Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.

Wilhelm Frick po svém zatčení
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net

V dubnu 1924 byl zatčen, souzen za velezradu a uznán vinným. Dostal 15 měsíců odnětí svobody a byl propuštěn ze služeb policie. V květnu 1924 byl zvolen do Reichstagu, v letech 1930 – 1931 byl jmenován ministrem vnitra a školství v Durynsku. Byl prvním členem nacistické strany, který zastával post na ministerské úrovni. V lednu 1933, poté, co se moci chopili nacisté, byl Adolfem Hitlerem jmenován ministrem vnitra a jeho politický vliv dramaticky vzrostl. V roce 1934 se Frick rozvedl s Elisabetou Emilií Nagelovou a později se oženil s Margarete Schultze-Naumburgovou, se kterou měl syna a dceru. V roce 1935 mu byla udělena pravomoc jmenovat starosty všech obcí s počtem obyvatel větším než 100 000, s výjimkou Berlína a Hamburku, kde si Hitler vyhrazoval právo jmenovat starosty sám. Frick měl na svědomí mnoho předválečných rasistických zákonů a také zavedl brannou povinnost, která byla přímým porušením Versailleské smlouvy. Podílel se na nastolení neomezené moci NSDAP a pod svojí jurisdikcí měl vyhlazování mentálně nemocných lidí.

Na konci konce třicátých let Frick začal ztrácet vliv na úkor ostatních čelních nacistů, v roce 1936 ztratil moc nad policií Heinricha Himmlera, který patřil mezi jeho největší politické oponenty. V roce 1943 nahradil Himmler Fricka na postu ministra vnitra, Frick tedy přišel o další významnou funkci. Až do konce války byl potom říšským protektorem v Čechách a na Moravě. V Protektorátu proslul bezohledností při vypořádávání se s jakýmkoliv místním odporem. Celý život byl fanatickým a bezohledným nacistou.


Říšští protektoři:

Konstantin von Neurath (18. 3. 1939 – 27. 9. 1941, oficiálně odvolán Hitlerem z funkce říšského protektora 24. srpna 1943)

Reinhard Heydrich (zastupující říšský protektor, 27. 9. 1941 – 27. 5. 1942)

Kurt Daluege (zastupující říšský protektor, 28. 5. 1942 – 20. 8. 1943)

Wilhelm Frick (20. 8. 1943 – 8.(?) 5. 1945)


Po válce byl Frick zatčen a postaven před Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku. Spolu s Rudolfem Hessem odmítl vypovídat, všichni ostatní souzení promluvili. Nakonec byl 1. října 1946 odsouzen mimo jiné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti k trestu smrti, oběšen byl o 15 dní později.

Novinář Howard K. Smith o popravě napsal:
“Šestým mužem, který opustil vězeňskou celu a přišel se svázanými zápěstími na popraviště, byl 69letý Wilhelm Frick. Do popravčí komory vstoupil ve 2:05, šest minut poté, co byl Rosenberg prohlášen za mrtvého. Působil ze všech doposud popravených nejméně jistě a na třináctém schodu šibenice zakopl. Jeho jediná slova byla: “Ať dlouho žije věčné Německo”. Pak s kapucí na hlavě zmizel v propadlišti…”

Zdroje: https://ww2db.com/person_bio.php?person_id=525 a http://la-loupe.over-blog.net/2015/04/nuremberg-trial-judgements-wilhelm-frick.html