Jak vypadají depozitáře hradů a zámků, co ukrývají, jak se o jejich poklady kasteláni starají a jak s nimi pracují, uvidí návštěvníci hradů a zámků díky další vlně speciálních akcí pořádaných v souvislosti s projektem Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura. Exkluzivní prohlídky připravuji památky s nejbohatšími sbírkami.

Depozitáře neboli speciální místnosti či budovy, kde je uchováváno cenné historické vybavení hradů a zámků, otvírají své dveře návštěvníkům jen výjimečně. Jejich účelem je ochránit sbírkové předměty, zabezpečit je před škodlivými vlivy světla, klimatu, biologických činitelů i lidských neřestí, a proto jsou většinu času liduprázdné. Výjimku představují samozřejmě kasteláni, správci depozitářů a další pracovníci památek, ani oni však do depozitářů nevstupují častěji, než je nezbytně nutné. „Letos v září ale uděláme výjimku, a to díky projektu Po stopách šlechtických rodů, Velká hradozámecká inventura. Ten po celý rok umožňuje nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů Národního památkového ústavu a poznat principy fungování památek a jejich zákulisí. Návštěvníci se tak budou moci při speciálních prohlídkách podívat do vybraných depozitářů a dozvědět se, jak kasteláni připravují prohlídkové trasy nebo co obnáší příprava nové expozice,“ vysvětluje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Vybavení, tedy mobiliární fondy hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu, tvoří přes milion předmětů z různých časových období – obrazů, soch, nábytku, světel, oděvů, zbraní a každodenních potřeb našich předků těžko vyčíslitelné historické, kulturní a umělecké hodnoty. Veřejnost se s těmito předměty setkává na prohlídkových trasách hradů a zámků, nyní však bude moci poznat i zákulisní prostory, v nichž získávají starožitnosti jinou tvář.

Státní zámek Litomyšl zpřístupní studijní depozitáře unikátních hudebních nástrojů, konkrétně klávesových nástrojů ze sbírky Českého muzea hudby, a unikátních kulis zámeckého divadla od Josefa Platzera. Nahlédnout do nich bude možné po celé září vždy v úterý až neděli po domluvě na pokladně zámku.

Návštěvu nově vzniklých depozitářů v tzv. úřednickém domě umožní státní hrad a zámek Bečov. Nově lidé uvidí místnosti konzervátorů, tzv. karanténu, i uložení obrazů a grafik. Od září zde navíc bude unikátní příležitost nahlédnout do depotu vzácných vín.

Na státním hradě a zámku Horšovský Týn, kde je od letošního července zpřístupněna nová expozice zámecké kuchyně, se kromě pekárny či úřednické jídelny mohou lidé podívat do tzv. magacínu, tedy skladu porcelánu, skleněných servisů a dalšího nádobí a do příručního skladu, kde jsou kromě ubrusů, povlaků a ubrousků vystavené také betlémy a další zajímavosti, které se na zámku dochovaly.

Na státním zámku Slatiňany mohou návštěvníci nahlédnout v doprovodu kastelána do depozitářů v chodbě a v tzv. mezipatře, kde se dříve nacházely pokoje starších dětí a hostů. Uschován je zde mobiliář před restaurováním a zatím nevystavená umělecká díla. Prohlídky se budou konat 29. srpna a 28. září v půlhodinových intervalech. 

Na státním zámku Sychrov mohou návštěvníci příležitostně sledovat, jak se depozitáře v druhém patře východního křídla proměňují postupně v nový prohlídkový okruh. Interiéry jsou na základě průzkumů archiválií a dobových fotografií instalovány v podobě, která odpovídá jejich dřívější funkci.

Při návratu na své původní místo musejí však všechny předměty projít restaurátorským zásahem. Prohlídky se budou konat 12. a 13. září vždy v 10 a 15 hodin, je nutné si je rezervovat na e-mailu: namestek.jaromir@npu.cz.

Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou představí během speciálních prohlídek s názvem Zapomenutý zámek depozitář, v němž jsou uložené předměty ze zámku Budkov na Třebíčsku, které na přelomu 19. a 20. století nasbírala hraběnka Elizabeth Salmová, rozená Fürstenbergová. Kromě obrazů, keramiky či porcelánu ukáže jaroměřická správkyně depozitáře kapesní sluneční hodiny z 16. století a další zajímavé drobnosti. Prohlídky vycházejí v sobotu 13. září v 11, 13 a 15 hodin.

Odlišný zážitek si odnesou návštěvníci Hradního muzea na státním hradě a zámku Český Krumlov, kde je jedinečná muzejní expozice svým charakterem zavede zpět do  19. století. Vybavena je historickými svítidly, zrestaurovanými kachlovými kamny a replikami starých muzejních vitrín. Součástí expozice je byt a kancelář ředitele schwarzenberského panství z 19. století, zbrojnice, mincovna, klenotnice s ojedinělými církevními památkami včetně relikviáře s ostatky sv. Reparáta, kinematograf promítající schwarzenberské filmy či rozměrný model hradu zachycující jeho podobu v polovině 16. století. Od června do října je muzeum otevřeno denně, od listopadu do března mimo pondělí.

Název projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, vychází ze skutečnosti, že na hradech a zámcích existovala už od 15. století praxe pořizovat při vlastnických změnách nebo při významných událostech soupisy majetku – inventáře. Dodnes se mnohé tyto inventáře zachovaly a jsou zdrojem mimořádně cenných informací o vybavení šlechtických sídel a životě na nich. Inventury movitého majetku se ovšem na památkových objektech stále provádějí a výraz inventura tak zahrnuje tradiční i současný nástroj péče o hrady a zámky.

Zdroj: TZ NPÚ