„Tím se trvale zakončila moje činná služba vlasti. Dříve by takový postup nebyl možný. Propuštění v době nemoci surovým vyhoštěním z kasáren po celoživotní službě vlasti je jen akt msty a závistivé zášti známé kliky na Ministerstvu národní obrany reprezentované Reicinem,“ píše ve svých pamětech z roku 1948 plukovník Jaroslav Mikuláš Novák. Komentuje tak závěr své třicetileté vojenské kariéry. Netuší ještě, že zanedlouho bude za své věrné služby vlasti „odměněn“ i vězením.
Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?
The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.
16. listopadu 2017, ve věku 100 let, zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF sloužící ve druhé světové válce. Absolvoval akademii v Deblinu, po porážce své rodné země začátkem války utekl přes Rumunsko do Francie, ani tam si pořádně nezalétal a musel se přesunout do Velké Británie. Zde prošel několik “polských” perutí, 308. a 318. dokonce velel. Po válce se vrátil do RAF a opět bojově létal. Získal mnoho vyznamenání a vloni byl zvolen v anketě čtenářů novin The Telegraph mužem, jehož podobizna bude doplňovat Spitfire v muzeu RAF. Kornicki v hlasování rozdrtil ikonu RAF sira Badera, který skončil v anketě druhý.
Franciszek Kornicki, Foto: The TelegraphFoto: RAF Museum London
Národní knihovna ČR obohatila své sbírky o malou modlitební knihu z roku 1655, která je nejen historicky cenná, ale nese též lidské poselství o lásce. O lásce přátelské i mateřské. Tento vzácný rukopis sloužil také jako památník. Londýnská aukční síň Dreweatts and Bloomsbury Auctions, měla ve své nabídce drobnou modlitební knihu, která byla ozdobená malovanými erby Karbanů z Volšan a Kechellů z Hollensteinu. Tu získala Národní knihovna v aukci za 148 000 Kč.
Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.
Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.
Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net
1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.
Franciszek Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný sedlák, foto: The Telegraph
