O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.
Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář
Národní památkový ústav v rámci oslav vzniku republiky a připomínky 100 let od ukončení první světové války připravil výstavu Pomníky Velké války. Představí výběr pomníků a jejich osudů na území Čech, Moravy a Slezska, a to jak pomníky z prostředí českého, tak ty, které vznikaly na území osídleném především německy mluvícím obyvatelstvem. Zájemci si ji mohou prohlédnout v Krkonošském muzeu v Jilemnici od 9. do 25. listopadu.
Pokračování textu Výstava: Pomníky Velké války (9. – 25. 11. 2018, Jilemnice)
Venkovní výstava přiblíží obraz života obyvatel Prahy v období první světové války. Prostřednictvím dobové fotodokumentace a vybraných tisků ze sbírek Muzea hlavního města Prahy budou mít návštěvníci výstavy možnost si připomenout nejen odvrácenou stranu událostí na frontě, ale i poslední léta pozvolného pádu rakousko-uherské monarchie.
Na dvanácti panelech jsou nastíněny jednotlivé tematické celky spjaté se životem v zázemí, ať již v souvislosti s mobilizací, lékařskou péčí, koordinovanou pomocí obětem války, nebo neblahými důsledky zásobovací krize.
Chronologicky pokryje výstava období od vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku koncem července 1914 po demonstrace v centru Prahy během generální stávky 14. října 1918.
Místo:
Hlavní budova muzea, Venkovní výstava před budovou muzea
Termín:
25. 10. 2017 – 29. 12. 2017
Zdroj: TZ MHMP
Kniha Přišel befel od císaře pána je do jisté míry pozoruhodným počinem. Editoři Pavla Horáková a Jiří Kamen připravili ze vzpomínek českých vojáků účastnících se první světové války zajímavou publikaci, a to nejen autentickým obsahem, ale i zpracováním.
Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.
Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.
28. září 1918 se do slova a do písmene psala historie. Došlo k incidentu, který mohl ovlivnit dějiny celého lidstva na mnoho desítek let. Henry Tandey (mrkněte na jeho medailonek na Wikipedii), britský voják sloužící u francouzské vesnice Marcoing, během závěrečných bojů první světové války údajně narazil na zraněného německého vojáka a odmítl ho zastřelit. To by nebylo nic tak divného, kdyby se tento německý devětadvacetiletý desátník nejmenoval Adolf Hitler.
Pokračování textu Henry Tandey, muž, který během první světové války ušetřil zraněného Hitlera
Oskar Dirlewanger se narodil v Würzburgu dne 26. září 1895. Během první světové války dosáhl hodnosti poručíka a získal Železný kříž. V letech 1919 a 1921 se podílel na potlačení komunistických povstání v Porúří a Sasku, také sloužil ve Freikorps v Horním Slezsku.
Pokračování textu Oskar Dirlewanger, nacistická zrůda
Trench armor, WWI. pic.twitter.com/BkqKlAJQuJ
— Old Pics Archive (@oldpicsarchive) 14. Září 2015