Zdroj: http://www.warhistoryonline.com/military-vehicle-news/the-most-produced-warbirds-of-wwiix.html
Narazil jsem na zajímavý článek Andyho Knightona, shrnující důvody, proč se německé Luftwaffe nepodařilo zvítězit v Bitvě o Británii. Zdá se mi to jako velmi povedený výčet, se kterým souhlasím. Zde je jeho shrnutí v češtině.
Pokračování textu 9 důvodů, proč Němci nevyhráli Bitvu o Británii
Nejenom pro české fanoušky leteckých konfliktů má izraelská válka za nezávislost v roce 1948 velmi pikantní příchuť, a to hned z několika důvodů. Izrael totiž jako čerstvě založený stát proti spojeným arabským silám obstál, a to za nemalé materiální výpomoci Československa.
Pokračování textu Ironie dějin: Nacistická letadla s Davidovou hvězdou
V tomhle prefektním videu si můžete poslechnout, jak zněly motory známých letadel z druhé světové války. Poslechněte si P-51 Mustang, Spitfire (Merlin V-12), Messerschmitt Bf 109E-3 (Daimler-Benz 601), Fw-190 (BMW-801), P-47D Thunderbolt a Grumman F6F Hellcat (Pratt & Whitney R-2800), Fieseler Storch, Polikarpov I-16, Po/U-2 a Mitsubishi Zero.
10. červenec 1940 je dnem, kdy podle historiků začala legendární Bitva o Británii. Před pětasedmdesáti lety začalo jedno z klíčových utkání druhé světové války, rozhodovalo se o tom, zda nacisté obsadí celou západní Evropu, Velká Británie byla v té době poslední odolávající zemí. Hitler se připravoval na invazi, které mělo předcházet rychlé smetení RAF (Britského královského letectva) z oblohy. Během několika týdnů se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Luftwaffe (německé letectvo) si s pár stovkami britských stíhačem Hurricane a Spitfire neporadila, naopak zaznamenala obrovské ztráty. 15. září 1940 velitel Luftwaffe Hermann Göring nad Británii poslal obrovské svazy svých bombardérů a stíhaček s cílem definitivně zlomit odpor britských, polských, československých (těch bylo cca 89) a dalších stíhacích pilotů.
Je to sen každého kluka i chlapa, proletět se originálním Spitfirem. Teď si někteří šťastlivci mohou tento sen splnit. V Británii začala fungovat nová atrakce – dvoumístný Spitfire, opravený stroj, který prošel boji v druhé světové válce, sloužil u kanadské perutě a účastnil se například sweepů nad Holandskem.
Cena samozřejmě odpovídá nákladům, které byly k opravě letadla vynaloženy, činí 2 750 liber za půl hodiny létání.
Audiokniha Na křídlech RAF není zvukovým zpracováním žádného beletristického díla, ale jde o soubor dobových záznamů československého vysílání BBC z Londýna. O to je tohle dílko zajímavější. Nabízí například záznamy hlasů ministra Masaryka a mnohých československých válečných letců.
Ti se rádi vysílání účastnili a tak trochu spoléhali na to, že jejich hlas navzdory rušičkám v Protektorátu zachytí příbuzní doma. Můžeme slyšet povídání o válečných akcích pohledem jejich přímých aktérů.
Více než hodina záznamů velmi cenných a zajímavých reportáží ukazuje, že naši letci byli chlapi jako všichni ostatní, dokázali si dělat legraci i ze smrti. Popisovali, že nejtěžší chvíle zažívali po ztrátě svých kamarádů a v jedné reportáži zazněla informace o tom, že Britové si na Čechoslovácích ze všeho nejvíc váží věrnosti. Právě věrnost republice se prolíná všemi částmi audioknihy.
Je zajímavé slyšet hlasy osobností našeho západního odboje. Třeba letecké eso Karel Kuttelwascher by se u mikrofonu mohl s klidem život, těžko bychom podle poslechu odhadli, že nejde o rozhlasového profesionála.
Je škoda, že se podobných dokumentárních audioknih neobjevuje více. Jde o materiály, které si zaslouží být živé, mimo archivy. Koncept dokumentárních audioknih, tedy sebraných záznamů z vysílání či archivů, by si zasloužil pozornost posluchačů i vydavatelů. Tyto audioknihy totiž poskytují skvělý pohled do minulosti trochu jiným způsobem, než beletristickým zpracováním událostí, které jsou ozdobou našich vojenských dějin.
Obsah:
Úvod, šraml čs. letců v Británii
Jan Masaryk, zahájení vysílání z Londýna (1939)
Vyprávěná historie 1. čs stíhací perutě v Anglii (1940)
Slib čs válečných letců (1940)
Vyprávění o životě čs vojáků v Anglii (1940)
Bitva na poli válečné propagandy (1940)
Vztahy s Angličany, vzpomínky na domov (1940)
Písnička čs letců (1941)
Generál Karel Janoušek k výročí první čs perutě RAF rekapituluje osudy letců, kteří uprchli z protektorátu (1941)
Zkušenosti stíhacího pilota (1942)
Stroje ve válce – zvukový obraz letounů Spitfire (1943)
Úkoly pozemního personálu (1942)
Rozhovor s hrdinou (1942)
Letec Karel Kuttelwascher po návratu z USA (1944)
Popis bojové operace nad Francií (1943)
Třetí výročí čs bombardovací peruti (1943)
Vyprávění posádek bombardérů o náletech na Berlín (1944)
Návrat 1500 letců z Británie do Československa (1945)
Slavnostní přehlídka letectva a pochod Prahou (1945)
Sledujete kauzu památníku letců RAF na Klárově? Do obrazu se dostanete třeba přečtením článku na Aktuálně.cz. V létě byl odhalen pomník našim letcům v RAF, zaplatila ho britská komunita žijící v Praze. Okřídlený lev byl umístěn na Klárově, kousek od pomníku odbojářů.
