Deset nových ulic vzniklo po dostavbě rodinných domků a bytových domů na východě pražských Letňan. Ponesou jména letců Václava Djačuka, Stanislava Hlučka, Jana Horala, Františka Knapa, Zdeňka Škarvady, Miroslava Štandery, Petra Uruby, Lubomíry Úlehly, výsadkáře Rudolfa Pernického a Joy Kadlečkové, která působila u WAAF (ženských pomocných leteckých sborů). Jde o osobnosti, které se doposud nedočkaly „svých“ ulic (například na pražském Černém mostě), mnohé z nich zemřely nedávno.
Při vykopávkách poblíž Huntingdonu byla objevena část trubice přívodu kyslíku, jejíž porucha způsobila fatální pád stíhačky Spitfire před pětasedmdesáti lety.
Odpověď je pro mě jasná – nikdo. Vloni jsem byl před předáváním státních vyznamenání napnutý jak kšandy, právě kvůli Josefovi Františkovi. Pro mě to byl největší československý válečný hrdina, bohužel z určitých důvodů zapomenutý. Co se týče armády, tak tam je její pomerně chladný vztah k Františkovi zřejmý. Považte sami, jedno z top es Bitvy o Británii je dosud jenom plukovníkem? V době, když téměř každý odbojář oprašuje generálské výložky?
Tým archeologů a historiků objevil pozůstatky Hurricanu 303. stíhací perutě RAF přesně 75 let poté, co se tento stíhací letoun zřítil nedaleko farmy Saddlescombe v západním Sussexu (9. září 1940).
12. září byla odhalena pamětní deska Bohumíra Fürsta-Fiřta, československého válečného pilota a účastníka Bitvy o Británii. Je umístěna na jeho domě v Ledči nad Sázavou. Ceremonie se zúčastnil pilotův syn Richard a také Imrich Gablech (na podzim oslaví sté narozeniny), jeden z posledních žijících českých pilotů, kteří bojovali za druhé světové války v RAF.
Kickstarter je místo, na kterém nejrůznější nadšenci vybírají peníze od veřejnosti na své projekty. Narazil jsem na kampaň Tomasze Magierskiho, cílem je vybrat 30 000 dolarů potřebných na dokončení dokumentu o 303. polské stíhací peruti RAF. Tato jednotka, ve které se v Bitvě o Británii proslavil Čech Josef František, byla vůbec nejúspěšnější stíhací perutí RAF v Bitvě o Británii.
Nedávno tomu bylo 70 let od slavného příletu československých letců sloužících v RAF domů. K této příležitosti se na ruzyňském letišti objevil nový památník našim válečným hrdinům.
Nový památník československým letcům z RAF na pražském letišti v Ruzyni, foto: F. Jandourek, ČRo
Je krásný, líbí se i Emilovi Bočkovi, asi poslednímu žijícímu pamětníkovi, který se před sedmdesáti lety ve svém novém Spitfiru mohl konečně vrátit domů.
Na Twitteru jsem zachytil informaci o velmi zajímavé interaktivní aplikaci na mapách Googlu. Jmenuje se „Mnozí nedoletěli“ (název má pravděpodobně původ ve stejnojmenné knize Františka Louckého) a zobrazuje místa sestřelů československých letců bojujících ve druhé světové válce.
10. červenec 1940 je dnem, kdy podle historiků začala legendární Bitva o Británii. Před pětasedmdesáti lety začalo jedno z klíčových utkání druhé světové války, rozhodovalo se o tom, zda nacisté obsadí celou západní Evropu, Velká Británie byla v té době poslední odolávající zemí. Hitler se připravoval na invazi, které mělo předcházet rychlé smetení RAF (Britského královského letectva) z oblohy. Během několika týdnů se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Luftwaffe (německé letectvo) si s pár stovkami britských stíhačem Hurricane a Spitfire neporadila, naopak zaznamenala obrovské ztráty. 15. září 1940 velitel Luftwaffe Hermann Göring nad Británii poslal obrovské svazy svých bombardérů a stíhaček s cílem definitivně zlomit odpor britských, polských, československých (těch bylo cca 89) a dalších stíhacích pilotů.
10. červenec 1940, piloti čekají u Hurricanu, foto: RAF