Články

10 nejodpornějších povolání historie

Emily Brandová ve svém článku na webu Historyextra.com představuje svůj výběr nejodpornějších povolání historie. Některá z nich jsou nechutná, jiná navíc i nebezpečná…

Sběrač mrtvol

Tito lidé se živili dodáváním mrtvol pro lékařské účely. I před pár stoletími se za lidská těla nebo jejich části poměrně dobře platilo, mrtvoly byly například často vytahovány z hrobů.

Římská prádelna

Říkáte si, že na práci v prádelně není nic zas tak hrozného? Máte pravdu, ale Římané v prádelnách používali jako prací prostředek lidskou močí. Amoniak oblečení skvěle vybělil, moc byly sbírána na veřejných záchodcích.

Kanalizační lovec

Ve viktoriánské době v londýnských stokách působili lovci, kteří ve temnu a zápachu pomocí sítí a holí vytahovali ze splašků mince, hřebíky, šrouby nebo lana – prostě to, co našli a dalo se zpeněžit. Tato práce byla nejen extrémně odporná, ale i dost nebezpečná.

Utírač zadku

Tudorovci si potrpěli na hygienu, zaměstnávali člověka, který králi pomáhal s prováděním tělesných úkonů a mytím.

Pokračování textu 10 nejodpornějších povolání historie →

active24.cz
Akce

Prezentace českého vydání knihy Ryszard Siwiec 1909–1968 (8. 9. 2015 v 17:00)

Ústav pro studium totalitních režimů pořádá v úterý 8. září 2015 prezentaci publikace o Ryszardu Siwiecovi, který se před 47 lety ve Varšavě zapálil na protest proti účasti jednotek Polské lidové armády na srpnové okupaci ČSR. Kniha historika Petra Blažka bude prezentována po pietním aktu u pomníku Ryszarda Siwce před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3), který proběhne v 17 hodin.

Pozvánka kniha Ryszard Siwiec

Zdroj: TZ ÚSTR

Objevy

V Bulharsku byla objevena soška tančící kněžky stará 7 500 let

V severovýchodním Bulharsku, v blízkosti města Varbitsa, byla nalezena asi 7 500 let stará hliněná soška, archeology nazvaná „tančící kněžkou“.

Soška tančící kněžky stará 7 500 let
Soška tančící kněžky stará 7 500 let, foto: Trud Daily, archeologyinbulgaria.com

Pokračování textu V Bulharsku byla objevena soška tančící kněžky stará 7 500 let →

Články

Depozitáře hradů a zámků se otevírají

Jak vypadají depozitáře hradů a zámků, co ukrývají, jak se o jejich poklady kasteláni starají a jak s nimi pracují, uvidí návštěvníci hradů a zámků díky další vlně speciálních akcí pořádaných v souvislosti s projektem Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura. Exkluzivní prohlídky připravuji památky s nejbohatšími sbírkami.

Zámek Sychrov - instalovaný depozitář
Zámek Sychrov – instalovaný depozitář

Pokračování textu Depozitáře hradů a zámků se otevírají →

Články, Videa

Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF

1 komentář

Kickstarter je místo, na kterém nejrůznější nadšenci vybírají peníze od veřejnosti na své projekty. Narazil jsem na kampaň Tomasze Magierskiho, cílem je vybrat 30 000 dolarů potřebných na dokončení dokumentu o 303. polské stíhací peruti RAF. Tato jednotka, ve které se v Bitvě o Británii proslavil Čech Josef František, byla vůbec nejúspěšnější stíhací perutí RAF v Bitvě o Británii.

Dokument o 303. stíhací peruti RAF

Pokračování textu Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF →

Objevy

Francouzští studenti našli lidský zub starý 560 000 let

Francouzský student Valentin Löscher (20) našel zub dospělého člověka starý okolo 560 000 let. Společně se šestnáctiletou Camille Jacqueyovou byl poprvé na letní archeologické brigádě a hned měl štěstí na skvělý nález v jeskyni Arago nedaleko Tautavelu.

Studenti ukazují vykopaný zub
Valentin Loescher (vlevo), ukazuje nalezený zub, Camille Jacqueyová s ním pracovala na vykopávkách, foto: Denis Dainat/EPA, The Gurdian

Pokračování textu Francouzští studenti našli lidský zub starý 560 000 let →

Objevy

Na území Kazachstánu byla nalezena kostra starověké válečnice

Na území dnešního jižního Kazachstánu byly objeveny kosterní pozůstatky starověké ženské bojovnice. Dokonale zachovaná kostra je opravdu ženská (vědci to zjistili na základě velikosti a tvaru lebky) a vedle ní byl nalezen obrovský meč a dýka.

Kostra válečnice
Kostra válečnice z Kazachstánu, foto: EuroPics, The Telegraph

Pokračování textu Na území Kazachstánu byla nalezena kostra starověké válečnice →

Články

Českoslovenští letci z RAF mají nový památník na letišti v Ruzyni

Nedávno tomu bylo 70 let od slavného příletu československých letců sloužících v RAF domů. K této příležitosti se na ruzyňském letišti objevil nový památník našim válečným hrdinům.

Nový památník československým letcům z RAF na pražském letišti v Ruzyni
Nový památník československým letcům z RAF na pražském letišti v Ruzyni, foto: F. Jandourek, ČRo

Je krásný, líbí se i Emilovi Bočkovi, asi poslednímu žijícímu pamětníkovi, který se před sedmdesáti lety ve svém novém Spitfiru mohl konečně vrátit domů.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/obrazem-ceskoslovensti-letci-z-raf-maji-novy-pamatnik-v-ruzyni–1525493

Akce

Konference: Život ve stínu šibenice (10. 9. 2015)

  • Termín: 10. září 2015
  • Místo konání: Národní památník na Vítkově, Prezidentský salonek
  • Organizátoři: Národní muzeum, Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum českého a slovenského exilu

Řada obyvatel českých zemí a Československa byla perzekvována jak v období protektorátu, tak po roce 1948. Jednalo se nejenom o elity (inteligenci, vědce, umělce, členy církví), ale i o „obyčejné“ osoby (zemědělce, dělníky apod.), které se postavily proti fašistickému či komunistickému režimu, nebo byly pro ně hrozbou. Jejich osudům, ale i mechanismům perzekucí a různým formám vyloučení ze společnosti se bude věnovat odborná konference, která navazuje na stejnojmennou výstavu konanou v Brně.

Pozvánka Ve stínu šibenice

Pokračování textu Konference: Život ve stínu šibenice (10. 9. 2015) →

Články

I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.

Rekonstrukce Národního muzea

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.

Pokračování textu I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 →

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…