Archiv štítku: poprava

Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.

Wilhelm Frick po svém zatčení
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net

Pokračování textu Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají den otevřených dveří (19. 6. 2015)

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří!

Pozvánka - ÚSTR a ABS - Den otevřených dveří 19. 6. 2015

kdy:     pátek 19. června 2015

kde:     v budovách ABS – Na Struze 3, Praha 1 a Brno–Kanice

v budově ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

web:    http://www.ustrcr.cz/cs/den-otevrenych-dveri-abs-a-ustr


 

Program

ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

14–17 hod.

Komentované prohlídky:

Ve 14, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00. Prohlídka začíná v badatelně ABS v přízemí.

Stanoviště:

Badatelna ABS

Archiv bezpečnostních složek spravuje přes 17 000 bm archiválií, které se vztahují k období obou totalit. Díky ojediněle otevřené legislativě mají žadatelé v ČR neomezený přístup k dokumentům vzniklým činností bezpečnostních složek komunistického režimu, a náš archiv tak patří mezi badatelsky nejvyužívanější. Ve třech jeho badatelnách se ročně zaregistruje průměrně 1700 badatelů, kteří vykonají zhruba 4500 návštěv. Archiváři stručně seznámí zájemce s náplní své práce a představí publikace ABS, k nahlédnutí budou připraveny nejen ukázky zajímavých archiválií, ale také filmy z provenience SNB.

Knihovna Jána Langoše

Knihovna spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který zahrnuje české i zahraniční publikace, tiskoviny, dokumenty a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky a ve světě. Knihovna zahájila svou činnost v roce 2008. Své jméno nese po významném československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu pamäti národa v Bratislavě JÁNU LANGOŠOVI (1946–2006).

Lustrační pracoviště ABS

Ředitelna

Digitalizace

Oddělení digitalizace převádí původní dokumenty do digitální podoby, v níž mohou být uchovávány pro digitální budoucnost i snadněji zpřístupněny odborným badatelům či veřejnosti. Vedle papírových předloh, které se skenují na knižních skenerech, je oddělení schopno digitalizovat fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, magnetofonové kazety a další typy materiálu. Na oddělení se zpracovávají jak archiválie z Archivu bezpečnostních složek, tak jiné dokumenty průběžně získávané Ústavem, jako je například archiv českého či slovenského vysílání Rádia Vatikán v Římě. Za dobu své existence naskenovali pracovníci ÚSTRu více než 30 milionů jednotlivých stran dokumentů.

Vzdělávání – Dějepis v 21. století

Vzdělávání tvoří podstatnou část činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Jádro činnosti spočívá v seminářích pro učitele a vývoji nových vzdělávacích aplikací a forem. Aktivity oddělení jsou inspirovány zahraničními didaktickými koncepty, zaměřujeme se na práci s medialitou historického poznání. Pilíř metodického přístupu tvoří využití filmu ve výuce dějepisu, lektoři a lektorky ale rozvíjejí i další způsoby zpřítomňování minulosti ve škole, například prostřednictvím historických pramenů. Nedílnou součástí metodiky oddělení je i podpora projektového vyučování na školách.

Virtuální prohlídka Gulagu a Čechoslováci v gulagu

Virtuální prohlídka Gulagu je výsledek šestiletého mapování opuštěných sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bude spojena s prezentací badatelského výzkumu ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“, který dokumentuje represe proti československým občanům v Sovětském svazu.

Paměť národa

Portál Paměť národa, který Ústav buduje společně s Českým rozhlasem a neziskovou organizací Post Bellum a dalšími partnery z ČR i ze zahraničí, patří dnes mezi největší veřejně přístupné sbírky pamětnických vzpomínek. Během Dne otevřených dveří Vám krátce představíme aktuální výsledky naší práce – především pak ukázky audiovizuální dokumentace.

