Na skvělý projekt OldNYC se prostě musíte podívat. Na mapových podkladech Googlu vznikla vrstva podobná Street View, vytvořená z osmdesáti tisíc historických fotek. Bohužel není možné ulice “procházet”, ale díky značkám na mapě se můžete jednoduše podívat, jak vybrané místo vypadalo před více než stovkou let.
Použité fotky pocházejí z kolekce veřejné knihovny v New Yorku (The New York Publib Library).
Můj oblíbený web War History Online vydal nedávno článek plný více či méně známých informací o Adolfu Hitlerovi. Některé body asi není možné nazvat informacemi, spíš jde o shrnutí jeho počínání, ale rozhodl jsem se i tyto části překládat.
Jméno (tedy přesněji řečeno přezdívku) Buffalo Bill asi budete znát. Víte, že jde o člověka, který to uměl s puškou a koňmi a proháněl se po prériích Divokého západu. Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederic Cody, byl ale nejenom bájnou postavou z levných románů. Jeho osud je velmi zajímavý a dokonce spojený i s některými z českých a moravských měst.
William Cody se narodil 26. února 1846 v Iowě, v jedenácti letech opustil rodinu a začal se živit sám. Stal se honákem dobytka a lovcem bizonů (odtud pochází jeho pozdější přezdívka, která ho proslavila i v Evropě), rýžoval zlato a také jezdil s Pony Expressem, tehdejší americkou koňskou poštou. Během americké občanské války byl průzkumníkem, přežil bitvy s Indiány a naučil se skvěle střílet. Po válce masakroval bizony po tisících a jejich maso prodával železničním dělníkům.
V roce 1920 si Adolf Hitler jen tak pro sebe kreslil budoucí logo své politické strany. Jak je vidět z fotky, svastika neboli hákový kříž nebyl zdaleka jedinou variantou…
Když jsem se dozvěděl, že je možné v Praze na vlastní oči vidět pravé artefakty vylovené z Titaniku, neváhal jsem ani minutu. Věděl jsem, že půjde o zážitek, na který se nezapomíná, a to nejen pro zběhlejšího fanouška historie, či konkrétněji námořních katastrof.
Co tedy můžete od návštěvy expozice v pražských Letňanech čekat? Zábavu a poučení, a to ve velmi příjemné kombinaci. Jednak se přenesete o více než sto let zpátky a budete obdivovat repliky kajut a sálů, které byly ozdobou tehdejší chlouby a špičky námořních dopravních lodí. Titanic byl ve své době hitem a přehlídkou nejmodernějších technologií z různých oborů. Přesvědčí vás o tom obrovské množství informací, které na výstavě můžete číst, poslouchat z audioprůvodce, nebo prostě jenom vnímat. Z informačních tabulí a popisků exponátů se vám postupně bude skládat mozaika přibližující dobu začátku minulého století.
Odpověď je pro mě jasná – nikdo. Vloni jsem byl před předáváním státních vyznamenání napnutý jak kšandy, právě kvůli Josefovi Františkovi. Pro mě to byl největší československý válečný hrdina, bohužel z určitých důvodů zapomenutý. Co se týče armády, tak tam je její pomerně chladný vztah k Františkovi zřejmý. Považte sami, jedno z top es Bitvy o Británii je dosud jenom plukovníkem? V době, když téměř každý odbojář oprašuje generálské výložky?
Na knihu Železná opona od mojí nové oblíbenkyně Anne Applebaumové jsem se těšil, a četbu jsem nechtěl uspěchat. Po zkušenostech s Gulagem a Mezi východem a západem jsem tušil, že mě čeká zajímavá, ale náročná četba. A hned na začátek musím prozradit, že jsem nebyl zklamán, naopak. Několik set stránek čtení a skvělých fotek jsem si užil.
Napadla mě taková zvláštní věc. Když jsem na blog vkládal fotku dětských horníků, pořízenou v roce 1911, uvědomil jsem si, že je to rok, kdy se narodila moje babička. Co se vlastně ve světě v tom roce dělo? Je to víc než 100 let, a v tomto případě stejně jako v mnohých jiných pomůže Wikipedie. Vězte tedy, že v roce 1911, tedy v roce narození mojí babičky, se stalo třeba tohle:
povodeň na řece Jang-c’-ťiang, asi 100 000 lidí zemřelo
No řekněte, nebyl to zajímavý rok? Doporučuji, abyste se i vy podívali na to, co se dělo v letech pro vaší rodinu nějak významných. Tahle si můžete proklepnout třeba i rok svého narození, možná budete překvapeni, co všechno se tehdy u nás a ve světě dělo…
Server HlídacíPes.org ukazuje perfektní práci s daty a jejich vizualizací při zpracování údajů o hlasování nacistů a komunistů v německém předválečném parlamentu.
Unikátní vizualizace historických dat ukazuje, jak hlasovali Joseph Goebbles, Hermann Göring či Wilhelm Frick a kdo s kým vládl v Říšském sněmu těsně před stupem Hitlera k moci. Je ironické, že ačkoli nacisté a komunisté byli doslova smrtelnými nepřáteli, v parlamentu hlasovali ke konci demokratické republiky stále více a více společně.