15. září si v Británii (a nejenom tam) připomínají takzvaný “Den Bitvy o Británii.” V ten den roku 1940 došlo ke klíčovému zlomu v souboji o vzdušnou nadvládu nad britskými ostrovy. Do té doby to vypadalo, že německá Luftwaffe snadno smete z oblohy těch několik stovek Hurricanů a Spitfirů, které s vypětím všech sil bránily hlavně Anglii před nálety bombradérů. Němci byli v přesile, měli víc pilotů i letadel a počet bojeschopných pilotů i strojů na straně Velké Británie povážlivě klesal.

Jistě víte, že v řadách RAF (tedy Britského královského letectva) v Bitvě o Británii létali i Čechoslováci. Sluší se přiznat, že až na několik jednotlovců, které můžeme považovat za Slováky (jedním z nich byl docela známý stíhač Ján Ambruš) šlo o Čechy. Počty Čechoslováků, kteří bojovali v Bitvě o Británii, se v jednotlivých pramenech liší, nicméně bylo jich okolo devadesáti. Je to hodně, nebo málo? Podívejte se na tabulku níže, která nabízí srovnání s ostatními národnostmi. Přibližně každý pátý letec na spojenecké straně bitvy byl v té době cizinec. Nejvíc bylo Poláků, následovali Novozélanďané a Kanaďané, pak Čechoslováci. Daleko početnější národy z okupované Evropy (a jejichž příslušníci měli navíc do Anglie jednodušší cestu) byly zastoupeny méně. Třeba Francie, Belgie nebo Holandsko, o Skandinávcích ani nemluvě. Čechoslováci měli na opuštění republiky a cestu do zahraničního vojska sice více času, ale často se zasekli ve Francii a do Anglie dorazili a do výcviku se zapojili až po skončení bitvy.

Zdroj tabulky: http://www.fronta.cz/dotaz/ucastnici-bitvy-o-britanii-1940

Bitva o Británii trvala pár týdnů, konkrétně od 10. července do 31. října roku 1940. Za tu dobu se z našich stíhačů stali známí hrdinové, Josef František, který létal u 303. polské perutě, se stal nejúspěšnějším stíhačem Bitvy o Británii na straně spojenců (sestřelil jistě 17 německých letadel během jednoho měsíce) s záhadně zahynul při přistání ještě před koncem bitvy. Stíhači z naší 310. perutě a Čechoslováci v britských perutích sestřelili přes 50 německých letadel (seznam vzdušných vítězství najdete tady) za v podstatě minimálních ztrát. Vzlétali i několikrát denně a mnozí historici tvrdí, že bez nich a Poláků by to tehdy s Británií dopadlo špatně.

Právě 15. září rozhodlo. RAF do bojů vrhlo přes 500 stíhaček, na zemi nezůstaly prakticky žádné rezervy. Boje nad Londýnem a okolí probíhaly celý den, Němci přišli o více než 50 letadel, vysoké ztráty byly i na straně spojenců, nicméně došlo ke zlomu – Němci do boje vrhli obrovský počet letadel, a večer zjistili, že to bylo k ničemu, že obranu nezlomili. Toho dne byli ve vzduchu i Čechoslováci. Slušelo by se je pravidelně připomínat. Málo jich nebylo, naopak. Pro to, aby si svět uvědomil, že ne všichni sedí v Protektorátu se založenýma rukama, udělali víc, než exilová vláda v Londýně. Jejich jména najdete níže, v seznamu jsou známá esa i ti, kteří během Bitvy o Británii provedli třeba jednom jeden bojový vzlet. Respekt si zaslouží všichni.

Zdroj tabulky: http://www.army.cz/acr/raf/cast/007.htm