Ve Východočeském muzeu v Pardubicích (Zámek Pardubice) je od počátku prosince 2015 uložen nový depot denárových mincí, objevený v listopadu 2015 na území Pardubického kraje. Zcela unikátní nález několika stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století svým charakterem dosud nemá obdoby v rámci středoevropského prostoru.
Francouzský student Valentin Löscher (20) našel zub dospělého člověka starý okolo 560 000 let. Společně se šestnáctiletou Camille Jacqueyovou byl poprvé na letní archeologické brigádě a hned měl štěstí na skvělý nález v jeskyni Arago nedaleko Tautavelu.
Pokračování textu Francouzští studenti našli lidský zub starý 560 000 let
Hliněné sošky byly objeveny uvnitř rákosového košíku v budově u starobylého města Vichama v severním Peru, tedy na místě, které je dnes významným archeologickým nalezištěm.
Sošky bývaly pravděpodobně používány při náboženských obřadech prováděných začátkem stavby nové budovy. Dvě z postav, nahý muž a žena, byly namalovány bílou, černou a červenou barvou, prý reprezentovaly tehdejší politiky. Třetí soška znázorňuje ženu s 28 prsty a červenými tečkami na bílé tváři, v tomto případě šlo prý o kněžku.
Na území Biomedical Campusu v anglickém Cambridge byla nalezena kostra koně – tři metry pod zemí a se zlomenou nohou.
Archeologové prohlásili, že jde o velmi neobvyklý nález, protože jde o téměř kompletní kostru a událost, se kterou tento nález souvisel, musela být velmi zajímavá.
Skelet, který je asi 2000 let starý, byl nalezen před třemi týdny při přípravných pracích na místě stavby nového hotelu a konferenčního centra.
Alison Dickens, šéf archeologického odděleni univerzity v Cambridge, řekl, že úplná analýza nebyla doposud provedena, ale počáteční vyšetřování specialistou na zvířecí kosti ukázalo, že kůň byl asi jeden a půl metru vysoký.
Arabové (přesněji řečeno Maorové) drancovali Španělsko v roce 711, norští Vikingové přišli do Španělska v následujícím století. Plenili, kromě jiných například ve městě Sevilla. Možná, že maorské mince nalezené na štítu vikingského náčelníka byly ukradené ve Španělsku někdy kolem roku 844. Nebo Vikingové přišli k mincím při svých obchodních cestách k Volze?
Severští válečníci se totiž na svých lodích dostávali do Konstantinopole právě přes ruské řeky. Dostali mince někde cestou jako platbu za otroky, kožešiny nebo mroží kly?
Každopádně nález v Trondheimu hovoří jasně. Norský válečník si odněkud přivezl arabské mince, měl je schované ve svém štítu, který navíc vykazoval známky boje, byl poškozený ranami mečem. Jesli mince pocházejí ze Španělska nebo z Konstantinopole, se už asi nikdy nedozvíme. Nález ale ukazuje, jak zcestovalí a mocní Vikingové ve své době byli.