Archiv štítku: recenze

Kniha: Už je tady zas

Recenze beletrie a navíc satiry se na tomto blogu neobjevuje často. Chtělo se mi titulkem rozbořit zavedené pořádky a místo názvu knihy do něj napsat něco více výstižného. Třeba “Současné Německo Hitlerovýma očima” nebo “Hitler je gentleman”. Ale to by se vám možná nechtělo číst dál, jelikož byste věděli, že jde o nějakou legraci a ne o recenzi knihy. Tuhle recenzi si ale přečtěte, jelikož je o knize, která vás zcela určitě uchvátí jako mě.

Už je tady zas je kniha, která vás zaručeně pobaví. A i poučí. Autor Timur Vernes se totiž ve své prvotině pustil do kritiky současných poměrů v Německu velmi zábavným způsobem. V jeho příběhu se Adolf Hitler probudil v současnosti, na místě, kde měl podle všech věrohodných historických pramenů spáchat sebevraždu v roce 1945. Neřešte proč a jak, prostě se to stalo. Hitler se vzbudil v kaluži vody v roce 2011 a okamžitě se setkal s partou výrostků, které mylně považoval za členy Hitlerjugend. Chlapci ho nazvali ubožákem, což byla první z mnoha lekcí, kterými si Hitler v současnosti prochází.

Timur Vermes: Už je tady zas

Pokračování textu Kniha: Už je tady zas

Kniha: Svědek z cely smrti

Stanislav Motl je známý hlavně díky svým skvělým televizním reportážím a asi nebudu sám, kdo ho počítá mezi takzvané “lovce nacistů”. Rozhodl jsem se, že si ho proklepnu i jako spisovatele, respektive autora literatury faktu. Moje volba padla na dílo Svědek z cely smrti, protože při bližším zkoumání anotací všech Motlových knih mi přišlo tematicky nejvíce zajímavé.

Stanislav Motl - Svědek z cely smrti

Pokračování textu Kniha: Svědek z cely smrti

Kniha: Příručka amatérského archeologa

Pokud bych si měl vybrat, kterému koníčku týkajícímu se historie bych se chtěl věnovat, byla by amatérská archeologie jistě jednou z prvních voleb. Kniha Příručka amatérského archeologa je přitom jedním z prvních materiálů, které by si mohl zájemce k tématu přečíst. Jde o knihu srozumitelnou, přehlednou a hlavně nabitou informacemi, které začínající archeolog amatér jistě zužitkuje. Právě přehlednost a jednoduchost značí, že by si tuto knihu mohli projít i školáci, nejde totiž o odborný text, ale o příručku v pravém slova smyslu.

Příručka amatérského archeologa

Pokračování textu Kniha: Příručka amatérského archeologa

Kniha: Železná opona

Na knihu Železná opona od mojí nové oblíbenkyně Anne Applebaumové jsem se těšil, a četbu jsem nechtěl uspěchat. Po zkušenostech s Gulagem a Mezi východem a západem jsem tušil, že mě čeká zajímavá, ale náročná četba. A hned na začátek musím prozradit, že jsem nebyl zklamán, naopak. Několik set stránek čtení a skvělých fotek jsem si užil.

Anne applebaumová - Železná opona

Pokračování textu Kniha: Železná opona

Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

K přečtení knihy Jako bychom dnes zemřít měli autora Miloše Doležala jsem se chystal velmi dlouho. Příběh faráře Josefa Toufara, muže, který byl v roce 1950 umlácen estébáky, i když vlastně nic neudělal, je myslím dostatečně znám všem příznivcům naší moderní historie. O Toufarovi jsem četl několik článků, viděl televizní reportáže a poslední zpráva o něm (návrat jeho ostatků do Číhoště) mi připomněla, že bych si měl přečíst hlavně knihu Miloše Doležala, oceňovanou laiky i odborníky.

Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli

Pokračování textu Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

Kniha: Mezi východem a západem

Anne Applebaumová se stala mojí oblíbenou autorkou hned, jakmile jsem přečetl první knihu od ní – šlo o populární Gulag, za který dostala v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Jako druhé její dílo pro přečtení jsem zvolil knihu Mezi východem a západem. Podtitul “Napříč pohraničím Evropy” je dostatečně výmluvný – jde totiž cestopis, který autorka napsala na základě svojí cesty od Kaliningradu do Oděsy.

Mezi východem a západem

Pokračování textu Kniha: Mezi východem a západem

Jak jsem pilotoval Messerschmitt Bf 109

Kdo by se nechtěl proletět v některé z legendárních stíhaček druhé světové války. No, asi by se pár jedinců, kteří by tuto nabídku odmítli, našlo, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. Sluší se, abych hned na začátku prozradil, že jsem neletěl ve skutečné stíhačce Messerschmitt Bf 109. Šlo o simulátor, ovšem velmi realistický a propracovaný. Seděl jsem v kokpitu, opocenýma rukama svíral knipl, trápil se s nožním řízením, zapomínal zasunovat podvozek a při přistáních mi díky dokonalému zpracování simulace vstávaly chlupy na rukou.

