Archiv štítku: Josef František
Kdo si zaslouží víc Řád Bílého lva než Josef František?
Odpověď je pro mě jasná – nikdo. Vloni jsem byl před předáváním státních vyznamenání napnutý jak kšandy, právě kvůli Josefovi Františkovi. Pro mě to byl největší československý válečný hrdina, bohužel z určitých důvodů zapomenutý. Co se týče armády, tak tam je její pomerně chladný vztah k Františkovi zřejmý. Považte sami, jedno z top es Bitvy o Británii je dosud jenom plukovníkem? V době, když téměř každý odbojář oprašuje generálské výložky?
Pokračování textu Kdo si zaslouží víc Řád Bílého lva než Josef František?
Foto: Neznámý snímek Josefa Františka
Neznámá, ale velmi zajímavá fotka, se objevila u článku věnovaném Josefu Františkovi a jeho zatčení v Brightonu. František se zapletl do hospodské rvačky, krátce před tím byl sestřelen a musel nouzově přistát. Při jeho impulzivní povaze měl nejspíš nervy na pochodu a nechal se vyprovokovat. Všimněte si provinilého výrazu Františka i rozesmátých policistů.
Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF
Kickstarter je místo, na kterém nejrůznější nadšenci vybírají peníze od veřejnosti na své projekty. Narazil jsem na kampaň Tomasze Magierskiho, cílem je vybrat 30 000 dolarů potřebných na dokončení dokumentu o 303. polské stíhací peruti RAF. Tato jednotka, ve které se v Bitvě o Británii proslavil Čech Josef František, byla vůbec nejúspěšnější stíhací perutí RAF v Bitvě o Británii.
Pokračování textu Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF
Před 75 lety začala Bitva o Británii
10. červenec 1940 je dnem, kdy podle historiků začala legendární Bitva o Británii. Před pětasedmdesáti lety začalo jedno z klíčových utkání druhé světové války, rozhodovalo se o tom, zda nacisté obsadí celou západní Evropu, Velká Británie byla v té době poslední odolávající zemí. Hitler se připravoval na invazi, které mělo předcházet rychlé smetení RAF (Britského královského letectva) z oblohy. Během několika týdnů se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Luftwaffe (německé letectvo) si s pár stovkami britských stíhačem Hurricane a Spitfire neporadila, naopak zaznamenala obrovské ztráty. 15. září 1940 velitel Luftwaffe Hermann Göring nad Británii poslal obrovské svazy svých bombardérů a stíhaček s cílem definitivně zlomit odpor britských, polských, československých (těch bylo cca 89) a dalších stíhacích pilotů.
Josef František se do “vybrané” společnosti nedostal…
V úterý proběhlo každoroční předávání státních vyznamenání, prezident Zeman ocenil zpěvačky, režiséry, ale i lidi, kteří si to podle mě opravdu zasloužili. Letos jsem přenos z Pražského hradu sledoval pečlivě. Podle informací z Ministestva obrany byl totiž mezi kandidáty na vyznamenání Řádem Bílého lva i Josef František, stíhací eso RAF.
Zdroj fotky: praha14.cz
Josef František byl navržen a o tom, zda řád dostane, měl rozhodovat prezident, respektive jeho administrativní aparát. Těšil jsem se, že to František “dostane”, že za něj řád přebere někdo z potomků, případně nějaký historik, pokud by se potomci nenašli. Těšil jsem se, že jeho jméno zazní v přímém přenosu, že ceremoniář nebo rovnou prezident zmíní jeho zásluhy, že mu bude pogratulováno k nedávným nedožitým stým narozeninám. Těšil jsem se, že se o Josefu Františkovi dozví další lidé, kteří o něm a jeho zásluhách nikdy před tím neslyšeli.
Byl jsem jako na trní. Byl jsem i tak trochu dojatý a těšil jsem se, že budu psát o tom, že se hrdina František konečně dočká ocenění, které si bezesporu zaslouží. Během přenosu mi došlo, že budu zklamaný – řády a medaile dostávali lidé, kteří si to podle mého názoru zasloužili. A lidé, u kterých mi zůstával rozum stát.
Pak jsem si zkusil představit, jaké by to bylo, kdyby Josef František řád dostal a byl by citován mezi těmi, o nichž si myslím, že na slavnostním večeru byli omylem. Voják, který zemřel za vlast, by si zasloužil být oceněný po bohu jeho následovníků, kteří padli v Afghanistánu. To by mělo logiku a smysl. Ale spojovat ocenění pro Františka se sebeúspěšnější zpěvačkou nebo s hejhulou, který si pro medaili přišel ve sportovní bundě – to mi jaksi nesedí.