K dispozici budou publikace ÚSTR a především všechny zájemce zveme na závěrečný filmový večer s hudebním doprovodem, který proběhne od 18.30 v garáži ÚSTR na adrese Siwiecova 2, Praha 3 a kterým bude provázet František Stárek Čuňas.


ABS – Na Struze 3, Praha 1

10–14 hod.

V pátek 19. června 2015 se pro Vás od 10 do 15 hodin otevře budova ABS Na Struze 3, Praha 1. V badatelně si návštěvníci budou moci prolistovat zajímavé archiválie a zhlédnout krátké filmy z provenience SNB. Pro zájemce budou k dispozici také publikace z produkce naší instituce.

V každou celou hodinu (v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin) se můžete těšit na komentované prohlídky, během nichž navštívíte jinak pro veřejnost nepřístupná místa budovy, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity a pozvou na Den otevřených dveří této partnerské instituce, který se koná ve stejný den od 14:00 v Siwiecově 2, Praha 3.

Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů, jehož motto zní: Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností.


 

ABS – Brno-Kanice

10, 11 a 13 hod.

V pátek 19. června 2015 bude také zpřístupněno pracoviště ABS v Kanicích u Brna. Objekt archivu se sice nachází v katastru obce Kanice, avšak přístupný z této obce není. Je možné se k němu dostat od brněnského vlakového nádraží tramvají č. 2, směr Stará Osada („Brno-Židenice, Stará Osada“). Zde je třeba přestoupit na autobus č. 201 a vystoupit na zastávce „Brno, Líšeň, Na spáleništi“ (zastávka je na znamení). Odtud na druhé straně silnice vede účelová komunikace, po níž se za 10-12 minut dojde k budově archivu.

Zájemci si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště ABS Kanice, budou moci zhlédnout vybrané dokumentární filmy s bezpečnostní tématikou a za doprovodu pracovníků ABS si prohlédnou depozitáře a reprezentativní druhy archiválií.

Prohlídky archivu budou zahájeny v 10, 11 a 13 hodin. Autobus linky č. 201 odjíždí ze Staré Osady z nástupiště č. 7 v 9:15, 10:15 a 12:15 hodin.

Upozornění: Z kapacitních důvodů je třeba, aby se zájemci o prohlídku objektu ABS v Kanicích předem zaregistrovali na určitou hodinu prostřednictvím e-mailu na adresách: iva.kvapilova@abscr.cz  nebo jiri.mikulka@abscr.cz

Zdroj: TZ

Augustin Přeučil, zrádce, který ukradl RAF letadlo a potom donášel Gestapu

Velmi rádi čteme a posloucháme příběhy hrdinů, kteří létali v RAF a nebo bojovali doma v Protektorátu proti okupantům. Jsme na ně hrdí. Sluší se ale připomínat i příběhy těch, na které zrovna pyšní být nemůžeme. I tací totiž byli, bylo jich hodně a jejich počínání patří do naší historie stejně tak jako hrdinské ságy. Pokud se řekne zrádce, automaticky se nám vybaví jméno Čurda. Ano, to je ten parašutista, který zradil kamarády a zavinil, že sedm hrdinů skrývajících se v pražském kostele bylo prozrazeno a padlo hrdinskou smrtí. Dalším, i když ne tak známý zrádcem, byl Augustin Přeučil. Jeho příběh je opravdu neuvěřitelný a pokud překonali to, že šlo o ostudu národa, jistě bychom si o něm uměli představit nádherný hollywoodský trhák…

