Archiv štítku: ÚSTR

Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Pokračování textu Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se veřejnosti otevřou dne 8. června 2017 budovy ABS. V rámci komentovaných prohlídek (které začínají na pražských pracovištích v 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hod. a v Brně – Kanicích v 10 a 16 hod.) můžete navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení spojená například s osudy účastníků III. odboje. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity.

Pozvánka na Den otevřených dvěří ABS a ÚSTR

Termín: Od 08. 06. 2017, 11:00 do 08. 06. 2017, 17:00 Místo konání: ABS – Branické nám. 2, Praha 4, ABS – Na Struze 3, Praha 1, ABS – Brno-Kanice

Pokračování textu Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Seminář: Zběhové od Pohraniční stráže v letech 1951–1989 (30. 5. 2017 od 17:00)

Zběhnutí je jedním z nejtěžších vojenských provinění, které se objevovalo a objevuje ve všech ozbrojených sborech po celém světě. Nevyhnulo se ani ozbrojeným silám komunistického Československa včetně jeho elitních vojenských a bezpečnostních útvarů, jako byli výsadkáři a příslušníci Pohraniční stráže (PS). Seminář se zaměří na útěky vojáků PS do ciziny od vzniku PS po rok 1989. Těžištěm však bude období normalizace a především 80. let.  Zmíněna budou i zběhnutí vojáků ČSLA.

Pozvánka Zběhové od pohraniční stráže

Na semináři vystoupí historik Libor Svoboda, s filmovými ukázkami jej doplní historik Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů. Seminář se uskuteční v úterý 30. května 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).

Zdroj: TZ ÚSTR

Seminář: Protikomunistický odboj pohledem pamětníků (25. 5. 2017, 19:00)

Seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků, pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla ve čtvrtek 25. května od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Historici Jan Horník a Jan Dvořák představí projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož cílem je zmapovat vzpomínky posledních žijících účastníků protikomunistického odboje a odporu. S využitím metody oral history i archivních pramenů se daří zachytit častokrát již zapomenuté protikomunistické skupiny i činnost jednotlivců.

Pozvánka na seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků

Hostem večera bude politický vězeň Jaroslav Machovský (1932), který se v roce 1952 zapojil do odboje na Bernarticku. Coby údajný velitel skupiny byl v červnu 1954 odsouzen na 24 let. Během věznění prošel několika uranovými lágry na Jáchymovsku. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Jeho otec byl v roce 1952 odsouzen jako tzv. vesnický boháč na 4 roky, rodině byl zkonfiskován majetek. Během komentované projekce s ukázkami rozhovorů bude rovněž představen chystaný digitální archiv nahrávek.

Zdroj: TZ ÚSTR

Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks

V souvislosti s výročím úmrtí kněze Josefa Toufara (+ 25. února 1950) vydává Ústav pro studium totalitních režimů netradiční vzdělávací materiál, který propojuje komiks a dobové prameny. Komiks Dějepisné sešity: Toufar je určen školám i širší veřejnosti. Testování na středních odborných školách ukazuje, že kombinace komiksu a dobových pramenů podnítí k přemýšlení a samostatné práci i takové žáky a žačky, které tradiční frontální výuka dějepisu nezaujala. Dějepisné sešity jsou dostupné také online: http://sesity.dejepis21.cz/

Dějepisný sešit

Pokračování textu Studenty seznámí s osudem faráře Toufara komiks

Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.

Štěnice

Pokračování textu Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Přednáška: Československo a Varšavská smlouva (12.1. 2017 od 17:00)

Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.

České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.

Přednáška Československo a Varšavská smlouva

Zdroj: TZ ÚSTR

Diskuze: Teorie a praxe politiky dějin (21. 11. 2016 od 17:00)

pondělí 21. listopadu od 17 hodin pořádá ÚSTR společně s Polským institutem a Národním muzeem debatu se zakladateli Muzea Varšavského povstání Janem Ołdakowským a Pawłem Ukielským. Diskuze Teorie a praxe politiky dějin proběhne v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.

Diskuze: teorie a praxe politiky dějin

Muzeum Varšavského povstání patří k největším a nejúspěšnějším projektům polské politiky dějin po roce 1989. Jak se staví velké historické muzeum na „zelené louce“? Má historické muzeum vychovávat občany, nebo klást nesnadné otázky týkající se dějin společenství? Komentář uvozující srovnání s českým kontextem vnese historik a publicista Jakub Jareš. Diskuzi moderuje Ondřej Matějka (ÚSTR).

Na úvod večera bude představena kniha Chtěli jsme být svobodní… Příběhy z Varšavského povstání 1944 (ed. Maciej Ruczaj), kterou vydalo sdružení PANT ve spolupráci s Muzeem Varšavského povstání a Polským institutem.

Diskuse proběhne v češtině a polštině. Simultánní tlumočení bude zajištěno.

Zdroj: TZ ÚSTR

Přednáška: Pro nás pracuje celá Evropa (24. 11. 2016 od 17:00)

„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG

Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.

Pozvánka: pracuje pro nás celá Evropa

  • Termín konání: 24. listopadu 2016 od 17 hodin
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
  • Přednášející: Alfons Adam, Ph.D.

Zdroj: TZ ÚSTR

Paměť a dějiny 3/2016: Boža Modrý, komunistické procesy se šmelináři a příběh oběti únorového převratu

V aktuálním čísle revue Paměť a dějiny najdete hned na prvních stránkách text Romana Johna nazvaný „Tenhle zápas nemohl vyhrát“. Jde o připomenutí nedožitých stých narozenin hokejového brankáře Bohumila Modrého. Populární sportovec byl hvězdou třicátých a čtyřicátých let minulého století a v jeho životopise se autor samozřejmě zabýval hlavně pozdějším obdobím, kdy se Boža Modrý dostal do spárů komunistů a skončil ve vezení, které mu nakonec zničilo zdraví a zavinilo jeho předčasný odchod.

Paměť a dějiny 3_2016

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2016: Boža Modrý, komunistické procesy se šmelináři a příběh oběti únorového převratu