Věřím, že není všem dnům konec. Věřím, že za pár let bude na Hradě sedět člověk, jehož výběr vyznamenaných se mi bude líbit víc. A Josef František Řád Bílého lva dostane ve společnosti důstojné.
Pokud jste přenos nesledovali nebo nečetli seznam oceněných, tak zde je (podle hrad.cz):
Prezident republiky udělil Řád Bílého lva Siru Winstonu Churchillovi in memoriam za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.
Prezident republiky udělil Řád Bílého lva Siru Nicholasi Wintonovi za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.
Prezident republiky udělil Řád Bílého lva Robertu Ficovi za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.
Prezident republiky udělil Řád Bílého lva Franzi Vranitzkému za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.
Prezident republiky udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Eduardu Harantovi za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Haně Hegerové za vynikající zásluhy o rozvoj humanity.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Karlu Krylovi in memoriam za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Miroslavu Zikmundovi za vynikající zásluhy o rozvoj humanity.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Davidu Benešovi in memoriam za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Ivo Klusákovi in memoriam za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Jaroslavu Lieskovanovi in memoriam za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Liboru Ligačovi in memoriam za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Jaroslavu Mevaldovi za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za hrdinství Janu Šenkýřovi in memoriam za hrdinství v boji.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Lucii Bílé za zásluhy o stát v oblasti umění.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Daně Drábové za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Zdeňku Duběnkovi za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Pavlu Dunglovi za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Boženě Fukové za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Natalji Jevgenjevně Gorbaněvské in memoriam za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Carlu Horstu Hahnovi za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Zdeňku Jičínskému za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Antonínu Kalinovi in memoriam za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Ludvíku Kalmovi in memoriam za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Zdeňku Klanicovi in memoriam za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Georgi Aloisi Novakovi za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Věře Olivové za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Filipu Renčovi za zásluhy o stát v oblasti umění.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Robertu Sedláčkovi za zásluhy o stát v oblasti umění.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Josefu Štemberkovi in memoriam za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Josefu Toufarovi in memoriam za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Marii Vodičkové za zásluhy o stát.
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy Leticii Vránové – Dytrychové za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
Jak je to s povyšováním válečných veteránů?
Také jste si všimli, že Josef František, hrdina Bitvy o Británii, je stále pouze plukovník? Přitom ještě před pár lety se do generálských hodností povyšovali vojáci, jejichž věhlas a zásluhy byly podle mého laického názoru nižší.
Poslal jsem tedy dotaz na Ministerstvo obrany ČR. Zakrátko mi došla odpověď, že moje otázky byly předány na příslušný odbor a druhý den mě překvapil telefonát pana Ing. Milana Bachana z Odboru pro válečné veterány MO. Poměrně dlouhý rozhovor byl veden v přátelském duchu a týkal se vysvětlování, proč zrovna ten František je “pouze” plukovníkem. Roli hraje zákon, předpisy, komise, která rozhoduje o tom, zda předloží nebo nepředloží návrh na povýšení dál. Podle pana Bachana je problém v tom, že dneska na hrbitovech leží samý generál a mužstvo jako takové vlastně není. U veteránů z druhé světové války je to nejmarkantnější a generálem je dnes skoro každý, a to ani nemusel velet jedinému tanku. I sami veteráni mají výhrady proti tomu, aby se generálem stal někdo, kdo nevystudoval válečnou školu a za války byl třeba jenom rotným. Chápu, a to píšu upřímně. Josef František byl povýšen in memoriam po válce a pak po sametové revoluci. Obdivuji ho a je mi líto, že se z nejrůznějších důvodů dalšího povýšení nedočká,
Na druhou stranu jste asi slyšeli o tom, že letos bude pan prezident rozhodovat o tom, jestli František dostane Řád bílého lva, tedy naše nejvyšší vyznamenání. Jsem napnutý, aby to klaplo, protože je to velké ocenění, které zase připomene veřejnosti, že Františkovi a tisícům ostatním jsme vděční za mnoho.
Poprosil jsem pana Bachana o stručné písemné shrnutí, jak to vlastně s tím povyšováním válečných veteránů je. Zde je:
V první řadě upozorňuji, že informace se týká jmenování do vyšších hodností válečných veteránů, účastníků 2. světové války. Všeobecně je možné jmenovat do vyšší vojenské hodnosti pouze občany ČR, kterých se týká branný zákon, tedy do 60. let věku. Vzhledem k tomu, že váleční veteráni mají průměrný věk daleko vyšší, byla přijata novela zákona o válečných veteránech č. 170/2002 Sb., která umožňuje jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností. Jmenování do vyšších hodností řeší § 5a tohoto zákona. Podle odstavce 2 § 5a může být válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost jmenován do vyšší hodnosti. Do vyšší hodnosti lze válečného veterána jmenovat i posmrtně. Podle odstavce 3 § 5 jmenuje válečného veterána do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních hodností ministr obrany.