Vezměme to ale pěkně popořádku. Před pár dny se mě moje milá manželka zeptala, jestli vím o tom, že v Praze je simulátor Messerschmittu. Nevěděl jsem. Pokud vás zajímá, proč se moje manželka zabývá leteckými simulátory a jak se o tom vůbec dozvěděla, odpověď je velmi prozaická. Nabídku zahlédla na Slevomatu, zrovna když tam kupovala pobyt v Krkonoších… Tudy tedy vedly nevyzpytatelné cesty osudu ke splněné mého pubertálního snu. Ano, i já patřím k těm, kteří jako kluci chtěli pilotovat stíhačku. Napsal jsem tedy provozovatelům simulátoru, zda bych si ho mohl vyzkoušet, výměnou za zveřejnění recenze na tomto blogu. Odpověď přišla rychle a jistě už tušíte, že byla kladná. Domluvili jsme si tedy temín a já se začal nehorázně těšit.

Simulátor Messerschmitt  Bf 109

Pokračování textu Jak jsem pilotoval Messerschmitt Bf 109

Audiokniha: Deník Anne Frankové

Deník Anne Frankové je knihou, která se stala díky nešťastnému řízení osudu bestsellerem. Jde o osobní deníček třináctileté dívky, tedy materiál, kterých jsou každým rokem napsány miliony. Anna Frankové měla tu smůlu, že žila ve špatné době a z jejího nevinného deníčku se stal dokument, velmi autentický a zajímavý. Punc bestselleru dostal deník hlavně kvůli smrti autorky v koncentračním táboře. Anne Franková, popisující život ukrývané židovské rodiny během druhé světové války v Holandsku, psala deník několik měsíců. Zůstal nedokončen, jelikož byl úkryt prozrazen a autorka s celou svojí rodinou skončila v koncentračních táborech.

Deník Anne Frankové

Pokračování textu Audiokniha: Deník Anne Frankové

Audiokniha: Černí baroni

Na audioknize Černí baroni (autorem předlohy je Miloslav Švandrlík, známý humoristický autor) stojí za pozornost zejména dvě věci. Jednak jde o unikátní dílo popisující těžkou vojnu takzvaných černých baronů (tedy příslušníků Pomocných technických praporů – PTP), druhak tato audiokniha poutá pozornost interpretem. Načetl jí totiž Pavel Landovský, tedy herec, který měl potíže s minulým režimem a po revoluci si zahrál ve filmu Černí baroni (i ten byl natočen podle díla Miloslava Švandrlíka) postavu majora Halušky, přezdívaného Terazky.

Černí baroni

Na začátek neuškodí stručný pohled na reálie, které se týkají Pomocných technických praporů (pro detaily se mrkněte na Wikipedii). Sloužilo v nich 40 000 – 60 000 mužů v rámci vojenské služby, šlo o nepohodlné osoby, které byly v rámci služby v těchto jednotkách využívány jako levná pracovní síla v zemědělství, těžbě nebo hornictví a na stavbách. Nešlo jen o levné dělníky, ale hlavně o jejich převýchovu a perzekuci.

Pavel Landovský si na zmíněné postavě majora Halušky smlsl nejenom ve filmu, ale i při načítání audioknihy. Oproti filmu měl možnost zazářit i ve všech dalších rolích, které dokázal hlasově odlišit nejenom v případě poručíka Troníka, který si jak známo charakteristicky šlapal na jazyk. I všechny další postavy a postavičky Pavel Landovský zvládl skvěle – některé propracoval více, některé méně. Každopádně jeho hrátky s intonací a silou hlasu jsou fascinující a posluchače dokáží udržet ve střehu při poslechu všech kapitol, trvajících dohromady přes dvě a půl hodiny.

Hlavní postavou je vojín Kefalín, který byl před tím, než se dostal do jednotky PTP, asistentem režiséra u filmu. Kefalín tak trochu švejkuje, ale na rozdíl od postavy Jaroslava Haška není blbec. Chce volnu přežít a dokáže se i přes nepřízeň osudu, který ho zavál mezi tupé důstojníky a spoustu zajímavých figurek, docela dobře bavit pozorováním okolí.

Posluchač se nejen dobře baví, protože jde skutečně o román humoristický, ale také se dozví dost reálií ze života pracovních vojenských jednotek v padesátých letech minulého století. Vojnu beze zbraně, jako nespolehliví živlové, vedle sebe prožívali kulaci, duchovní, inteligence, zloději a přesvědčení komunisté – ti všichni oblékali pracovní uniformy a po práci se ještě dřeli na cvičišti. Autor popisuje zkušenosti z takzvaných Technických praporů (ve kterých sám od roku 1953 sloužil), které byly nástupnickou organizací Pomocných technických praporů, přesto se mu myslím dobře podařilo vystihnout beznaděj lidí v armádě v dobách nejtěžšího stalinismu. I když je vše popisováno s humorem a nadhledem, i těm, kdo toho o historii moc neví, musí být jasné, že sloužit u TP nebo PTP nebyla legrace, kterou si z toho autor velmi zdařile a pořád dokola dělá…

Černí baroni jsou velmi zdařilou satirou a tak je potřeba toto dílo brát. Kromě nádherně napsaných (a Pavlem Landovským načtených) humorných pasáží – například se mi moc líbilo, jak poručík Pernica školil mužstvo ve správném používání tureckých záchodů – se posluchači dozvědí dost o tom, jak tyto jednotky fungovaly, jaký byl denní program mužstva, co vojáky tížilo a jak se bavili a ulejvali. Předpokládám, že to všechno odpovídá skutečnosti, když už měl Miloslav Švandrlík tu smůlu, že v nástupnické jednotce Pomocných technických praporů sloužil. Nezažil asi to nejhorší, tedy počátek padesátých let, ale ani jeho služba asi nebyla procházkou růžovým sadem.

Kniha: Ve jménu Husa

Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.

Ve jménu Husa

Pokračování textu Kniha: Ve jménu Husa