Archiv rubriky: Články

Články

Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly uděleny

V kostele sv. Floriána v  Ústí nad Labem – Krásném Březně byly v úterý 15. září vyhlášeny výsledky druhého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou získaly obnova Havlíčkových sadů v Praze 2, objev středověkého stropu v  klášteře klarisek v Českém Krumlově, bohatá činnost Sousedského spolku Merboltice a záchrana sušárny chmele v Odrlicích. Mimořádné ocenění generální ředitelky si odnesli strůjci záchrany, obnovy a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči. Plaketa pro osobnost památkové péče byla za prezentaci kulturního dědictví na pamětních mincích udělena guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi. Plaketu z českého křišťálu si odnesl historicky první vítěz veřejného hlasování Památky děkují za záchranu oranžerie s hrnčírnou v Lomnici u Tišnova.

Revitalizace klᚹtera Minoritů
Revitalizace klᚹtera Minoritů, foto: NPÚ

Pokračování textu Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly uděleny →

Články

Ostravští památkáři se stěhují do obnovené funkcionalistické stavby

Od 21. září 2015 bude územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě sídlit na nové adrese – v budově bývalého Okresního sociálně–zdravotního ústavu v ulici Odboje. Funkcionalistický objekt sloužil během 80 let své existence různým zdravotnickým institucím, ale také gestapu. Po desetiletích chátrání prošel v uplynulých letech pod dohledem odborníků z NPÚ celkovou obnovou, která zachovala, respektive rehabilitovala památkové hodnoty stavby, a přitom umožnila například kvalitní zateplení. Může tak být vzorem pro úpravy dalších staveb z tohoto období. Budova se veřejnosti poprvé představí ve čtvrtek 10. září při slavnostním otevření.

Sidlo NPU, uop v Ostrave, ul. Odboje c. 1 cp. 1941, hlavni pruceli ustredniho kridla budovy, vpravo socha Smernik, foto Roman Polasek, srpen 2015. 800x400

Pokračování textu Ostravští památkáři se stěhují do obnovené funkcionalistické stavby →

Články

Ladislav Mácha, klíčový estébák z případu Toufar, zřejmě stále žije

Komentáře: 3

Při psaní recenze knihy Jako bychom dnes zemřít měli mě napadlo trošku zapátrat na internetu po osudech Ladislava Máchy, estébáka, který Josefa Toufara surově bil a jinak trýznil. Třeba mu podával takzvanou karlovarskou polévku (silně přesolenou) a pak mu nenechal přinást pití. Nicméně, jak plyne z knihy, respektive svědectví ostatních estébáků a bachařů ve Valdicích, Ladislav Mácha má velmi pravděpodobně nasvědomí vnitřní zranění, kterému kněz Josef Toufar podlehl.

Ladislav Mácha
Ladislav Mácha, foto: ČT24, radio.cz/de

Pokračování textu Ladislav Mácha, klíčový estébák z případu Toufar, zřejmě stále žije →

Články

10 nejodpornějších povolání historie

Emily Brandová ve svém článku na webu Historyextra.com představuje svůj výběr nejodpornějších povolání historie. Některá z nich jsou nechutná, jiná navíc i nebezpečná…

Sběrač mrtvol

Tito lidé se živili dodáváním mrtvol pro lékařské účely. I před pár stoletími se za lidská těla nebo jejich části poměrně dobře platilo, mrtvoly byly například často vytahovány z hrobů.

Římská prádelna

Říkáte si, že na práci v prádelně není nic zas tak hrozného? Máte pravdu, ale Římané v prádelnách používali jako prací prostředek lidskou močí. Amoniak oblečení skvěle vybělil, moc byly sbírána na veřejných záchodcích.

Kanalizační lovec

Ve viktoriánské době v londýnských stokách působili lovci, kteří ve temnu a zápachu pomocí sítí a holí vytahovali ze splašků mince, hřebíky, šrouby nebo lana – prostě to, co našli a dalo se zpeněžit. Tato práce byla nejen extrémně odporná, ale i dost nebezpečná.

Utírač zadku

Tudorovci si potrpěli na hygienu, zaměstnávali člověka, který králi pomáhal s prováděním tělesných úkonů a mytím.

Pokračování textu 10 nejodpornějších povolání historie →

Články

Depozitáře hradů a zámků se otevírají

Jak vypadají depozitáře hradů a zámků, co ukrývají, jak se o jejich poklady kasteláni starají a jak s nimi pracují, uvidí návštěvníci hradů a zámků díky další vlně speciálních akcí pořádaných v souvislosti s projektem Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura. Exkluzivní prohlídky připravuji památky s nejbohatšími sbírkami.

Zámek Sychrov - instalovaný depozitář
Zámek Sychrov – instalovaný depozitář

Pokračování textu Depozitáře hradů a zámků se otevírají →

Články, Videa

Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF

1 komentář

Kickstarter je místo, na kterém nejrůznější nadšenci vybírají peníze od veřejnosti na své projekty. Narazil jsem na kampaň Tomasze Magierskiho, cílem je vybrat 30 000 dolarů potřebných na dokončení dokumentu o 303. polské stíhací peruti RAF. Tato jednotka, ve které se v Bitvě o Británii proslavil Čech Josef František, byla vůbec nejúspěšnější stíhací perutí RAF v Bitvě o Británii.

Dokument o 303. stíhací peruti RAF

Pokračování textu Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF →

Články

Českoslovenští letci z RAF mají nový památník na letišti v Ruzyni

Nedávno tomu bylo 70 let od slavného příletu československých letců sloužících v RAF domů. K této příležitosti se na ruzyňském letišti objevil nový památník našim válečným hrdinům.

Nový památník československým letcům z RAF na pražském letišti v Ruzyni
Nový památník československým letcům z RAF na pražském letišti v Ruzyni, foto: F. Jandourek, ČRo

Je krásný, líbí se i Emilovi Bočkovi, asi poslednímu žijícímu pamětníkovi, který se před sedmdesáti lety ve svém novém Spitfiru mohl konečně vrátit domů.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/obrazem-ceskoslovensti-letci-z-raf-maji-novy-pamatnik-v-ruzyni–1525493

Články

I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.

Rekonstrukce Národního muzea

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.

Pokračování textu I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 →

Články

Považské strojárne a sociálny, kultúrny a športový vývoj v 70. – 80. rokoch

Sedemdesiate a osemdesiate roky boli v znamení pokračujúceho záujmu  podniku o svojich zamestnancov. Koncom 70-tych rokov a začiatkom 80- tych rokov sa viacerým rodinám zdvihla životná úroveň.  Prejavilo sa to aj v populačnom raste. Považská Bystrica zaznamenala v tomto období  najväčší prírastok obyvateľstva.  V roku 1970 mala 14 529 obyvateľov , v roku 1980 zaznamenala už 30 444. Počet obyvateľov mesta sa teda za pomerne krátky čas zdvojnásobil. Následne  sa vzrástol aj počet domov z 1213 na 1315. Kým v 70. rokoch tvorili väčšinu obydlí prízemné domčeky, v osemdesiatych rokoch prevažujú nové viacposchodové panelové domy.

Pokračování textu Považské strojárne a sociálny, kultúrny a športový vývoj v 70. – 80. rokoch →