Polský katolík Jan Karski (1914-2000) patří k zapomenutým hrdinům, k těm, o jejichž činech se příliš nemluví. Během druhé světové války se snažil ze všech sil upozornit spojence na to, jaká zvěrstva se dějí v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska. Pro tento úkol nasadil svůj život a později veškeré schopnosti.
Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku, foto: Holocaust Memorial Museum, svolil Jan Karski
Návštěvnost hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce opět překonala pětimilionovou hranici. Sezona ovšem zdaleka není u konce, nyní památky lákají na bohatý adventní program, který nabídne více než 130 akcí po celé České republice.
Památky ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce navázaly na mimořádně úspěšné sezony z předchozích let. Do konce října je navštívilo téměř 5,3 milionu návštěvníků. Tradičně nejvíce návštěvníků zavítalo na hrady a zámky od května do září, nejsilnějším měsícem byl pak červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.
Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.
Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.
Národní památkový ústav v rámci oslav vzniku republiky a připomínky 100 let od ukončení první světové války připravil výstavu Pomníky Velké války. Představí výběr pomníků a jejich osudů na území Čech, Moravy a Slezska, a to jak pomníky z prostředí českého, tak ty, které vznikaly na území osídleném především německy mluvícím obyvatelstvem. Zájemci si ji mohou prohlédnout v Krkonošském muzeu v Jilemnici od 9. do 25. listopadu.
Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích, foto: NPÚ
Ve čtvrtek 22. listopadu 2018 v 17 hodin zve ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou do Informačního střediska Poslanecké sněmovny (Malostranské nám. 6/18) na přednášku historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Gestapo představovalo nejdůležitější nástroj nacistického Německa k potírání jeho politických protivníků. Kdo byli jeho nejvyšší představitelé na území protektorátu? Jakými znaky se tato skupina vyznačovala? Jaké byly kariéry těchto mužů? A jaké byly jejich poválečné osudy? Byli za své zločiny potrestáni, či nikoli?
V Archeologickém muzeu v maltské Vallettě mají perfektní panel se zajímavými stavbami historie a časovou osou. Můžete vidět, v jakém pořadí a s jakými časovými odstupy vznikly egyptské pyramidy, Colosseum v Římě a další známé kamenné skvosty z celého světa.
Důvody proč vznikaly a vznikají různé státy jsou různé. Důvodem pro vznik nějakého státu může být například touha určitého národa žít tak, jak sám chce, bez nadvlády jiných. Důležitým, možná nejdůležitějším předpokladem vzniku a existence národa je lidský pocit dlouhodobě sdílené a zpravidla dědičné, dobrovolné sounáležitosti, který je předáván z generace na generaci po dlouhou dějinnou dobu a který sdílí konkrétní člověk s nějakým společenstvím dalších lidí.
Letošní rok se nese ve znamení připomínky 100. výročí založení Československé republiky. Nejvíce oslav se chystá na 28. října, kdy ani Národní knihovna ČR nezůstane pozadu a v tento slavnostní den otevře své brány. V Klementinu, barokním sídle Národní knihovny České republiky, se uskuteční Den otevřených dveří. Každý návštěvník si odnese malý dárek v podobě klopové trikolóry.
Národní památkový ústav k příležitosti 100. výročí vzniku Československa v neděli 28. října umožní dětem, studentům a seniorům vstup zdarma na všechny objekty. Vybrané hrady a zámky budou mít také mimořádně otevřeno v době podzimních prázdnin 29. a 30. října.