Včera jsem se byl podívat na besedě s běloruským disidentem Michasem Ignatěvičem Kukobakou. Bez nějakých zvláštních očekávání jsem s kamarády dorazil do Knihovny Václava Havla, usadil se a napadlo mě, zda ten nesmělý starší muž na pódiu spolu s moderátorkou a překladatelkou udrží mojí pozornost celé dvě hodiny.
Setkání se sovětským disidentem a odpůrcem srpnové invaze do Československa Michasem Ignatěvičem Kukobakou se koná ve středu 19. srpna 2015 od 18:00 do 20:00 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha).
Na facebookovém profilu časopisu Paměť a dějiny je připomenuto 85. výročí narození Ctirada Mašína. Narodil se 11. srpna 1930 v Olomouci jako prvorozený syn Josefa a Zdeny Mašínových. O jednadvacet let později se společně se svým bratrem Josefem a dalšími přáteli postavil na odpor totalitnímu režimu. Zemřel v Clevelandu 13. srpna 2011.
Dospívání chlapců Mašínových a jejich motivaci pro vystoupení proti komunistickému režimu popsali Petr Blažek a Jaroslav Čvančara v článku, který vyšel v časopise Paměť a dějiny (č. 3/2013). Dostupný je také v elektronické formě (pdf) na webové stránce ÚSTR.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.
Památník Vojna u Příbrami ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem Kanceláře prezidenta republiky připravil pro své návštěvníky výstavu o perzekuci církve Diktatura versus naděje.
Diktatura versus naděje představuje jednu z velmi tragických, ale současně inspirativních vývojových etap, které prožila katolická církev v českých zemích i na Slovensku v období komunistického režimu. Represivní proticírkevní politika československých komunistů byla ve východním bloku jednou z nejtvrdších a nejvytrvalejších. Komunistický režim používal k izolaci a likvidaci církve a církevních představitelů širokou paletu prostředků – od zastrašování přes věznění až po fyzickou likvidaci duchovních i laiků.
Památník Vojna je místem, kde věznění a nucené práce přímo probíhaly. Výstava je umístěna v prostorách dochovaného autentického ubytovacího objektu a svou výpovědí dokresluje celkový dojem z návštěvy památníku.
Výstava Diktatura versus naděje byla již představena na Velehradě, v Praze, Jihlavě, Olomouci, Boskovicích, v klášterech Teplá a Zásmuky a v Galerii biskupství v Hradci Králové.
Výstava bude v Památníku Vojna dostupná do 22. listopadu 2015.
Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří!
kdy: pátek 19. června 2015
kde: v budovách ABS – Na Struze 3, Praha 1 a Brno–Kanice
v budově ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
web: http://www.ustrcr.cz/cs/den-otevrenych-dveri-abs-a-ustr
Program
ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
14–17 hod.
Komentované prohlídky:
Ve 14, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00. Prohlídka začíná v badatelně ABS v přízemí.
Stanoviště:
Badatelna ABS
Archiv bezpečnostních složek spravuje přes 17 000 bm archiválií, které se vztahují k období obou totalit. Díky ojediněle otevřené legislativě mají žadatelé v ČR neomezený přístup k dokumentům vzniklým činností bezpečnostních složek komunistického režimu, a náš archiv tak patří mezi badatelsky nejvyužívanější. Ve třech jeho badatelnách se ročně zaregistruje průměrně 1700 badatelů, kteří vykonají zhruba 4500 návštěv. Archiváři stručně seznámí zájemce s náplní své práce a představí publikace ABS, k nahlédnutí budou připraveny nejen ukázky zajímavých archiválií, ale také filmy z provenience SNB.
Knihovna Jána Langoše
Knihovna spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který zahrnuje české i zahraniční publikace, tiskoviny, dokumenty a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky a ve světě. Knihovna zahájila svou činnost v roce 2008. Své jméno nese po významném československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu pamäti národa v Bratislavě JÁNU LANGOŠOVI (1946–2006).
Lustrační pracoviště ABS
Ředitelna
Digitalizace
Oddělení digitalizace převádí původní dokumenty do digitální podoby, v níž mohou být uchovávány pro digitální budoucnost i snadněji zpřístupněny odborným badatelům či veřejnosti. Vedle papírových předloh, které se skenují na knižních skenerech, je oddělení schopno digitalizovat fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, magnetofonové kazety a další typy materiálu. Na oddělení se zpracovávají jak archiválie z Archivu bezpečnostních složek, tak jiné dokumenty průběžně získávané Ústavem, jako je například archiv českého či slovenského vysílání Rádia Vatikán v Římě. Za dobu své existence naskenovali pracovníci ÚSTRu více než 30 milionů jednotlivých stran dokumentů.
