Archiv štítku: 1938

Recenze

Kniha: Nacisté v Tibetu

Už samotný název knihy Nacisté v Tibetu vzbuzuje zvědavost, a to nejen u čtenářů, kterým něco říká pojem Ahnenerbe či jména Ernst Schäfer nebo Bruno Beger. Co vůbec dělali nacisté v Tibetu na přelomu let 1938-1939, jaké úkoly plnili výše uvedení muži? Může se zdát, že jde o literaturu žánru sci-fi, ale hned na začátek je třeba uvést, že v knize popisované události se staly a byly zaštiťovány samotným šéfem SS Heinrichem Himmlerem. Te se jak známo zabýval těmi nejméně vědeckými teoriemi, které si umíme představit.

Nacisté v Tibetu

Pokračování textu Kniha: Nacisté v Tibetu →

Recenze

Kniha: Mnichov

Historik a novinář Robert Harris svou románovou novinkou Mnichov jistě potěšil mnoho svých českých příznivců nejenom proto, že pojednává o Mnichovské konferenci, tedy o tématu, které je u nás stále živé a velmi citlivě vnímané. Harris je známý hlavně díky své skvělé knize Otčina, odehrávající se v Německu po skončení války, kterou Hitler neprohrál. Ale zpátky k Mnichovu – způsob, jakým autor čtenářům přibližuje dění v osudovém týdnu, kdy došlo k popisu dohody, je velmi příjemný.

Rober Harris - Mnichov

Pokračování textu Kniha: Mnichov →

Články, Komentáře

Poslední měsíce republiky

Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.

Pokračování textu Poslední měsíce republiky →

Komentáře

Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody

Nevím, co si mám počít s vývody pana A. Frieda, který dezinterpretuje stanovisko britské vlády k Mnichovské smlouvě z dopisu britského ministra zahraničí A. Edena svému československému kolegovi J. Masarykovi z 5. 8. 1942 a čtenáře, který si nedá práci pořádně si přečíst anglický text, tak bezostyšně vodí za nos, protože v něm britská vláda neprohlásila Mnichovskou dohodu, tedy co 30. 9. 1938 podepsala, za neplatnou, jen ji pokládala Němci (od 15. 3. 1939) za zničenou, což je podstatný a obrovský rozdíl.

Pokračování textu Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody →

Komentáře

Úvaha: Jak to vlastně bylo s odstoupením území Německu v roce 1938

1 komentář

Než přejdeme k okolnostem odstoupení pohraničí, tak co by se stalo, kdyby došlo k vojenskému konfliktu ČSR s Německem. Společností národů by bylo Československo označeno jako agresor, protože v roce 1938 dvakrát mobilizovalo proti Německu (Německo nemobilizovalo ani jednou) a mobilizace se od roku 1892 pokládala za akt agrese, za akt nevypovězené války.

Pokračování textu Úvaha: Jak to vlastně bylo s odstoupením území Německu v roce 1938 →

Archivy

Dokument: Karlovarský program

Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938. Tomuto datu předcházelo připojení Rakouska k Říši (13. března), které vyvolalo opojné nadšení naprosté většiny sudetských Němců. 28. března se pak Hitler setkal s Henleinem a domluvili se na dalším postupu ohledně Československa. „Wir müssen also immer so fordern, dass wir nicht zufriedengestellt werden können“, zněla jejich slova. „Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“ Bezprostřední události, které karlovarskému sjezdu předcházely, pak byly Vůdcovy narozeniny (20. dubna) a 22. dubna začala německá armáda připravovat Fall Grün, vojenské zničení Československa. Program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním staré snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.

Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi.

Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými.

Pokud má v československém státě dojít ke klidnému vývoji, potom je třeba kromě již naznačeného provést v rámci budoucího státního a právního řádu trojí revizi – revizi historického mýtu, revizi pojetí slovanské bašty a revizi zahraničně politického postavení:

– Obnovu plné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem.
– Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
– Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území.
– Vybudování samosprávy v německém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud jed o zájmy a záležitosti německé národní skupiny.
– Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa.
– Náprava veškerého bezpráví a nahrazení všech škod, které sudetským Němcům v důsledku tohoto bezpráví vznikly.
– Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí úředníci a veřejní zaměstnanci.
– Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru.

Zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karlovarske-pozadavky-23-24-4-1938/ a https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_program

Komentáře

Úvaha: Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“

Úvodem.

30. 9. 1938, záznam zpravodaje ministra zahraničních věcí Huberta Masaříka o pobytu československé delegace v Mnichově a o předání textu mnichovské dohody:

„K textu dohody: Léger odpověděl, že se ČTYŘI STÁTNÍCI JIŽ DOHODLI a že NAŠI ODPOVĚĎ NEOČEKÁVAJÍ a ŽE TO POVAŽUJÍ ZA PŘIJATÉ. Podotkl, že náš důstojník musí odjet do Berlína k vyřešení evakuace území. Situace se stávala tíživou, a Francouzem, nám bylo brutálně vysvětleno, že je to rozsudek bez odvolání a bez možnosti oprav. “ Československé delegaci byl výsledek oznámen a musela se podrobit, jelikož Anglie i Francie odmítla v případě nevole Československa garantovat jeho hranice. K výsledkům Mnichovské konference dodává prof. Nálevka: „Hitler získal požadované území, ale nebyl spokojen, jelikož měl pocit, že byl připraven o válečné vítězství.“

Zkusme si představit variantu, kdyby se  tehdejší československá vláda v čele s panem prezidentem Benešem odmítla podřídit  Československu vnucenému diktátu, nikoliv jen ze strany nacistického Německa, ale, a to především,  i „spřátelených“  evropských velmocí.

Pokračování textu Úvaha: Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“ →

Infografiky

Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938)

Orientační plán hlavního města Prahy s okolím zachycuje na 42 listech formátu 57 x 45 cm podobu tzv. Velké Prahy ke konci roku 1938 (v některých okrajových částech zaznamenává dokonce i stav do poloviny roku následujícího). Plán náleží k nejcennějším a odbornými i laickými uživateli knihovny nejvyhledávanějším dokumentům fondu studovny pragensií Městské knihovny v Praze.

Plán Prahy 1938

Pokračování textu Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938) →