Augistin Přeučil

Foto: ČT24

Narodil se 3.července 1914 na samotě zvaná Závist, která je součástí vesnice Třebšín na Benešovsku. O jeho vojenské službě v předválečném Československu toho moc není známo, jenom to, že absolvoval letecký výcvik a naposled sloužil u 6. pozorovací letky Leteckého pluku T. G. Masaryka. Po propuštění do zálohy pracoval jako prodavač u firmy Rolný ve Vodičkově ulici v Praze. Když republiku obsadil Hitler, tak spousta čs.pilotů a vojáků odcházela za hranice bojovat proti nenáviděnému nepříteli. Ne však Přeučil. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava požádal orgány Říše o přijetí do Luftwaffe. Byl ovšem odmítnut, protože nebyl Němec. Po tomto odmítnutí se Přeučil rozhodl za hranice přece jenom odejít, ale úplně z jiného důvodu. Chtěl se dostat do Brazílie a získat tam místo dopravního pilota. V polovině července 1939 si vyřizoval vízové dokumenty na brazilském konzulátu a při odchodu z budovy byl venku zatčen Gestapem. Tak to Přeučil po válce vylíčil vyšetřovatelům divizního polního soudu. Jiné zdroje zas ovšem tvrdí, že Přeučila chytili na protektorátní-polské hranici, když ji chtěl překročit.V celku to je ovšem jedno. Jeho cíl byla Brazílie. 

Jisté je ,že byl zatčen a získán ke spolupráci s Gestapem. Jeho nadřízený byl kriminální inspektor pražského gestapa Oskar Fleischer. Ten mu dal za úkol vetřít se do československého zahraničního odboje a podávat zprávy především o letectvu. Stal se z něj agent s krycím jménem Gustav. V režii Gestapa přešel Augustin Přeučil hranice v noci z 22. na 23. července 1939 u Fryštátu a dostal se bez problému do na čs. konzulát do Krakowa. Později byl umístěn do sběrného tábora v Malých Bronowicích, kde se soustředovali čs.letci. Odtud už poslal gestapu svou první zprávu na obyčejné pohlednici, samozřejmě na fingovanou adresu.

Tolik se o začátku skutečně “hvězdné” Přeučilovy kariéry píše v článku na serveru vojna.net. Přeučil tedy zradil v době, kdy se zahraniční letectvo teprve začínalo formovat a byl vyslán plnit zpravodajské úkoly. Prošel Polsko a Francii, stejně tak jako všichni ostatní českoslovenští piloti. U své jednotky v Anglii neměl zrovna dobrou pověst, vyhýbal se bojům a byl neoblíbený. Během té doby posílal poštou a prostřednictvím agentů množství zpravodajsky významných zpráv na svojí centrálu. Oženil se s mladou Angličankou, prý proto, aby se vyhnul aktivní službě. Přelétával letadla a nebojoval.

V září roku 1941 dostal úkol ukrást letadlo (kvůli novému radarovému přístroji, který Luftwaffe potřebovala) a byl držen v šachu, Němci mu hrozili, že se jeho zpravodajská kariéra v Anglii provalí a bude ho to stát vězení nebo život…

Přeučil nakonec dezertoval 18. září 1941. Sloužil v té době v hodnosti Flight Sergeant (F/Sgt) u operačně výcvikové jednotky 55. OTU v Usworthu. K úletu použil stroj Hurricane Mk.I sériového čísla W9147 s trupovým označením PA-A. O tom, že by se na jeho palubě mohl nacházet nějaký radar, nemůže být ani řeči. Maximálně mohlo jít o zařízení IFF, které ovšem již nebylo Luftwaffe v té době neznámé. Přeučil přistál na okupovaném území u obce Ortho, poblíž Bastogne v Belgii. Místní obyvatelé se mu snažili nezištně pomoci k útěku, ale nepokusil se ani zničit stroj a místní rodinu navíc udal (dva z místních byli popraveni). Hurricane byl později vystavován v Berlíně. Přeučil sám nadále pracoval pro pražské gestapo a cílem jeho provokací se stal domácí odboj a rovněž se podílel na „vyšetřování“ zajatých čs. letců. Po válce na něj byl brzy vydán zatykač, byl záhy vypátrán, zatčen a po vyšetřování jeho činnosti odsouzen a popraven oběšením.

