Pražské Klementinum, sídlo Národní knihovny ČR, po několika letech opět otevřelo svou západní bránu, která ústí do Křižovnické ulice. Brána byla uzavřena z důvodu rekonstrukce, a návštěvníci tak mohli využívat pouze brány na Mariánské náměstí a do Karlovy ulice. Západní brána je umístěná hned vedle kostela nejsvětějšího Salvátora.
Klementinum neslouží pouze jako knihovna. Pro své návštěvníky pořádá také kulturní akce, výstavy, koncerty či autorská čtení. Klementinský areál patří mezi nejvýznamnější památky Prahy. Barokní komplex má rozlohu dva hektary. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří začali na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (například Giovanni Domenico Orsi či Kilián Ignác Dientzenhofer). Na výzdobě se podíleli také významní umělci své doby.
Ve druhé polovině 18. století jezuité Klementinum opustili, ale zůstaly knihovní sbírky. Císařovna Marie Terezie je v roce 1777 prohlásila za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provedl novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.
Letošní rok se nese ve znamení připomínky 100. výročí založení Československé republiky. Nejvíce oslav se chystá na 28. října, kdy ani Národní knihovna ČR nezůstane pozadu a v tento slavnostní den otevře své brány. V Klementinu, barokním sídle Národní knihovny České republiky, se uskuteční Den otevřených dveří. Každý návštěvník si odnese malý dárek v podobě klopové trikolóry.
Jak vypadá barokní architektura, můžeme v Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava ALAMODE / ANEB / JAK UDĚLAT DOJEM. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů.
Jak vypadaly mapy v období renesance a jak se během staletí proměnila území různých zemí? To odhaluje výběr historických map z Lobkowiczké sbírky, který bude vystaven v Galerii Klementinum. Jedná se o sbírku hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů, kterou v roce 1928 odkoupil stát a nyní je uložena v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Zpracování se mapy dočkaly až na počátku 50. let, ovšem po roce 1957 byla sbírka uzavřena a nového zpřístupnění a digitalizace se dočkala na přelomu 20. a 21. století.
Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele NK ČR se přihlásili tři kandidáti: PhDr. Martin Kocanda, prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., a PhDr. Petr Kroupa, který tuto instituci vedl od poloviny roku 2015 coby pověřený ředitel.
Ministr Herman a Martin Kocanda, foto: NKP
Dne 18. května 2017 proběhlo jednání výběrové komise, jehož se zúčastnili dva uchazeči. Na základě provedeného hodnocení výběrová komise doporučila na tuto funkci oba kandidáty. Ministr kultury Daniel Herman se následně rozhodl jmenovat generálním ředitelem Národní knihovny České republiky PhDr. Martina Kocandu. Nový ředitel se funkce ujal 1. června 2017.
„Nového ředitele čekají nelehké úkoly, spojené především s dokončením revitalizace Klementina. Ty budou vyžadovat zejména koncepční myšlení, znalost právních předpisů a v neposledním řadě schopnost odpovědné personální práce. Právě tyto kompetence Martin Kocanda má a během své profesní kariéry je mnohokrát prokázal. Přeji mu v nové funkci mnoho úspěchů,“ řekl při slavnostním jmenování Daniel Herman.
Národní knihovna České republiky připravuje výstavu s názvem To se Marii Terezii povedlo u příležitosti 240. výročí otevření klementinské knihovny pro veřejnost. Návštěvníci si budou moci prohlédnout originály dokumentů, například oznámení Josefa II. a Marie Terezie o ustavení veřejné knihovny či řád pro návštěvníky čítárny z listopadu 1785.
Nejzajímavější historické betlémy z nejvýznamnějších betlémářských oblastí naší republiky budete moci obdivovat na výstavě v Národní knihovně ČR. „Letošní novinkou je krásný betlém z 18. století, pak betlém mechanický a určitě velkou vzácností je betlém papírový, který byl tlačený do speciálně tvarovaných forem,“ zve návštěvníky na zajímavosti výstavy její kurátorka Mgr. Romana Trešlová, jinak také ředitelka Muzea betlémů Karlštejn.
Pražské Klementinum jsem navštívil v minulosti několikrát, vždy jsem se ale dostal jenom do veřejnosti přístupných prostor spadajících pod křídla Národní knihovny. Ta nejzajímavější místa, hlavně proslulá nádherná Barokní knihovna, a dále Astronomická věž, observatoř a Meridiánová síň, jsou ovšem součástí placené prohlídkové trasy, která se těší obrovskému zájmu turistů. Ano, Klementinum je turistů plné, na trase se v době mé návštěvy přesouvalo několik skupinek zahraničních návštěvníků s průvodci. Češi prý trasu absolvují výjimečně a podle odhadu průvodce česky hovořící návštěvníci tvoří asi jednu setinu (sic) z celkového počtu…
Co vás tedy v rámci prohlídky čeká? Na úvod bych zmínil vyhlídku z Astronomické věže Klementina. Poloha objektu samotného napovídá, že výhled je opravdu úchvatný. Přehlédnete celý střed města a uvidíte všechny dominanty panoramatu, od kostelů po televizní věž. Orientaci usnadní makety reliéfu s vyznačením kostelů a další důležitých staveb. Výhled je to opravdu unikátní, věž je vysoká 68 metrů. Fotografie níže ukazuje pohled směrem ke Staroměstskému náměstí.
Národní knihovna ČR a Národní knihovna Arménie pořádají zcela výjimečnou výstavu s názvem Arménské knižní umění v průběhu staletí, s podtitulem Ti, kdo pili z toků Ducha. Návštěvníkům přehledně představí arménské písemné skvosty od těch nejstarší tisků až po současnost, ale i česko-arménské literární vztahy a osudy těžce zkoušených Arménů. K vidění bude 75 exponátů z obou národních knihoven, ale i ze soukromých sbírek.
Pod záštitou ministra kultury České republiky Daniela Hermana zahájí Národní knihovna ČR spolu se Sdružením pro Tibet a Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur 25. 5. 2016 v 17:00 výstavu Tradiční tibetská kniha a malba. Výstava bude k vidění v přízemní výstavní chodbě Národní knihovny ČR do 9. července 2016.
