Archiv štítku: výuka

Výuka tradičních řemesel (10. 9. -10. 12. 2016)

Chcete si uplést ošatku z orobince? Naučit se zdobit kraslice tradičním způsobem? Vyřezat vlastní dřevěnou figurku? Nebo vyzkoušet některou jinou z tradičních rukodělných technik? Přijďte si do Národopisného muzea vyzkoušet rukodělné dovednosti našich předků. Jsou pro Vás připraveny dílny pod vedením lidových řemeslníků a znalců tradičních výrobních postupů.

Od září 2016 připravilo Národopisné muzeum Národního muzea také cyklus tradičních řemeslných dílen speciálně určených pro děti. Lektoři malé účastníky seznámí se základními řemeslnými technikami. Výrobky si děti odnesou domů a mohou obdarovat své nejbližší. Vhodné pro děti od 9 let, případně dle domluvy.

Pokračování textu Výuka tradičních řemesel (10. 9. -10. 12. 2016)

Interaktivní mapa sestřelů a úmrtí československých válečných letců

Na Twitteru jsem zachytil informaci o velmi zajímavé interaktivní aplikaci na mapách Googlu. Jmenuje se “Mnozí nedoletěli” (název má pravděpodobně původ ve stejnojmenné knize Františka Louckého) a zobrazuje místa sestřelů československých letců bojujících ve druhé světové válce.

Mapa Mnozí nedoletěli

Pokračování textu Interaktivní mapa sestřelů a úmrtí československých válečných letců

Československo 38–89 je nejlepší výukovou hrou roku 2015

Výuková simulace Československo 38–89: Atentát, kterou vyvinuli odborníci z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, získala první cenu v prestižní soutěži Games Learning Society Showcase 2015, pořádané v americkém Madisonu.

Hra

Mezinárodní organizace Games Learning Society sdružuje vědce, herní vývojáře a vůdčí osobnosti průmyslu, které se zabývají výzkumem a vývojem digitálních výukových her. Soutěž o nejlepší vzdělávací hru roku uspořádala Games Learning Society v červenci 2015 na půdě Wisconsinské univerzity v rámci své výroční konference. Hra českých tvůrců zde ve finále porazila hru pro výuku matematiky Twelve a Dozen od londýnské firmy Bossa Studios. Na třetím místě skončila hra Stagecraft amerických tvůrců Pioneer Drama Service.

Více zde: http://www.matfyz.cz/clanky/431-ceskoslovensko-38-89-je-nejlepsi-vyukovou-hrou-roku-2015

Kniha: Pětačtyřicátý

Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní-dějiny.cz připravil ku příležitosti sedmdesátého výročí skončení druhé světové války knihu (nebo přesněji řečeno odborný materiál pro výuku o konci druhé světové války na našem území) Pětačtyřicátý.

Pětačtyřicátý

Jde o publikaci z nové metodické řady Moderní dějiny a má pomoci učitelům dějepisu s docela ožehavou tématikou konce války, revoluce, osvobození a následného vypořádání se s Němci. Tento monotématický materiál nabízí komplexní pohled na problematiku z několika úhlů pohledu.

Na úvod je čtenář vybaven daty a fakty v přehledu základní chronologie. Dozví se tedy, kdy a kde co se v období od března do října 1945. Následují texty známých a erudovaných historiků. Například Jiřího Pernese o přechodu mezi vlivy nacistickými a sovětskými nebo Tomáš Jakla o Pražském povstání. Zavedené mýty o Československu v roce 1945 boří a vysvětluje Vít Smetana, následují tématické eseje, neméně zajímavé.

Sekce Konec války a nové Československo obsahuje metodické rady pro učitele, tedy rady, jak zajímavě toto téma s žáky probrat a jak je zapojit “do hry”. Zde jsou popsána praktická cvičení, která mají žáci plnit formou úkolů. Závěr války v Československu je osvěžen citáty a úryvky ze všech zúčastněných stran, například úryvky z rozhlasových výzev, pohled Vlasova, německých velitelů i generála Eisenhowera. Obsáhleji je zmíněna i problematika únosů českoslovenkých občanů do SSSR, tedy aktuálně hodně propíraná řádění sovětských komand NKVD, která šla po nepohodlných lidech hned po osvobození a bez souhlasu či vědomí domácích autorit. Zmiňováno je i chování Čechů k Němcům po skončení války, tedy dlouho tabuizovaná věc, násilí páchané takzvanými Revolučními gardami a tak dále…

Zajímavým úkolem pro žáky je analýza dobové fotografie. Autoři se ptají kdo na ní je, zda je to fotografie dokumentární či aranžovaná, zda je možné ji považovat za historický pramen.  Na druhé stránce je fotografie neořízlá, s mrvolou na zemi, působící úplně jinak. Žáci a studenti se tak na vlastní kůži mohou přesvědčit, jak snadné je “manipulovat” s výkladem událostí. Neméně zajímavou sekcí je popis Pražského povstání pomocí vzpomínek účastníků více či méně angažovaných a úkoly z nich pro žáky vyplývající. Tento materiál prostě učí žáky a studenty myslet a analyzovat.

Poslední částí materiálu je soubor dobových pramenů, jsou tam vyhlášky, fotografie, zápisy z kronik, novinové titulky, mapky a například i vybrané pasáže z Benešových dekretů či ukázky protiamerické propagandy.

Tato publikace o konci války na našem území čtenáře velmi šikovně uvede do problematiky a upozorní ho na důležité “drobnosti”, o kterých se nejen ve školách doposud asi moc nemluvilo. Otázkou je, zda budou mít vyučující ve školách chuť a čast trávit více hodin výuky touto jednou velmi krátkou (byť moc důležitou a pro osud naší země klíčovou) epizodou našich dějin. “Pětačtyřicátý” je totiž materiál, který by bylo škoda prosvištět za jednu hodinu…

Díky za poskytnutí materiálu k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.