Fronta.cz shrnuje závěr neuvěřitelného příběhu zrady poměrně stručně. O Přeučilově povaze mluví fakt, že po přistání s ukradeným letadlem stihl i udat místní rodinu, která mu chtěla pomoct. Přeučil se po návratu do Protektorátu stal obávaným provokatérem Gestapa a díky jeho hlášením byla zlikvidována nemalá část už tak řídnoucího domácího odboje.

Augustin Přeučil by se měl stát synonymem zrádce místo Karla Čurdy, člověka, který nic neplánoval a zradil až v těžkých chvílích pod tlakem. Po válce byl Čurda komunisty pošpiněn nejen jako zrádce, ale i kvůli tomu, že byl příslušníkem západního odboje. To na Přeučilovi nenajdeme nic dobrého a po válce byl po zásluze popraven.

Podrobněji si o Přeučilovi můžete počíst v zajímavé studentské práci (pdf).

Kolik obětí měl v Československu komunismus?

Některé věci by měly být opakovány pořád dokola, dokud se nám nedostanou pod kůži. Třeba, že komunismus byl i u nás zločinecký režim, který přímo zabil stovky lidí a mnoha stovkám tisíc lidí zničil život. Pokud nevíte, kolik obětí to vlastně bylo, tak si přečtete mrazivé statistiky…

Bilanci těchto politických represí není možné určit zcela přesně. Komunistická moc dbala na to, aby zametla co nejvíce stop. Údaje, které uvádíme, jsou na spodním okraji číslené hranice. 

Popraveno z politických důvodů cca. 280 osob

Zastřeleno na hranicích cca. 374 osob

Zemřelo ve vězeních a lágrech cca. 4 500 – 7 000 osob

 Z politických důvodů odsouzeno v ČSR cca. 250 000 osob

Emigrovalo cca. 200 000 – 300 000 osob

Zdroj: Černá kniha komunismu via http://maryska.blog.idnes.cz/c/210361/Ciselna-bilance-obeti-komunismu.html

Podrobněji se o vyčíslení počtu obětí komunismu dočtete i zde:

http://www.policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistický_režim_v_Československu#Ob.C4.9Bti

Muž, který dal Göringovi nechtíc kyanid

Američan Herbert Lee Stivers podle svého tvrzení omylem umožnil nacistickému pohlavárovi Göringovi spáchat sebevraždu. Místo léku dal nacistovi kyanid a nevědomky tak ušetřil katovi práci. Göring se otrávil několik hodin před plánovanou popravou.

 

Herbert Lee Stivers

Stivers, foto: ww2f.com

Po celá desetiletí historici uvažovali, jak se Göringovi podařilo kata předběhnout. Jedna teorie říkala, že si schoval jed během soudního procesu, jiná, že Göringovi dala jed manželka při polibku na rozloučenou.V roce 1946 bylo Stiversovi devatenáct, živil se jako strážný u soudu. Doprovázel obžalovené během norimberského procesu do a ze soudní síně. Strážní rozhodně nepostupovali podle předpisů, dokonce šmelili s podpisy nacistů.

Stivers se chtěl blýsknout před slečnou a dal jí Göringův autogram. Byla to past, strážný se pak seznámil s dalšími Němci, kteří tvrdili, že je Göring nemocný a potřebuje lék, který není ve vězení k dostání. Stivers skočil na lep a lék, tedy vlastně jed, Göringovi tajně doručil. O dva týdny později, asi dvě hodiny před popravou dne 15.října 1946, spáchal Göring sebevraždu. Vojenské šetření pak dospělo k závěru, že velitel Luftwaffe měl kyanid po celé líčení a schovával ho v tělní dutině a na záchodě.

Stivers z Hesperia v San Bernardino County řekl, že byl samozřejmě na pochybách, zda má svůj čin prozradit, ale bál se trestu od armády. V roce 2005 se pak smířil s Bohem a svůj čin konečně prozradil.

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/1483081/I-gave-Goring-his-poison-pill-says-American.html