Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.
Archiv štítku: protektorát
Výsadky do protektorátu
Před 77 lety začaly paravýsadky do protektorátu. První skupinu o devíti mužích vysadil SSSR 31. 8. 1941 u Varšavy a ona pak proklouzla do protektorátu. Gebhart s Kuklíkem ale tvrdí, že prvními parašutisty z SSSR byla v únoru 1940 skupina pěti bývalých československých vojenských letců v Polsku prošlých zpravodajským výcvikem v SSSR, která se dostala do protektorátu pozemní cestou z Maďarska a ze Slovenska. Navázala kontakt s NKVD v sovětském konzulátu v Praze a během měsíce byla pochytána Gestapem, s ní byly zatčeny asi dvě stovky osob.
17. listopad 1939
K Sovětskému svazu se Češi po vzniku protektorátu 15. 3. 1939 doslova upnuli ve formě manifestovaného očekávání mocenského zákroku velkého slovanského bratra. „Němci ven – Stalin sem“, znělo na manifestacích v březnu 1939 v Jihlavě, podobně v květnu v Brně, kdy čeští obyvatelé brněnského předměstí Židenic dokonce vyhlíželi na místním nádraží 15. 7. 1939 s kyticemi v rukách příjezd vlaku se Stalinem a Benešem. V mnoha letácích byla Rudá armáda oslavována jako osvoboditelka. Naděje v SSSR byla spojována s tradiční obrozeneckou všeslovanskou ideologií, která obyvatelstvu splývala s pocity nedůvěry vůči Západu a k jeho demokratickému systému. Z druhé republiky je znám návrh generálů Rudolfa Medka a Bohuslava Ečera na vytvoření federace se SSSR, která by sloučila oba státy k politice zahraniční, tedy zajistila mezinárodně československý stát, ale nedotkla by se uspořádání vnitřního.
Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava (22. 11. 2018, 17:00)
Ve čtvrtek 22. listopadu 2018 v 17 hodin zve ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou do Informačního střediska Poslanecké sněmovny (Malostranské nám. 6/18) na přednášku historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Gestapo představovalo nejdůležitější nástroj nacistického Německa k potírání jeho politických protivníků. Kdo byli jeho nejvyšší představitelé na území protektorátu? Jakými znaky se tato skupina vyznačovala? Jaké byly kariéry těchto mužů? A jaké byly jejich poválečné osudy? Byli za své zločiny potrestáni, či nikoli?
Zdroj: TZ ÚSTR
Kniha: Protektorát Čechy a Morava 1939–1942
Kniha Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1942 je unikátní hlavně svým rozsahem. Obsahuje stovky a stovky fotografií, které ukazují oficiální dění v protektorátu očima zpravodajů ČTK a mnoha dalších zdrojů. Kromě jiných čtenáře jistě zaujmou snímky Hitlerova dvorního fotografa Heinricha Hoffmanna, například z Pražského hradu, kde se nový neomezený pán českých zemí rozhlíží z okna po okolí.
Pokračování textu Kniha: Protektorát Čechy a Morava 1939–1942
Zlikvidovaní příslušníci gestapa na území protektorátu
V tomto roce jsme si připomněli 75. výročí od provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha (27. 5. 1942). Bezpochyby jeden z nejvýznamnějších činů protinacistického odboje na území okupované Evropy si zaslouží zvláštní pozornost, nicméně v protektorátu zemřeli i jiní příslušníci represivních nacistických složek, byť ve srovnání s Heydrichem nevýznamní.
Pokračování textu Zlikvidovaní příslušníci gestapa na území protektorátu
Wilhelm Frick, poslední říšský protektor
Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.
Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk
Druhé letošní číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny mi tentokrát dorazilo do poštovní schránky nečekaně a o to větší radost jsem z něj měl. Vzal jsem si ho totiž na dovolenou a za pár hodin bylo kompletně přečtené. Texty věnující se totalitním režimům se jako obvykle věnovaly nacismu a komunismu tak půl napůl.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk
Poznámky k filmu Anthropoid
Konečně se mi poštěstilo vidět film Anthropoid. Těšil jsem se a i přes poměrně kritické ohlasy těch, kteří ho viděli dřív, jsem se nemohl dočkat. Věděl jsem, že jde o snímek plný historických chyb a nepřesností, proto jsem nečekal věrný popis událostí, tak jak se podle archivů opravdu staly. Tento text není recenzí, spíš jenom krátkým souhrnem poznámek a myšlenek, které mě po shlédnutí filmu proběhly hlavou. A ano, jde o text kritický a do určité míry rozzlobený.
Přednáška: Pro nás pracuje celá Evropa (24. 11. 2016 od 17:00)
„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG
Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.
- Termín konání: 24. listopadu 2016 od 17 hodin
- Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
- Přednášející: Alfons Adam, Ph.D.
Zdroj: TZ ÚSTR
