Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny má všeříkající motto – Válka skončila, násilí pokračuje. Většina článků se věnuje událostem odehrávajícím se během druhé světové války, některé z nich mají samozřejmě přesah téměř až do současnosti. Neznámé příběhy známých lidí, případně neznámé příběhy neznámých lidí, jsou hlavní náplní opět velmi zajímavého čísla.
Ve čtvrtek 9. června od 11 do 17 hodin pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek den otevřených dveří. Program se bude skládat z komentovaných prohlídek budov ABS – Branické náměstí 2, Praha 4; Na Struze 3, Praha 1 a Brno-Kanice a budovy ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3. Podrobnější informace o prohlídkách a programech jednotlivých budov naleznete na Den otevřených dveří. Návštěvu mohu osobně doporučit, minule jsem se byl podívat jak v Archivu bezpečnostních složek v ulici Na Struze (kousek od Národního divadla), tak v budově ÚSTRu na Žižkově (kousek od VŠE).
Pokračování textu Den otevřených dveří ÚSTR a ABS (9. 6. 2016)
Jak se komunistické Československo stalo světovou velmocí ve výrobě LSD? Jak je možné, že hluboko za železnou oponou, v prostředí totalitního státu, probíhaly svobodné experimenty s halucinogeny, kterých se zúčastnily tisíce lidí? Dokumentární pátrání po českých stopách silného halucinogenu, který pod názvem Lysergamid vyráběla továrna Spofa. Na semináři bude promítnut film o těchto tématech LSD made in ČSSR, který byl nominován na nejlepší dokumentární televizní film nebo seriál v soutěži Český lev 2015.
Zdroj: TZ ÚSTR
Ve čtvrtek 2. června se od 17 hodin v Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) uskuteční přednáška historika Stanislava Kokošky nazvaná Pracovně výchovné tábory v Protektorátu Čechy a Morava.
Důležitou součást nacistického systému nucené práce představovaly pracovně výchovné tábory. V Protektorátu Čechy a Morava byly zřízeny na základě vládního nařízení č. 404 ze 7. prosince 1942 o zajištění stability mezd a platů a pracovní morálky.
Tábory podléhaly generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie a sloužily k potrestání lidí, kteří uprchli z nuceného nasazení v Říši nebo odmítali přesčasovou práci, neplnili stanovené normy a dopouštěli se neomluvených absencí.
Zdroj: TZ ÚSTR
Vztah Čechů k půdě je dodnes neblaze poznamenán násilím v době kolektivizace. Ukazuje to výstava Půlstoletí perzekuce selského stavu, kterou ve spolupráci s dalšími institucemi připravil Ústav pro studium totalitních režimů.
„Je to po listopadu 89 vůbec první výstava, která zachycuje existenci selského stavu na českém území – od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až k současnosti. Na dobu války a komunismu se samozřejmě zaměřuje nejvíc,“ upřesňuje historik ÚSTR Jiří Urban, jeden z autorů výstavy.
Pokračování textu Výstava: Půlstoletí perzekuce selského stavu (25. 5. – 30. 9. 2016)
Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.
Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech
Kdy: 5. května 2016 od 17 hodin
Kde: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3
Moderátoři: Petr Kopal, Jan Machala
Host: historik Stanislav Kokoška
Osvobození Československa v roce 1945 není dnes historiky interpretováno zdaleka jednotně a jednoznačně. Obraz příslušných událostí se ukazuje být složitější, problematičtější. I když před rokem 1989 zcela převládal oficiální výklad, který formoval historickou paměť také prostřednictvím filmové tvorby, právě ve filmu, výkladní skříni režimu, se vyskytly působivé, byť ojedinělé pokusy vidět květnové události roku 1945 přece jen poněkud jinak. Podivuhodný paradox nemohl samozřejmě nastat jindy než v 60. letech, v éře nové vlny. Skutečně odlišný pohled na osvobození pak sugerují některé současné či nedávné snímky. Seminář představí tyto posuny a proměny formou komentovaných filmových ukázek.
Zdroj: TZ ÚSTR
Výstavu Václav Havel. Politika a svědomí připravily společně Česká centra, Ústav pro studium totalitních režimů, Knihovna Václava Havla a Ministerstvo zahraničních věcí.
Václav Havel bývá nejčastěji charakterizován jako dramatik, autor absurdních her. Svět jej díky jeho disidentské a prezidentské minulosti pojímá jako globální celebritu. Jeho jménem se mnozí zdobí, někteří z něj citují. Roli myslitele, který promlouvá k dnešku, mu přiznává málokdo. Jeho výroky k tématu svobody, respektive nesvobody, stejně jako jeho výzvy, kudy se ubírat dál, ovšem nastavují nemilosrdné zrcadlo dnešnímu světu.
Výstava k nedožitým osmdesátinám Václava Havla bude v Českém centru Praha pro veřejnost otevřena až do 7. května 2016 v pondělí až pátek od 11 do 18 hodin, v sobotu od 11 do 17 hodin.
Zdroj: TZ ÚSTR
Pozor, diskuze se ruší, hosté nemohou z důležitých důvodů přijet.
Pokračování textu Diskuze: Teorie a praxe politiky dějin. Polská zkušenost (zrušeno)
O týden později, ve čtvrtek 7. dubna od 17 hodin, vás zveme na seminář Křesťané a Charta 77. Historik Petr Placák na něm představí hledisko českého katolického exilu na Chartu 77, jak jej prezentovala laická katolická organizace Opus Bonum, a se signatáři Ch77, evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem a katolickým knězem Josefem Kordíkem, bude diskutovat o postoji křesťanů a církevních institucí k Chartě v tehdejším Československu.
Zdroj. TZ ÚSTR
