Polský katolík Jan Karski (1914-2000) patří k zapomenutým hrdinům, k těm, o jejichž činech se příliš nemluví. Během druhé světové války se snažil ze všech sil upozornit spojence na to, jaká zvěrstva se dějí v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska. Pro tento úkol nasadil svůj život a později veškeré schopnosti.
Jan Karski byl polský odbojář (během druhé světové války) a později univerzitní profesor. Narodil se 24. dubna 1914 v Lodži, toleranci a důležitosti boje za správnou věc ho učila matka. Roku 1935 získal magisterský titul v oboru práv a diplomacie na univerzitě v tehdy polském Lvově. Poté pracoval na různých diplomatických postech v Německu, Švýcarsku a Velké Británii, a to v letech 1936 až 1938.
Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 padl do zajetí, ne německého, ale sovětského. Vydával se za řadového vojáka a díky tomu pravděpodobně unikl katyňskému masakru. O dva měsíce později se mo podařilo uprchnout a vrátit se do okupovaného Polska, kde se připojil k podzemní polské armádě. Jako člen polského hnutí odporu Karski během války opakovaně překročil nepřátelské linie a působil jako kurýr mezi obsazeným Polskem a západem, včetně polské exilové vlády v Londýně. Před svým posledním odchodem z Polska byl dobrovolně propašován do varšavského ghetta, aby byl přímým svědkem toho, co se v ghettu dělo a aby o tom mohl referovat svobodnému světu. Po pobytu ve varšavském ghettu se ze stejných důvodů dostal do rozřazovacího střediska nacistického vyhlazovacího tábora Belzec na východě Polska (v přestrojení za ukrajinského dozorce) a stal se tak svědkem masového vraždění.
V listopadu 1942 to, co se dělo v Polsku, popsal úředníkům v Londýně, například nám dobře známému Anthony Edenovi. 28. července 1943 během dlouhého setkání v Bílém domě s prezidentem Franklinem D. Rooseveltem podrobně popsal vyvražďování evropských Židů. Jak potom sám Karski v rozhovorech až do konce života tvrdil, nestalo se vůbec nic. Ani jeho apel na nejvyšších místech holocaust nezastavil, jeho mise nebyla úspěšná. Někteří politici mu prostě nevěřili, nechápali, že by mohlo docházet k vraždění milionů lidí. Mnohokrát se dobrovolně vrhl do spárů smrti, chtělo by se skoro říci, že zbytečně…
Podívejte se na krátký medailonek, jehož součástí je i interview z roku 1996:
Po druhé světové válce a pádu Polska pod sovětský vliv se Karski do Spojených států vrátil a v roce 1952 získal titul Ph.D. na Georgetownské univerzitě. O dva roky později se stal občanem Spojených států a poté, co získal doktorát, přednášel zde celých 40 let. Zaměřil se na východoevropské záležitosti a mezinárodní vztahy.
Přednášel po celém světě v barvách ministerstva zahraničí, vystupoval před americkým Kongresem. Získal čestné doktoráty z Georgetownské univerzity, Státní univerzity v Oregonu, Hebrejské vysoké školy v Baltimore, Varšavské univerzity, Univerzity Marie Curie-Sklodowské a Univerzity v Lodži. V roce 2002 mu byl na Georgetownské univerzitě odhalen památník.
Karski byl jmenován čestným občanem státu Izrael a v roce 2012 ho posmrtně ocenil polský senát. To vše za jeho hrdinství při získávání informací o nacistické genocidě v Polsku.
Zdroje: https://www.ushmm.org/information/exhibitions/online-exhibitions/special-focus/jan-karski, http://jankarskiinstituteus.org/biography.htm, https://www.jewishvirtuallibrary.org/jan-karski, https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Karski
