Archiv štítku: ÚSTR

Akce

Výstava: Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje (27. 9. 2017 – 15. 4. 2018)

Od 27. září 2017 do 15. dubna 2018 bude ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm k vidění výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Valašského muzea v přírodě a Archivu bezpečnostních složek.

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Zdroj: ÚSTR

Akce, Osobnosti, Tipy

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Akce

Diskuzní večer: Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání (31. 8. 2017, 17:00 DOX)

ÚSTR zve na diskuzní večer Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání, který pořádá společně s Centrem současného umění DOX ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin v DOXu, Poupětova 1, Praha 7.

Pozvánka na diskuzní večer

V poslední době se často diskutuje o stavbách spojených s minulým režimem. Co dnes tyto objekty pro společnost znamenají? Máme je chránit? Jak dnes vzpomínáme prostřednictvím architektury a veřejného prostoru? Lze návštěvu obchodního domu Prior využít pro výuku dějepisu?

Diskutovat přijdou Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK, Petr Klíma z Pěstuj prostor, z. s., Barbora Vacková z Ústavu populačních studií FSS a Katedry občanské výchovy PedF MU a Čeněk Pýcha z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Diskuze je otevřená veřejnosti a je doprovodným programem letní školy pro učitele „Paměť, město, krajina. Prostor ve výuce o minulosti“, kterou pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Centrum současného umění DOX.

Registrace na večerní diskuzi není třeba, můžete nám však o své účasti dát vědět prostřednictvím události na Facebooku.

Zdroj: TZ ÚSTR

Články, Osobnosti, Tipy

Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Pokračování textu Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu →

Akce, Tipy

Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se veřejnosti otevřou dne 8. června 2017 budovy ABS. V rámci komentovaných prohlídek (které začínají na pražských pracovištích v 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hod. a v Brně – Kanicích v 10 a 16 hod.) můžete navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení spojená například s osudy účastníků III. odboje. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity.

Pozvánka na Den otevřených dvěří ABS a ÚSTR

Termín: Od 08. 06. 2017, 11:00 do 08. 06. 2017, 17:00 Místo konání: ABS – Branické nám. 2, Praha 4, ABS – Na Struze 3, Praha 1, ABS – Brno-Kanice

Pokračování textu Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.) →

Akce

Seminář: Zběhové od Pohraniční stráže v letech 1951–1989 (30. 5. 2017 od 17:00)

Zběhnutí je jedním z nejtěžších vojenských provinění, které se objevovalo a objevuje ve všech ozbrojených sborech po celém světě. Nevyhnulo se ani ozbrojeným silám komunistického Československa včetně jeho elitních vojenských a bezpečnostních útvarů, jako byli výsadkáři a příslušníci Pohraniční stráže (PS). Seminář se zaměří na útěky vojáků PS do ciziny od vzniku PS po rok 1989. Těžištěm však bude období normalizace a především 80. let.  Zmíněna budou i zběhnutí vojáků ČSLA.

Pozvánka Zběhové od pohraniční stráže

Na semináři vystoupí historik Libor Svoboda, s filmovými ukázkami jej doplní historik Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů. Seminář se uskuteční v úterý 30. května 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).

Zdroj: TZ ÚSTR

Akce, Tipy

Seminář: Protikomunistický odboj pohledem pamětníků (25. 5. 2017, 19:00)

Seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků, pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla ve čtvrtek 25. května od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Historici Jan Horník a Jan Dvořák představí projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož cílem je zmapovat vzpomínky posledních žijících účastníků protikomunistického odboje a odporu. S využitím metody oral history i archivních pramenů se daří zachytit častokrát již zapomenuté protikomunistické skupiny i činnost jednotlivců.

Pozvánka na seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků

Hostem večera bude politický vězeň Jaroslav Machovský (1932), který se v roce 1952 zapojil do odboje na Bernarticku. Coby údajný velitel skupiny byl v červnu 1954 odsouzen na 24 let. Během věznění prošel několika uranovými lágry na Jáchymovsku. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Jeho otec byl v roce 1952 odsouzen jako tzv. vesnický boháč na 4 roky, rodině byl zkonfiskován majetek. Během komentované projekce s ukázkami rozhovorů bude rovněž představen chystaný digitální archiv nahrávek.

Zdroj: TZ ÚSTR

Články

Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks

V souvislosti s výročím úmrtí kněze Josefa Toufara (+ 25. února 1950) vydává Ústav pro studium totalitních režimů netradiční vzdělávací materiál, který propojuje komiks a dobové prameny. Komiks Dějepisné sešity: Toufar je určen školám i širší veřejnosti. Testování na středních odborných školách ukazuje, že kombinace komiksu a dobových pramenů podnítí k přemýšlení a samostatné práci i takové žáky a žačky, které tradiční frontální výuka dějepisu nezaujala. Dějepisné sešity jsou dostupné také online: http://sesity.dejepis21.cz/

Dějepisný sešit

Pokračování textu Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks →

Archivy, Články

Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.

Štěnice

Pokračování textu Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku →

Akce

Přednáška: Československo a Varšavská smlouva (12.1. 2017 od 17:00)

Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.

České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.

Přednáška Československo a Varšavská smlouva

Zdroj: TZ ÚSTR