Čtvrt roku po odhalení, které mimochodem znamenalo pro pražany možnost zahlédnout v akci opravdový Spitfire a setkat se s Churchillovým vnukem, se všechno tak nějak zkomplikovalo. Pomník byl označen za partyzánštinu, která se na Klárov nehodí a do roka musí zmizet. Požadavek na přestěhování vyšel ze strany úředníků, konkrétně pražského odboru památkové péče a stavebního úřadu Prahy 1.
Za pomníkem na Klárově naopak stojí Ministerstvo kultury. Národní památkový ústav si přál od začátku, aby pomník stál někde jinde, aby nebyl na tak frekventovaném místě, aby byl jaksi uklizen někam, kde by bylo těžké ho najít a zavzpomínat na naše hrdiny.
Na straně Ministerstva kultury je i Praha 1, ta o pomník na Klárově stála a chce se soudit. Lev je na jejím pozemku, ale z pohledu druhé strany jde o nepovolenou stavbu, kterou je třeba odstranit.
Práci památkářů respektuju a uznávám, je potřeba chránit dědictví po předcích. Je ale strašná škoda, že se památkáři musejí blýsknout zrovna na případu klárovského lva. Vadí jim pomník hrdinům, kterým tímto způsobem chtěli poděkovat potomci Britů, za které Čechoslováci bojovali.
Když si představím, jak památkáři mnohdy podléhají v boji za svojí věc s podnikateli s velmi nekalými úmysly a pak si zchladí žáhu na pomníku letcům, je mi smutno. Bourají se chráněné domy, stavějí se obludnosti v místech, kde nemají co dělat a památkáři a stavební úřady si to často nechávají líbit, vyměřují pokuty (směšné), ale nebourají a nepřesunují.
Zdá se, že je právě tvořen precedens. Pokud tedy odteď budou památkáři tvrdě prosazovat své a budou všem měřit stejným metrem, přesunutí lva za to bude stát.
Pokud ale půjde jenom o ojedinělé dupnutí a demonstraci síly proti slabému soupeři (teď myslím Brity, kteří na pomník vybrali a nechali ho postavit na Klárov), tak je to bude víc než trapné.
Ministr kultury Herman prohlásil, že lev na Klárov patří a že tam zůstane. Jinak je prý ochoten bránit ho třeba vlastním tělem. Pokud se bude pomník odstraňovat, i já se půjdu podívat. Nebudu se k němu poutat, ale pokud bude na místě ctěné úřednictvo, řeknu jim, co si o nich myslím.
Do Národního technického muzea se dnes a ještě dvakrát v letošním roce dá zajít za snížené vstupné 50 Kč. Je to dobrá příležitost, jak strávit klidně několik hodin prohlížením spousty dopravních prostředků a historických artefaktů.
Nejvíc mě samozřejmě zajímal Spitfire z výzbroje 310. československé stíhací perutě RAF. Můžete si ho prohlédnout opravdu zblízka a když se nikdo z hlídačů nekouká, dá se i dotknout jeho křídla. Vedle Spitfiru najdete několik věcí plukovníka Josefa Koukala, stíhače, který byl během své služby těžce popálen, ale dokázal se vrátit operačního kolotoče RAF. A to přesto, že právě v kokpitu stíhačky byl mimo jiné jeho obličej znetvořen popáleninami. Koukalovy věci, tedy třeba uniforma, boty, brýle a legitimace, jsou z pohledu zajímavosti překonány maličkým kouskem dřívka. Tím si pomáhal při startování svého Spitfiru po nehodě, jelikož měl poškozené prsty a nemohl kvůli tomu provádět jemné výkony při “kontaktu”.
Koukal se ve vzduchu potkával i s německámi stíhačkami Bf109. V jedné z vitrín se dá vidět přední pancéřové sklo “mezka”. Je silné několik centimetrů a ozdobené několika důlky od kulek, které mu neměly šanci ublížit. K RAF se poutá i další exponát – helma československého letce z 80. let, ozdobená nálepkou připomínající naše perutě v RAF. Docela by mě zajímalo, jestli jde o autentický exponát. Nějak si neumím představit, že by s tím lezli naši piloti za normalizace do svých letadel…
Baťovy Zliny byla nádherná letadla, předválečné kurýrní stoje patřily k nejlepším ve své době a i v NTM jde o jeden z nejelegantnějších exponátů. Vůbec stojí za to si udělat na prohlídku víc času a pročítat pečlivě popisky. Dozvíte se mnoho zajímavých informací.
Tak třeba: Jawa financovala za války vývoj z německých peněz, populární model “pérák” jezdil kamuflován značkou SS, aby zbytečně nebudil pozornost. Brněnská zbrojovka byla jedním z největších meziválečných výrobců automobilů. A jejich aut označená písmenem Z vypadala skvěle.V roce 1932 byl v Československu zrušen skoro 30 let starý předpis – do té doby se v obci jezdilo maximálně 15 km/h a mimo obec 45 km/h. V roce 1952 se u nás prodalo několik tisíc osobních aut, jen několik desítek z nich do soukromých rukou.
Do NTM určitě zajděte, dozvíte se toho mnohem víc, než jsem si stačil všimnout já. Za 50 korun budete mít letos šanci ještě 28. října a 18. prosince.