Financování poslance vídeňské Říšské rady (parlamentu) Tomáše G. Masaryka v exilu není dodnes zcela objasněno, část těch, kteří jej za první světové války finančně vydržovali, zůstala nevystopována a hlavně – až na výjimky se nedá zjistit, co měl Masaryk za tyto obnosy vykonat, za co je utratil a zda je utratil celé. O Milanu R. Štefánikovi není známo, že by byl příjemcem větších obnosů, za války sloužil jako Francouz ve francouzské armádě. Masaryk získal ještě před odjezdem z Prahy na začátku války do Itálie obnos od mladočeských nacionalistických politiků kolem ještě ne zcela zformované Maffie pro začátek své činnosti v zahraničí pod podmínkou, že bude usilovat o územně co největší samostatný český stát územně značně (!) přesahující oblast, kde se mluví česky.
Archiv štítku: T. G. Masaryk
Výjimečný objev v Národním muzeu, autentický záznam hlasu T.G. Masaryka
Ve sbírkách Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven zcela unikátní fonografický váleček s autentickým záznamem hlasu Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o jeho nadčasový projev o potřebách národa a státu, který přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě. Fonografický váleček byl v roce 1966 darován Českým rozhlasem v rámci velkého souboru dalších nahrávek. V současnosti v rámci projektu „Nový fonograf“ a zařízení Endpoint, které Národní muzeum zakoupilo v loňském roce, probíhá rozsáhlá digitalizace těchto fonografických válečků a jiných historických nahrávek. Díky tomu je možné po 90 letech opět slyšet hlas prvního československého prezidenta. Symbolicky v době těsně před 170. výročím jeho narození.
Pokračování textu Výjimečný objev v Národním muzeu, autentický záznam hlasu T.G. Masaryka
Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat
Češi by měli být kritičtější a konečně přestat adorovat tatíčka Masaryka tak, jak to například činí Zdeněk Čech ve svém posledním článku. Na pravdě si Tomáš Masaryk, soudě podle jeho verbálních a písemných projevů velmi zakládal, ve skutečnosti ji ale nectil, lhal, až se mu od úst prášilo. Češi, nemajíce dostatek vhodných vzorů, uctívají lháře.
TGM vystupuje z vlaku, po jeho pravé straně dcera Olga, za ním zčásti skrytý syn Jan
Foto: Josef Jindřich Šechtl – This photo was released under GFDL/CC by inheritors of copyrights, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=910118
Pokračování textu Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat
Infografika: Potomci a předkové Tomáše Garrigua Masaryka
Úvaha: Balfourova deklarace a vznik Československa
Když se řekne Balfourova deklarace, většinou si každý představí Balfourovu deklaraci z roku 1917, která vyjadřuje postoj britské vlády v otázce vytvoření židovské domoviny na území, které po první světové válce ztratila Osmanská říše. Jenže tehdejší britský ministr zahraničí napsal těch deklarací víc. Některé čtenáře možná překvapí, že existuje také. Balfourova deklarace z 9. srpna 1918, která se týká Československa.
Pokračování textu Úvaha: Balfourova deklarace a vznik Československa
Výstavu Fenomén Masaryk rozšíří poklady z hradního fotoarchivu
V Nové budově Národního muzea úspěšně pokračuje výstava Fenomén Masaryk, jejíž součástí je vždy také menší doprovodná výstava poukazující na zajímavá témata související se životem našeho prvního československého prezidenta. Po podrobnějším seznámení se současným průzkumem RKZ a aférou zvanou „hilsneriáda“ se jako poslední návštěvníkům představí jedinečné snímky z Hradního fotoarchivu – fotografického fondu z podstatné části prezidentského mandátu Tomáše Garriqua Masaryka v letech 1918–1933. Pořizování podrobné fotografické dokumentace přitom v mnohém inicioval sám prezident, který si byl dobře vědom nutnosti poskytovat veřejnosti rychlé a nezkreslené informace kolem svého úřadu. K vidění tak budou snímky z jeho tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních, ale i soukromých aktivit. Výstava potrvá do konce ledna 2018.
Pokračování textu Výstavu Fenomén Masaryk rozšíří poklady z hradního fotoarchivu
Přednáška: Hilsneriáda – Mediální stereotypy nacionalismů (25.10. 2017 od 18:00)
Případ Leopolda Hilsnera jako ilustrace doby, antisemitismu a stereotypů. Přednáška představí dobový kontext s přesahem do 20. století. Jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy? Věnovat se bude také problému a nebezpečí nacionalismu. Kde jsou hranice nacionalismu a vlastenectví? Zaměří se i na schémata ovlivňování veřejného prostoru. Přednáška je pořádána v rámci doprovodného programu k výstavě Fenomén Masaryk a doprovodné výstavy Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu.
Přednášející: Michal Stehlík, Martin Sekera
Termín konání: 25.10. 2017 od 18:00, vstup zdarma
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Zdroj: TZ NM
Recenze: Fenomén Masaryk
Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.
Výstava: TGM, Mýty a skutečnost (9. 9. 2017 – 31. 1. 2018, Lány)
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu T. G. M. MÝTY A SKUTEČNOST. Výstavu připravilo Muzeum T. G. M. Rakovník, p. o. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za podpory Středočeského kraje.
Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. Garrigue Masaryka jako konsenzuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. Garrigue Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.
Všechny tyto aspekty budou prezentovány především prostřednictvím dobových médií, tisku, rozhlasu a filmových záběrů. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí T. G. Masaryka.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v sobotu 9. září 2017 od 17 hodin, výstava potrvá do 31. ledna 2018.
Zdroj: TZ ÚSTR
Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)
Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.
Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)