Veškeré informace k oceňování válečných veteránů najdete na našich webových stránkách, kde je zveřejněno plné znění RMO č. 49/2008 Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností, který stanovuje postup při předkládání a hodnocení žádostí o jmenování VV do vyšší hodnosti.
Důležité je hlavně to, že na povýšení navrhují veterány hlavně spolky, jejichž členy jsou právě ostatní veteráni. Může se tak teoreticky stát, že generálové mezi sebe nechtějí nové generály, tak je prostě nenavrhují. Nechtějí mezi sebou mít někoho (i když je dávno po smrti), kdo nebyl důstojníkem. Po sametové revoluci se s povyšováním veteránů roztrhl pytel a došlo k určité devalvaci hodností mezi veterány.
Josef František by se dožil stovky. Jak se mohla vyvíjet jeho kariéra, kdyby nešťastně nazahynul?
Josef František byl velmi nadaným stíhacím pilotem, vlastencem a hlavně nespoutaným živlem, jehož nezkrotili nejenom velitelé v československé armádě a později v RAF. Ze soubojů nad Anglií v roce 1940 také vycházel neporažen. Osmého října 1940 zemřel při leteckém neštěstí.
Narodil se před sto lety v moravských Otaslavicích. Sedmého října 1940 slavil šestadvacáté narozeniny v Anglii, jako hrdina Bitvy o Británii. Za předešlý měsíc sestřelil 17 německých letadel, do vzduchu se dostával několikrát za den, chyběla mu disciplína a jeho jediným cílem bylo dostat z oblohy co nejvíc letadel s hákovými kříži na křídlech. Jakmile se dostal nad kanál, oddělil se od svých polských kamarádů a začal lovit Němce. Povídá se, že u polské perutě byl nejenom kvůli tomu, že na začátku války utekl bojovat do Polska, ale i kvůli konfliktům s československými důstojníky.
Ve 303. polské peruti byl spokojený. Mohl si dělat co chtěl, po návratu ze své osamnělé mise dostal obvykle vynadáno, to bylo všechno. Jeho konto sestřelených německých letadel utěšeně rostlo, byl slavný. 7. října 1940 byl opět velitelem tlačen k tomu, aby si vzal dovolenou a jel si odpočinout. Možná se zrovna ten den rozhodl, že toho má dost. Měl narozeniny a patrně to řádně oslavil. Alkoholu se každopádně jako skoro všichni ostatní nevyhýbal. Druhý den vzlétl na misi, skoro jako vždy se oddělil a letěl lovit nad kanál.
Toho dne nebyl úspěšný. Při návratu havaroval a zabil se. Existuje mnoho dohadů o tom, proč se to stalo? Jedni tvrdí, že se zabil při akrobacii nad domem svojí anglické přítelkyně. To je patrně nesmysl, protože skončil mnoho kilometrů od domu svojí rusovlasé lásky.
Jak to bylo doopravdy, se už asi nikdy nedozvíme. Já osobně si myslím, že šlo o kombinaci únavy, strachu a zdravotních potíží. Únava tam jednoznačně hrála roli – létal prakticky nonstop, byl pod psychickým tlakem, mluví se o tom, že měl strach z pobytu na zemi. Jeho letiště bylo krátce před jeho smrtí bombardováno, cítil strach a bezmoc. Tedy pocity, které mu v kokpitu jeho Hurricanu byly cizí.
Zdravotní potíže nelze vyloučit. Když jsem se před mnoha lety bavil s Josefem Balejkou, Františkovým kamarádem, který s ním trávil čas v Polsku a stýkal se s ním i v Anglii, dozvěděl jsem se fakt, o kterém se nemluví a nepíše. František si prý stěžoval na krátkodobé poruchy zraku při změně výšky (a tedy i tlaku) při pilotování svého stroje. Co když toho osudného dne na chviličku přestal dobře vidět a právě to ho stálo život?
Josef František byl mimořádný letec i střelec. Tato kombinace z něj udělala skutečné eso. Můžeme jenom spekulovat o tom, co by se s ním dělo dál, kdyby nezemřel neporažen ke konci Bitvy o Británii. Já bych si dovedl představit následující scénář.
