Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.
Odbojáře Mašína, Balabána a Morávka, alias Tři krále, (skoro) všichni znají. Dalibor Vácha je ve svém novém románu M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek představil nejenom jako neohrožené hrdiny, kteří pro Republiku neváhali položit život, protože se nesmířili s tím, že na našem území vzniklo něco, čemu se říkalo protektorát.
Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě, v řadách Rudé armády.
Miloš Doležal se ve své nové knize Do posledních sil držel osvědčeného konceptu dokumentárních povídek, tak jak je známe z jedné z jeho předchozích knih Čurda z Hlíny. Tentokrát zpracoval pobyt Josefa Čapka v koncentrácích, příběh parašutisty Vladimíra Hauptvogela a životní osudy Josefiny Napravilové, která se kromě jiného proslavila hledáním lidických dětí po válce.
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.
Walter Isaacson je znám hlavně jako autor životopisů výjimečných osobností různých oblastí historie a současnosti, skvěle zpracoval osudy Leonarda da Vinciho, Steva Jobse nebo Alberta Einsteina. Jeho poslední u nás vydaná kniha, soubor esejů nazvaný Vůdcové, myslitelé, hrdinové, obsahuje texty z různých období jeho novinářské kariéry. Věnoval se v nich lidem, které lze bez nadsázky označit za génie svých oborů.
Richard Sklář je mistr vyprávění paralelních příběhů z různých dob, které se v jednom okamžiku protnou. Na tuto chvíli čtenář dost netrpělivě čeká i v románu Morgenland. Podtitul “Za největším tajemstvím Třetí říše” zní slibně a dost napoví o tom, kam děj směřuje.
Všimnul jsem si toho až teď, ale vězte, že v online archivu revue Paměť a dějiny jsou k dispozici pdf verze článků už od aktuálního čísla. Texty z letošní “dvojky” si tedy můžete už teď přečíst elektronicky a zdarma! Dříve byl online archiv také dostupný, ovšem jen pro čísla starší. Tahle změna je super, ale nic nemění na tom, že papír je prostě papír a v online archivu si neužijete skvělé obálky a kvalitní zpracování časopisu jako celku. V textu níže tedy najdete odkazy na zmiňované články.
Angus Roxburgh si jako student zamiloval ruštinu pro její zvukomalebnost, začínal s básněmi, kterým tehdy ještě moc nerozuměl. Ovšem to, že se ruština stane jeho láskou a bude ho provázet během jeho profesního života, bylo jasné, už když začal ruštinu studovat. Svoje poznatky z mnoha delších či kratších pobytů v Sovětském svazu a později v Rusku sepsal do vzpomínkové knihy Volá Moskva.
První letošní číslo revue Paměť a dějiny se kromě jiného vzhledem k půlkulatému výročí pochopitelně věnuje Pražskému povstání. Jan Vajskebr mluvil s historikem Stanislavem Kokoškou, který se tomuto tématu systémově věnuje. Proč si ho tak oblíbil?
