V pondělí 21. listopadu od 17 hodin pořádá ÚSTR společně s Polským institutem a Národním muzeem debatu se zakladateli Muzea Varšavského povstání Janem Ołdakowským a Pawłem Ukielským. Diskuze Teorie a praxe politiky dějin proběhne v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.
Muzeum Varšavského povstání patří k největším a nejúspěšnějším projektům polské politiky dějin po roce 1989. Jak se staví velké historické muzeum na „zelené louce“? Má historické muzeum vychovávat občany, nebo klást nesnadné otázky týkající se dějin společenství? Komentář uvozující srovnání s českým kontextem vnese historik a publicista Jakub Jareš. Diskuzi moderuje Ondřej Matějka (ÚSTR).
Na úvod večera bude představena kniha Chtěli jsme být svobodní… Příběhy z Varšavského povstání 1944 (ed. Maciej Ruczaj), kterou vydalo sdružení PANT ve spolupráci s Muzeem Varšavského povstání a Polským institutem.
Diskuse proběhne v češtině a polštině. Simultánní tlumočení bude zajištěno.
„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG
Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.
Termín konání: 24. listopadu 2016 od 17 hodin
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
V aktuálním čísle revue Paměť a dějiny najdete hned na prvních stránkách text Romana Johna nazvaný “Tenhle zápas nemohl vyhrát”. Jde o připomenutí nedožitých stých narozenin hokejového brankáře Bohumila Modrého. Populární sportovec byl hvězdou třicátých a čtyřicátých let minulého století a v jeho životopise se autor samozřejmě zabýval hlavně pozdějším obdobím, kdy se Boža Modrý dostal do spárů komunistů a skončil ve vezení, které mu nakonec zničilo zdraví a zavinilo jeho předčasný odchod.
Seminář vyjde z knihy britského profesora Richarda Taylora Filmová propaganda. Sovětské Rusko a nacistické Německo. Pro oba tyto režimy byl film – médium v té době poměrně nové – způsobem, jak přesvědčit obyvatele o vlastní pravdě a jak očernit protivníka.
Překladatelka knihy Petruška Šustrová v rámci semináře ukáže na konkrétních filmech, jimiž se prof. Taylor v knize zabývá, jak se taková propaganda dělá, na čem staví a co je jejím cílem.
Termín konání: 20. 10. 2016 od 17 hodin
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
Ve čtvrtek 8. září od 18:00 proběhne přednáška historika Libora Svobody Kolektivizace v Sovětském svazu. Bude se věnovat dějinám sovětského venkova od bolševického převratu v roce 1917 do poloviny 30. let – od doby tzv. válečného komunismu, poválečných hladomorů, období NEP až po kolektivizaci a všechny jevy, které ji doprovázely (masové represe, vystěhovávání, hladomor, popravy)…
Kde: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7
V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.
Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.
Ústav pro studium totalitních režimů by rád rozšířil diskuzi nad srpnem 68 o nový úhel pohledu: jak je možné zprostředkovat československou zkušenost s komunismem zahraničnímu publiku? Jak zasadit výuku například právě o pražském jaru a událostech srpna 1968 do širšího evropského kontextu, jak komunikovat s publikem, které tyto události nezná a jak pro tato témata využít inovativní didaktické trendy?
Tyto otázky se snaží zodpovědět projekt ÚSTR zaměřený na zahraniční zájemce o historické dění na území socialistického Československa – edukativní portál Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, který najdete zde www.socialismrealised.eu Socialism Realised je inspirací i pro výuku o roce 1968, kdy nabízí analytický přístup a studium historických dokumentů, ale také současných filmů a vzpomínek pamětníků. Portál je ve zkušebním provozu, ÚSTR jej oficiálně představí v novém školním roce.
ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se v Praze představili například Ilja Rips, Aldis Cilinskis nebo Michas Kukobaka.
Nedožité osmdesátiny Václava Havla připomíná výstava, která bude od 3. srpna do 18. září přístupná v brněnském krytu 10-Z v centru města. Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů ČR ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.
Na šestadvaceti panelech najde návštěvník výstavy slavné i méně známé myšlenky z Havlových textů či veřejných projevů. Citáty doprovázejí fotografie: čistě havlovské i aktualizační, které mají podtrhnout naléhavost výzev.
Od října do prosince 2016 plánuje ÚSTR níže uvedené semináře. Poznačte si je do kalendářů, podrobné informace budou myslím následovat jako obvykle v dostatečném předstihu a najdete je i na tomto blogu.
06.10.2016 od 17 hodin: Filmový seminář Ztraceni v Mnichově
20.10.2016 od 17 hodin: Prezentace knihy Filmová propaganda
03.11.2016 od 18 hodin: Filmový seminář Hlas Ameriky
24.11.2016 od 17 hodin: Seminář “Pro nás pracuje celá Evropa”. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoff AG
08.12.2016 od 17 hodin: Seminář Lennonova zeď v Praze jako místo protirežimních demonstrací
