně zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos. Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se výlitek stane stěžejním předmětem nových archeologických expozic.
Většina archeologických nalezišť po celém světě z doby před 1,8 miliony let až po ta stará 70 000 let má jedno společné. Byly na nich objeveny kulaté nebo téměř kulaté kameny, s největší pravděpodobností používané jako vrhací zbraně. Výzkumníci v čele s Dr. Andrew Wilsonem z Leeds Beckett University se rozhodli analyzovat 55 kamenů nalezených v jihoafrickém údolí Makapan. Chtěli zjistit, jak nebezpečný mohl takový projektil být. Účinek kamene testovali na simulaci středně velké antilopy impala.
Vrhací kameny, foto: Andrew Wilson, ablogabouthistory.com
Média přinesla poměrně šokující výsledky jednoho archeologického výzkumu. Neandrtálci, žijící před 40 000 lety na území dnešní Belgie, byli prý kanibalové.
Foto: Neanderthal Code / History Channel / The Sydney Morning Herald
Znečištění vzduchu způsobené člověkem je možné dokázat až neuvěřitelných 400 000 let zpět. Vědci objevili stopy zplodin v zubním kameni našich velmi vzdálených předků. Šlo prý o následek pobytu v uzavřených prostorách s rozdělaným ohněm, který sloužil k pečení masa. Jelikož tehdejší lidé měli oheň rozdělaný prakticky neustále a vdechovali zplodiny, projevilo se to na jejich zdraví, a to nejenom na zubech, ale i na dýchacím ústrojí.
Vědci z Tel Avivské univerzity měli šanci zkoumat 400 000 let staré lidské zuby v takto zachované podobě vůbec poprvé. Jeskyně Quesem byla 200 000 let nedostupná, takže pozůstatky po tehdejších obyvatelích našli archeologové v dobrém stavu.
Bulharští archeologové podle listu Sofia Globe tvrdí, že objevili vesnici starou 8 000 let. Šlo prý o 60 domů vysokých 7 – 8 metrů, mezi nimi prý byly ulice. Vzhledem k tomu, že má jít o objev z neolitu (tedy mladší doby kamenné), může jít o velmi důležitý nález, jemuž se snad ani nechce věřit.
Neolytická vesnice byla objevena nedaleko Mursaleva, asi 67 km daleko od hlavního města Sofie. Našli jí stavaři při budování dálnice k hranicím s Řeckem. Archeologové tvrdí, že lidé, kteří vesnici vybudovali, byli velmi kulturní a před stavbou vesnice museli hodně plánovat a organizovat, což nebylo v tehdejší době běžné.
“Tojepoprvé, kdy byl objeven multifunkční kostěný nástroj z tohoto období. To dokazuje, ženeandrtálcibyli schopniporozumětmechanickým vlastnostemkostía věděli,jak je používat jako nástroje. Tyto schopnosti byly obvykle přisuzované až našemu druhuHomosapiens,” řekl antropolog LucDoyon, který se podílelnavykopávkách.