Vzdělávání – Dějepis v 21. století
Vzdělávání tvoří podstatnou část činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Jádro činnosti spočívá v seminářích pro učitele a vývoji nových vzdělávacích aplikací a forem. Aktivity oddělení jsou inspirovány zahraničními didaktickými koncepty, zaměřujeme se na práci s medialitou historického poznání. Pilíř metodického přístupu tvoří využití filmu ve výuce dějepisu, lektoři a lektorky ale rozvíjejí i další způsoby zpřítomňování minulosti ve škole, například prostřednictvím historických pramenů. Nedílnou součástí metodiky oddělení je i podpora projektového vyučování na školách.
Virtuální prohlídka Gulagu a Čechoslováci v gulagu
Virtuální prohlídka Gulagu je výsledek šestiletého mapování opuštěných sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bude spojena s prezentací badatelského výzkumu ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“, který dokumentuje represe proti československým občanům v Sovětském svazu.
Paměť národa
Portál Paměť národa, který Ústav buduje společně s Českým rozhlasem a neziskovou organizací Post Bellum a dalšími partnery z ČR i ze zahraničí, patří dnes mezi největší veřejně přístupné sbírky pamětnických vzpomínek. Během Dne otevřených dveří Vám krátce představíme aktuální výsledky naší práce – především pak ukázky audiovizuální dokumentace.
K dispozici budou publikace ÚSTR a především všechny zájemce zveme na závěrečný filmový večer s hudebním doprovodem, který proběhne od 18.30 v garáži ÚSTR na adrese Siwiecova 2, Praha 3 a kterým bude provázet František Stárek Čuňas.
ABS – Na Struze 3, Praha 1
10–14 hod.
V pátek 19. června 2015 se pro Vás od 10 do 15 hodin otevře budova ABS Na Struze 3, Praha 1. V badatelně si návštěvníci budou moci prolistovat zajímavé archiválie a zhlédnout krátké filmy z provenience SNB. Pro zájemce budou k dispozici také publikace z produkce naší instituce.
V každou celou hodinu (v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin) se můžete těšit na komentované prohlídky, během nichž navštívíte jinak pro veřejnost nepřístupná místa budovy, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity a pozvou na Den otevřených dveří této partnerské instituce, který se koná ve stejný den od 14:00 v Siwiecově 2, Praha 3.
Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů, jehož motto zní: Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností.
ABS – Brno-Kanice
10, 11 a 13 hod.
V pátek 19. června 2015 bude také zpřístupněno pracoviště ABS v Kanicích u Brna. Objekt archivu se sice nachází v katastru obce Kanice, avšak přístupný z této obce není. Je možné se k němu dostat od brněnského vlakového nádraží tramvají č. 2, směr Stará Osada („Brno-Židenice, Stará Osada“). Zde je třeba přestoupit na autobus č. 201 a vystoupit na zastávce „Brno, Líšeň, Na spáleništi“ (zastávka je na znamení). Odtud na druhé straně silnice vede účelová komunikace, po níž se za 10-12 minut dojde k budově archivu.
Zájemci si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště ABS Kanice, budou moci zhlédnout vybrané dokumentární filmy s bezpečnostní tématikou a za doprovodu pracovníků ABS si prohlédnou depozitáře a reprezentativní druhy archiválií.
Prohlídky archivu budou zahájeny v 10, 11 a 13 hodin. Autobus linky č. 201 odjíždí ze Staré Osady z nástupiště č. 7 v 9:15, 10:15 a 12:15 hodin.
Upozornění: Z kapacitních důvodů je třeba, aby se zájemci o prohlídku objektu ABS v Kanicích předem zaregistrovali na určitou hodinu prostřednictvím e-mailu na adresách: iva.kvapilova@abscr.cz nebo jiri.mikulka@abscr.cz
Zdroj: TZ
Zámek Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů představí svým návštěvníkům novou unikátní výstavu pod názvem „Ve znamení tří deklarací… Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu“. Výstava bude přístupna veřejnosti od 26. 3. do konce května 2015 v prostorách Galerie Kinských.
Výstavní projekt přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé. Autory projektu jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra.
„Jsme rádi, že můžeme návštěvníkům zámku představit tuto zajímavou a úspěšnou výstavu, která mapuje důležité období české historie. Věřím, že každá země by měla pochopit svou minulost, aby mohla úspěšně vytvářet svou budoucnost. Právě tato výstava to umožňuje tím, že ukáže příklady a příběhy konkrétních aktérů historických událostí,“ uvedl Constantin Kinský.
Součástí výstavy je i audiovizuální část tvořená půlhodinovým videodokumentem, který vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a občanského sdružení Post Bellum. Návštěvníkům se tak dostane možnost zaposlouchat se do vyprávění potomků protagonistů deklarací z konce třicátých let (Theobalda Czernina, Jaroslava Lobkowicze, Františka Kinského a Karla Schwarzenberga) a seznámit se s osudy jejich rodin během bouřlivého dvacátého století.
Tato putovní výstava se již od října 2014 postupně představila veřejnosti na Novoměstské radnici v Praze, na zámcích Loučeň a Pardubice. Skládá se z 27 panelů na 14 dvoustranných stojanech a audiovizuální části.
Více informací naleznete na http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci