Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?
Výstava Mumie světa je skvělou atrakcí pro fanoušky historie a záhad. Velmi atraktivní téma je přitom zpracováno poctivě a citlivě, bez snahy o senzaci. Důraz je kladen na to, aby si návštěvník odnesl co nejvíce poznatků z nejrůznějších období lidských dějin a uvědomil si, že mumie, to není jen starověký Egypt a balzamovaná těla faraonů a kněží. Pokud se na hodinu až dvě (podle toho, jak pečlivě budete číst popisky exponátů nebo poslouchat audioprůvodce) ponoříte do světa mumií a budete pozorně vnímat exponáty i atmosféru, dozvíte se mnoho zajímavostí, o kterých jste před návštěvou výstavy neměli ani tušení.
Ian Kershaw je známý a historik, jehož knih vynikají propracovaností a čtivostí. Novinka Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949 je přesně taková, jde o dílo shrnující období první poloviny dvacátého století (tedy obě světové války) v Evropě. Pokud si jí přečtete, máte šanci získal ucelený pohled na velmi smutné období evropských dějin.
Pokračování textu Kniha: Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949
Poslední číslo roku 2017 revue Paměť a dějiny je z pochopitelných důvodů z velké části věnováno událostem roku 1948. Hned první text se tomuto vymezení výrazně vymyká, ale věnuje se dalšímu, asi mnohem méně sledovanému výročí.
Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA avizovalo vydání knihy Sarah Helmové Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy již ke konci roku 2015. Dvouleté čekání a těšení se vyplatilo, před pár dny jsem dostal k recenzi tuto novinku z historické edice Dobrovského a mohl se pustit do čtení. Anne Applebaumová své konkurentce v oblasti historické literatury faktu vysekla velmi cennou poklonu, když její dílo nazvala “ohromujícím kusem historické práce”. S tímto hodnocením je nutné souhlasit, jde o skvělou knihu, do detailu zkoumající život vězeňkyň v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück.
Pokračování textu Kniha: Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy
Letošní předposlední číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny se věnuje hlavně menšinám v komunistickém Československu a nabízí nezvykle mnoho obrazového materiálu. Kromě obrazů malovaných Romy i fotografie moravských Chorvatů a reprodukce z knihy Budujeme pohraničí.
Kniha Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1942 je unikátní hlavně svým rozsahem. Obsahuje stovky a stovky fotografií, které ukazují oficiální dění v protektorátu očima zpravodajů ČTK a mnoha dalších zdrojů. Kromě jiných čtenáře jistě zaujmou snímky Hitlerova dvorního fotografa Heinricha Hoffmanna, například z Pražského hradu, kde se nový neomezený pán českých zemí rozhlíží z okna po okolí.
Pokračování textu Kniha: Protektorát Čechy a Morava 1939–1942
V rámci hledání odpočinkové četby, tedy beletrie, jsem zvolil knihu Vila na Sadové autora Richarda Skláře. Zaujala mě anotace nabízející prolínání současného příběhu odehrávajícího se v Ostravě a osudů protektorátního odbojáře tamtéž. Po několika přečtených stránkách jsem velmi rychle zjistil, že jsem si vybral správně. Mám rád knihy pro mě neznámých autorů a ještě lépe prvotiny, ty jsou podle mého názoru skoro pokaždé nejlepší.
Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.
Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Druhé letošní číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny mi tentokrát dorazilo do poštovní schránky nečekaně a o to větší radost jsem z něj měl. Vzal jsem si ho totiž na dovolenou a za pár hodin bylo kompletně přečtené. Texty věnující se totalitním režimům se jako obvykle věnovaly nacismu a komunismu tak půl napůl.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk