Většina archeologických nalezišť po celém světě z doby před 1,8 miliony let až po ta stará 70 000 let má jedno společné. Byly na nich objeveny kulaté nebo téměř kulaté kameny, s největší pravděpodobností používané jako vrhací zbraně. Výzkumníci v čele s Dr. Andrew Wilsonem z Leeds Beckett University se rozhodli analyzovat 55 kamenů nalezených v jihoafrickém údolí Makapan. Chtěli zjistit, jak nebezpečný mohl takový projektil být. Účinek kamene testovali na simulaci středně velké antilopy impala.

Zjistili, že 81 % z kamenů bylo schopno způsobit škody na vzdálenost až 25 metrů. Člověk jako druh byl a je výjimečně vrhačsky vybaven a tato schopnost byla odpradávna využívána k lovu a útokům na konkurenční masožravce. Samotný výběr vhodného kamene vyžadoval od člověka jistou zkušenost a zručnost – muselo jít o kámen dostatečně těžký na to, aby způsobil škodu a také přiměřeně lehký, aby mu mohla být při hodu udělena náležitá rychlost. Před tím, než se objevily šípy a oštěpy osazené pazourky jako hroty, šlo o velmi nebezpečnou a účinnou loveckou zbraň.

Zdroj: http://www.irishtimes.com/news/science/before-spears-or-arrows-humans-threw-stones-to-hunt-1.2751393