Oženil by se se svojí anglickou přítelkyní, po ukončení první operační tůry by cvičil nové piloty, samozřejmě polské. V roce 1942 by se opět vrátil do bojů, účastnil by se sweepů (útočných výpadů) nad Francii, připsal by si další vítězství. Stal by se velitelem jedné z polských stíhacích perutí RAF. Během své třetí operační várky by se stal šéfem polského wingu, to už v hodnosti Wing Commander.
Vedl by ho v roce 1944 během vylodění v Normandii. Postupem času by se ve své nedisciplinovanosti snažil krotit, ale přes zákazy nejvyššího velení RAF by občas sedl do kokpitu a vydal se na osamocený lov. Jeho sestřely by byly uznávány hlavně díky snímkům z jeho fotokulometu. Po přesunu jeho wingu na území kontinentální Evropy těsně před koncem války by byl jedním z mála Čechoslováků, kteří dosáhli sestřelu německého letadla nad územím protektorátu. V dubnu 1945 by se nad Plzní utkal s německými proudovými stíhačkami ME-262 a dvě z nich by sestřelil.
Konec války by ho zastihl jako spojenecké eso es. V roce 1945 by se vrátil domů vypořádat svoje věci. Službu v nově vznikajícím československém letectvu by odmítl. Už v roce 1946 by se vrátil do Anglie a stal by se velitelem perutě. Operačně by se zúčastnil korejské války, i tam by patřil k nejlepším. O jeho soubojích na proudových letadlech proti sovětskému esu Kožedubovi by bylo napsáno mnoho knih. Sám by se stal teoretikem boje stíhačky proti stíhačce.
V roce 1969 by odešel do výslužby, založil by rodinný podnik (letecké opravny), který by o deset let později předal svým synům. Po sametové revoluci by doma odmítl povýšení na generála, spokojil by se s nejvyššími možnými hodnostmi v britské a polské armádě. Dnes by ve svém domku na anglickém venkově přijímal blahopřejné telegramy a faxy a stále by se těšil dobré fyzické a mentální kondici.
Mimochodem, víte, že je Josef František stále jenom plukovníkem in memoriam? To, že nemá vyšší hodnost, je jednou z největších podivností, stejně tak fakt, že nedostal nejvyšší české vyznamenání Řád Bílého lva (pokud návrh vlády schválí prezident, mohli bychom se dočkat letos). Ohledně hodnosti Josefa Františka jsem poslal dotaz na Ministerstvo obrany. Jsem zvědav, co mi odpoví. Tedy pokud se odpovědi dočkám…
Pokud vás Josef František zajímá, doporučuji knihu Jiřího Rajlicha (Josef František: Pokus o pravdivý příběh československého stíhače).
Letecké eso Josef František by oslavil stovku, přijeďte na něj zavzpomínat do Otaslavic (4. 10. 2014)
Pokud ještě nemáte program na sobotu 4. října, poznačte si do kalendáře vzpomínkovou akci v Otaslavicích, rodném městě stíhacího esa Josefa Františka (jeho heslo na Wikipedii najdete tady). Nejúspěšnější spojenecký stíhač Bitvy o Británii se narodil 7. října 1914 právě v Otaslavicích. Reportáž z loňské připomínky najdete tady.
Zde je pozvánka obecního úřadu:
Obecní úřad Otaslavice připravil u příležitosti výročí narození plk. i.m. Josefa Františka vzpomínkové setkání, které se uskuteční v sobotu 4. října 2014.
8:30 – 09:00….Prezentace hostů
09:00 – 09:50….Bohoslužba v kostele, doprovodný program v místě setkávání
10:00 – 11:00 ….Zahajovací program v místě setkávání, průlet letounů
12:30 – 13:00 ….Pochod obcí k domu Josefa Františka
13:00……………Vzpomínka na Josefa Františka
14:00 …………..Prohlídka muzea Josefa Františka, doprovodný program – Sokolovna
Jménem všech organizátorů srdečně zve starosta obce Otaslavice
Ing. Rostislav Drnovský
Zdroj: http://fcafa.wordpress.com/2014/09/13/josef-frantisek-100th-anniversary/
Video: Bloody foreigners. Untold Battle of Britain
Hraný dokument “Bloody foreigners. Untold Battle of Britain” se věnuje historii 303. (polské) perutě RAF. Hlavní hvězdou fiktivních příběhů (vyprávěných ovšem na základě skutečných událostí a reálných postav) je stíhací eso Jan Zumbach. Po desáté minutě dokumentu se divák krátce seznámí i s Josefem Františkem, Čechoslovákem, který se stal hvězdou Bitvy o Británii ve službách polské stíhací perutě. Zajímavé je, že herec je opravdu Františkovi podobný, navíc se obdivovatelé známého stíhače dozvědí, jak těžké mohl mít František v Británii začátky.